Četníci z Luhačovic

Trochu mě mrzí slabé hodnocení a dost mě štve nelogické a přízemní srovnávání s Četnickými humoreskami. Proč? Že je v názvu slovo "četník"? Tak potom mi chybí srovnání třeba s oblastí Saint Tropez. Děj je zasazen do roku 1919 a tím pádem musí vše působit jinak než humoresky. Zpočátku se seriál rozjížděl pomalu a rozkoukával se. Ale po nějakých třech dílech už měl svůj standard a začal, kromě lehkého humoru, být i více kriminální. V každém dílu se souběžně vyšetřovaly dva až tři případy, kde jeden byl vždy závažnější a nosný. Někdy šlo i hodně do tuhého. Natočeno bylo slušně filmově a kostýmy neměly chybu. Střídání velitelů bylo spíš na škodu, úplně bych vypustil Langmajera. A odsuzovaný Zedníček má za mě svou velkou současnou roli. Jeho rakušácké šišlání bylo pro něj devizou a nedovedu si ani představit, jak by to působilo, kdyby tu mluvil "normálně". Pro mě se jednalo o velice příjemnou záležitost. (01.04.2017)

Víte, proč je hovno hnědé? Je to kvůli žluči. Ta je sice tmavě žlutá až žlutozelená, ale obsahuje bilirubin, což je takový ‚odpad', který vzniká ze starých, pro tělo jich nepoužitelných červených krvinek. Ve střevě ho rozkládají bakterie na dvě části – jedna bezbarvá se vstřebá do krve a vyloučí se močí, druhá se oxiduje na různě barevné sloučeniny, nejčastěji právě v odstínu hnědé, a odchází ven z těla s výkaly. A pointa? Žádná, snad jen, že mi povídání o hovně přijde zábavnější, než Četníci z Luhačovic, ve kterých se Donutil s Jaškówem tváří tak, jako že je hraní hodně bolí a není se co divit, když jsou tak blbí, že je musí na banální stopu přivézt matka jednoho z nich. A komentovat Zedníčkův pseudo-akcent nebudu, to by bylo jako babrání se v hovnech. (28.01.2017)

Tenhle seriál výrazným způsobem utrpěl slabšími počátečními díly, přes které se dozajista mnozí místní profesionální recenzenti nepřenesli, vzdali to a hodili nelichotivé hodnocení. Málem jsem byl jeden z nich. Naštěstí jen málem. Humoresková poloha je později mnohem více snesitelná, místy až příjemná. Krutost a syrovost řešených případů překvapivě narůstá a nešetří vůbec nikoho. Zedníčka opravdu nemusím a jeho "rakouštinu" jsem mu nedokázal uvěřit, ale jinak je dokonce i on v této roli pro mě koukatelný, a to už je co říct. Doporučuji dát šanci tomu až ke 4. dílu. (18.11.2019)

Dva mladí četníci v roce 1919. Nevím, komu a do jaké situace tenhle seriál doporučit. Není to ani pro vychutnání drsných, až hororových vražd, ani pro chvíle, kdy si člověk chce oddychnout u lehké, vtipné detektivky. Totiž.... Je. Je to obojí. Třeba v dílu Staré dluhy se tyto atmosféry střídají až k infarktu. A střídají se také v jednotlivých dílech - podle toho, kdo je zrovna velitelem stanice. To mě trochu mate. A nelíbí se mně, že tvůrci jakoby schválně tlačili na pilu a pokoušeli se oba druhy atmosféry stůj co stůj vytvořit. Pro mě to ale atmosféru nemá - to by to chtělo zajímavější hudbu a jazyk. V prvních dílech se mluví hezky prvorepublikově s různými německými výpůjčkami, ale v pozdějších dílech - kromě starého rakouského četníka - se všichni vyjadřují strašně jednoduše a provozně. Nikdo nehláškuje, nikdo nemá zvláštní způsob vyjadřování, nikdo nemluví nářečím. Páni scénáristi, přečtěte si třeba něco od Karla Poláčka... Kromě toho mně vadí, že za scénářem je poměrně negativní a depresivní přístup ke všemu - vždycky si zvyknete na nějakou sympatickou figurku z města, načež po několika dílech zjistíte, že je to podvodník nebo vrah nebo jánevímkdo. A scénáristé neumí psát ženské role - ty tu jsou dost mělké a většinou negativní. To byly jediné momenty, kdy jsem Četníky z Luhačovic srovnávala s Četnickými humoreskami a s nostalgií vzpomínala na Andělku a Karličku. - Tak to bychom měli negativa. Pozitiv má seriál také hodně - třeba historicky přesné kostýmy, včetně luhačovického kroje! To opravdu není samozřejmost. Secesní klobouk dolů před kostýmní výtvarnicí Sylvou Hanákovou! Kromě toho také nádherné exteriéry, reálie z poválečné doby, které pomáhají ji pochopit, místy velice napínavý či svérázný děj, opravdové Maďary a Židy mluvící maďarsky a jidiš (ne Čechy snažící se tyto jazyky napodobit), neokoukané moravské herce. Třeba Zdeněk Černín v roli lékárníka je přesný. - Celkově je to seriál, který zároveň připomíná spoustu jiných seriálů a zároveň je dost specifický. Nemůžu říct "podívejte se na první dva díly a uvidíte, jestli je to seriál pro vás", protože se pořádně rozjede teprve v díle čtvrtém a tak jako hezky srovná v díle desátém. Takže - podívejte se na prvních dvanáct dílů a uvidíte, jestli je to seriál pro vás :-) (24.04.2019)

Nemohu nesrovnat Četníky z Luhačovic, na které jsem se velmi těšil, protože tuto dobu mám i přes její nesporné zápory hrozně rád, a Četnické humoresky. U prvně jmenovaného seriálu šlo především o zobrazení stavu doby. Mluví se o počátcích Československa, problémech krátce po vzniku, ale též o přímých důsledcích první světové války. Humoresky naproti tomu zobrazovali více život obyčejných lidí, chudobu, problémy. A neopomněli na humor. Ten zde prakticky úplně chybí. Případy pak pokrývají více lidi z vyššího vrstev. Proč se na začátku střídají velitelé jak na běžícím páse těžko říct. Zřejmě tvůrci měli obavy o to, zda vedle kriminálních případů budou mít Četníci vůbec čím zaujmout. A strach to byl pádný. Charaktery jednotlivých četníků totiž jsou sice rozličné, ale jen málokomu skutečně přirostou k srdci. Zvláště, když jeden homosexuál nejprve jednoho mladého četníka svede a pak najednou dělá, že nic. S morálkou četnictva se neslučuje ani jeden z velitelů, který něco po mladících chce, ale zároveň sám koná jinak. Nakonec ale i na něj dopadne ruka spravedlnosti a hne se v něm svědomí. Je těžké se s četníky ztotožnit nebo si je nechal vlézt pod kůži. Četníci se ani nesnaží o sblížení nebo o otevření se nám divákům. Jedná se o filmový způsob seriálu a lze říct, že přes množství rádoby zábavných postav (Dana Batulková, Vica Kerekes, ale v závěru třeba i Radim Novák a Jiří Maryško - proč nedostali více prostoru, když jako jediní zastupovali humor, škoda, že až na konci a ne v celém seriálu) je seriál více výpovědí doby, která ale místy pude působit chladně a jen těžko si získá více diváků, kteří se budou k seriálu vracet opakovaně a rádi, aby jim seriál pomohl odlehčit a uvolnit se a který by častěji působil odlehčeně a pozitivně než opačně. V tom je hlavní rozdíl mezi Četníci z Luhačovic a Četnické humoresky. (12.07.2021)