The Blackcoat's Daughter

February vyžaduje tak trochu svatou trpělivost, ještě zhruba ve dvou třetinách stopáže jsem byl přesvědčen o spíše průměrném hodnocení. Pak ale postupně začne skládačka zapadat do sebe a v posledních pár minutách se Perkins vytasí s velmi zajímavou a ne zcela jednoznačnou pointou, která otevírá dveře k poprojekčním debatám. Očekávám tu komentářový shitstorm, protože značná část publika to možná nepochopí už na elementární úrovni, a část těch, kteří pochopí, bude mít výtky k některým tvůrčím rozhodnutím, díky nimž film může fungovat tak, jak fungovat chce. Ono to vážně je lehce vychtěné, ale já s tím nemám problém, protože výsledkem je netradiční pojetí profláklého posedlostního hororu. Kéž by takových bylo víc. Nadto i debutující režisér předvádí až překvapivě silný výkon, dává snímku zajímavě nervní a temnou atmosféru. Je z toho cítit taková znepokojivá prodchnutost zlem, i když se třeba zrovna nic moc neděje. Nemůžu se dočkat, co přijde dál. Jo a bacha na jeden ze zdejších dosavadních grafomanských blábolů, jehož autor film, obávám se, nepochopil, ale bystřejší čtenáři by mohli kvůli části jeho blábolu přijít na určité věci dřív, než je pro plnohodnotný zážitek vhodné (a pokud mu křivdím a pochopil, pak je debil, že do komentu něco takového napíše a potenciálně kazí ostatním překvapení... takže si nevybereš). (10.06.2016)

Vyloženě artový horor s taaakhle dlouhou expozicí. Mnohovrstvá stavba děje připomíná spíše drama, které se ne a ne rozjet, tyto obavy jsou ale nakonec zbytečné. Vrtá mi to celý hlavou i dlouho po skončení a navzdory tomu, že jsem všechno nepochopil, a přesně tohle mě na tom baví nejvíc: přemýšlet a nikoli zapomenout na další hororové béčko. (02.11.2016)

Spoločné kino nezničí ani premiér Bača a tak aspoň takto na diaľku s najväčším fanúšikom filmov pod Tatrami sme v mrazivom februárovom počasí pozreli Február. Moje kombo obsahovalo iba popcorn, tatranské bolo výdatnejšie a k chipsom padol aj Pilsner. Úvod filmu nenechá nikoho na pochybách že budeme svedkami skôr psychologického filmu ako nejakého slasheru, ktorý by človek v podmienkach katolíckej školy a mrazivého počasia očakával. Ako sa tu vo viacerých komentároch spomína film je ladený artovo, fanúšikovia sú rozdelená na tých čo filmu nadelia vysoké hodnotenie a na tých čo film vyslovene zatracujú, ja sa zaradím niekam doprostred - hudba, atmosféra, herecké výkony áno, samotný príbeh a posuny v deji už trochu menej. Nie je to ani Lars von Trier ani David Lynch, je to však pomerne dobré najmä vďaka poslednej polhodinke. (12.02.2021)

Parádně natočené, skvěle zahrané a bezvadně ozvučené nic. Atmosférická pomalá rádoby lynčovina, která si hraje na něco, co opravdu není. Ve 43. minutě (taťka ukáže fotku dcery v restauraci) se dozvíte pointu filmu a pak už je to jenom bezbřehá nuda. Nic netuše jsem dokoukal až do konce, abych zjistil, že se jen potvrdilo to, co bylo zřejmé už v polovině filmu. Věnovat natočení scénáře, který se vejde na 3 řádky, takové filmové usilí, to chce opravdu koule. Dvě. (23.10.2016)

Bohužel mi zase nezbývá než škatulkovat, protože lepší charakteristika než "lynchovina" mě u February opravdu nenapadá... A co že má tedy s Lynchem společného? Pomalý, bizarní, spíš surreálný než horrorový děj, zneklidňující až zlověstnou hudbu, málomluvné, prapodivné a absurdní dialogy... No takže snad není divu, že mi film svou atmosférou neustále připomínal Lost Highway, nebo Mulholland Drive. Pointa už je sice nelynchovská a horrorově všední, zato podaná nevšedním způsobem. Nádherný film, ponurý, skličující, těžkomyslný, tedy přesně takový, jaké mám rád. Lahůdkový zážitek! (10.07.2016)