Mzda strachu

Mzdu strachu jsem viděl před léty a zanechala ve mně hluboký dojem. Tak trochu připomíná neméně skvělý Poklad na Sierra Madre. Vynikající psychologická studie charakterů, které se pod vidinou zisku respektive „zlatou horečkou“ obnažují až na kost. Nadčasové drama od kterého nelze odtrhnout zrak, ale především memento, protože tyhle svody platíly a budou platit ve všech časových i prostorových rovinách. (04.05.2008)

Na svoju dobu neskutočná pecka, kniha musí byť skvelá. S odstupom rokov sú niektoré časti trošku úsmevné, ale to napätie, ako chlapi sadnú za volant je skutočne husté. Nevadila mi ani tá dlhšia predstavovacia fáza, pretože v rámci psychológie postáv mala svoju rolu (najmä u Joa). Určite chcem vidieť aj americký remake... (21.08.2014)

No tak to bola jazda...Pred sledovaním som čítal niektoré nadšené recenzie, príbeh vyzeral solídne, len rok výroby 1953 vrhal malé tiene pochybností. Tie sa rozplynuli po pár minútach. Film má trošku dlhší rozjazd (jeho jediné slabé miesto) no akonáhle dôjde k výbuchu ropnej plošiny, verbovaniu dobrovoľníkov a samotnú smrtonosnú jazdu je film neskutočne napínavý. I dnešným filmárom môže spadnúť sánka od úžasu. Používate niekedy slovné spojenie "staré dobré časy?" Pretože tu sa do nich vrátime, tu niečo zažijeme a s týmito hrdinami a filmom celkovo zažijete niečo mimoriadne. Tak málo známy film a taká pecka, to sa mi nestáva často... Strašne to pripomína starú hollywoodsku klasiku typu Frajer Luke, Veľký útek a podobné filmy. Ak je toto vaša "šialka" kávy je to film pre vás. Skvelí herci, skvelá adrenalínová jazda a drsný záver, ktorý sa dnes nenosí. K božskému zážitku mi chýbal iba Paul Newman v hlavnej roli. Celková atmosféra a hlavne záver mi pripomínal jeho slávny film Frajer Luke. Jeden z najlepších francúzkych filmov, aké som videl. 100%. (13.10.2013)

Legendární klasika, která se umí vrýt hluboko pod kůži. Filmu odpouštím poněkud nudný začátek, kde je zachycen všední život vesničanů. Akce, napětí, charakteru herců... toho všeho se mi dostalo ve velkých porcích. Bohužel se mi ale také dostalo nepříliš sympatického konce, který mi zážitek trochu kazí. V době vzniku tohoto monumentu, bych však neváhal s plným hodnocením. (04.11.2010)

Clouzutova Mzda strachu byla jedním z mála případů, kdy i já, se svou zálibou ve filmových návratech do dávných zákoutí minulého století, jsem se poměrně bál podívat se na "starý" film. Mohl za to novší Friedkinův remake, po jehož zhlédnutí jsem si moc nedokázal představit, že něco tak akčně strhujícího mohl někdo natočit již pouhých 8 let po válce. Bál jsem se nicméně zbytečně. Cesta přes rozpadající se most uprostřed bouřky ani minimalisticky zachycena příprava výbuchu se tedy nekonala, ale pominu-li dva nebo tři Friedkinovy specifické kultovní scény, původní verze Mzdy strachu pak u mne vyhrává na celé čáře. Bavila mne nepřetržitě od samotného začátku (zatímco Friedkin mne tenkrát spočátku nějakou dobu dost nudil), s vývojem dramatické situace nabírala pomalu neskutečněj "drajv", kdy mi chvílemi rovněž tuhla krev v žilách a závěr v tomto případě též považuju za lepší. Je zajímavé, že Montandovi jsem od počátku fandil a témeř se nemohl dočkat, kdy se mu konečně podaří vyrazit od volantu senilního Vanela (nic proti němu jako hercovi :)), a neuvědomil si ani na chvíli, k jaké tragedii může akční povaha hlavního hrdiny plného odvahy a života (v protikladu k zbabělému, ale přeci jen možná vhodně opatrnému postaršímu muži) dospět. O to větší překvapení v závěru, který lze vnímat jako parodox, ale pokojně z jiného úhle pohledu i jako notný důsledek nerozvážného charakteru... Za mne výborná dobrodružná "chlapácká" jízda, která navíc ve správných chvílích nepostrádala ani notnou dávku psychologie. 95% (28.05.2020)