Ztráta paměti

Ryan má za sebou rozhodně lepší léta a upsat se zhovadilosti a hrát si na nemocničního blázna není zrovna košér. Zprvu jsem měl celkem jasno, jenže pak můj myšlenkový pochod zkazila (no, spíše zlepšila) Piper Perabová, které mě, jak se lidově říká ,okouzlila. Ona hraje hůř, než babičky dřevák, ale její krása všechno komplikuje. Ovšem nejsme na miss krásy, abychom hodnotily za vzhled. Naštěstí pro někoho, právě ona nahodila nový prut a nové čekání na nějakého toho dravce. Dravci se už chytat nenechali, ale hromada pavučiny představující zapeklitý, ale konstruovaný děj, ano. Ovšem i pavučina se v tom nejlepším přetrhne, tak i tady se "I inside" přetrhnul nečekaně a já dál nemohl hltat tak povedený kousek. (23.03.2010)

„ Představte si svůj život jako skládačku jejichž díly někdo zamíchal, žádný se neztratil, jenom je musíme poskládat dohromady, na svá místa, ve správném pořadí.“ Skládanka je to rozhodně zajímavá, zvlášť, když v okamžiku, kdy puzzle jakž takž pasují, vám do nich někdo (něco) drkne a můžete začít znovu, z jiného konce. (06.01.2006)

Škoda toho zbabělého konce, jinak by se mi to líbilo o dost víc. Atmosféru to má slušnou, příběh mě zaujal hodně, nenudil jsem se a dlouhou dobu jsem chtěl dát 4*, ale ten konec je bohužel skutečně takový nijaký... Navíc ne vše mi zde zapadalo dohromady, třeba čas smrti 20:02 zde nemá žádné větší opodstatnění (krom roku, samozřejmě, ale jinak?). Chtělo ještě zamakat na scénáři. I tak je mi Ztráta paměti celkem sympatická, ačkoli nevím přesně proč. Asi tou atmosférou. Silné 3* (12.09.2020)

Pre mňa to bol výborný a originálny film (aj keď sa to miestami podobá na Osudový dotyk). Celý film si drží to pravé napätie, ktoré vám nedovolí ani na 5 minút odbehnúť od televízora. K tomu tá mrazivá atmosféra a výborná hudba. Ryan Phillippe zase podáva výborný výkon. Nečakaná pointa filmu len prospieva. K dokonalosti mu, ale čosi chýba. 75% (27.06.2010)

Hodne atmosferickej film. Prakticky od prvni minuty zacne bejt film skvele napinavej a vydrzi mu to az do konce. Celej film je v podstate zmet nekolika vyjevu z zivota hlavniho hrdiny, ktery se tocej okolo nehody v roce 2000 a v roce 2002. Sice misty uz neni jasny, jesli se zrovna koukame na sen nebo skutecnost, ale zase se da dobre poznat, co je v roce 2000 a co v roce 2002 a jak postupne zacina Phillipe vzpominat, zacnou se jednotlivy vzpominky rozjasnovat a zapadat. Sice uz mi bylo dopredu jasny, co ze to proved, ale to vubec nevadilo. Jedinej problem je, ze film ke konci chce krapet kopirovat Osudovy dotek a ze zacina a konci na stejnem miste, takze se vlasne nic moc nevyresi. (25.02.2007)