WarGames
Vojnové hry
Režie:
John BadhamKamera:
William A. FrakerHudba:
Arthur B. RubinsteinHrají:
Matthew Broderick, Dabney Coleman, John Wood, Ally Sheedy, Barry Corbin, Juanin Clay, Kent Williams, Dennis Lipscomb, Joe Dorsey, James Tolkan, Drew Snyder (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Matthew Broderick a Ally Sheedyová excelují v tomto podmanivém dramatu plném akce, napětí a dobrodružství! Režisér John Badham v něm nechá diváka nahlédnout do míst, kde se osud země odehrává na obřích obrazovkách. Stačí velmi málo, aby nastal její tragický konec. David Lightman (Broderick) chce, stejně jako každý kluk, hrát nové válečné hry. Díky náhodě se mu podaří navázat spojení s počítačem, který mu nabídne možnost, aby řídil termonukleární válku. David zvolí místa na zemi, kam dopadnou jaderné zbraně, aniž by tušil, že dává pokyn kontrolnímu systému obrany Spojených států. Pouští se do hry, která může skončit jedině 3. světovou válkou. Společně se svou dívkou (Sheedyová) a počítačovým géniem (John Wood) musí závodit s časem, aby přelstil svého protivníka… a zabránil tak jadernému Armagedonu. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (154)
„Vojnové hry” sú na jednej strane debutovým, filmovým zárezom pre Matthewa Brodericka, kedy, ako si už všímam, sa rád naburáva do školských, počítačových systémov, aby zmenil známky z klasifikácie »F« , na čosi oveľa priaznivejšie, povedzme niečo okolo céčka, či dokonca až k áčku, že v podstate vo Ferrisovi Buellerovi, bol iba takým neškodným hackerom na prijateľnej báze, ale až následne teraz to trochu viac prepískol, keďže už tak eskalované vzťahy medzi USA a ZSSR, naberajú akurát úplne (ne)štandardný rozmer. Ako počítačový maniak, si totiž chcel zahrať len novú (bojovú) hru, pričom práve nechtiac tým spustil program superpočítača WOPR, kedy už nedokážete poriadne rozoznať, či sa ešte vôbec jedná len o simuláciu, alebo o realitu, to jest generálovi Jackovi Beringerovi vytvorí vrásky na čele, ktorý si musí zároveň zachovať i triezvy rozum, ináč by sa mohla teoreticky rozpútať 3. svetová "jadrová" vojna s katastrofickými následkami pre svetovú populáciu. «Studená vojna» bol strašne bizarný konflikt, kde sa našťastie nikto z dvojice odvekých nepriateľov, neodvážil ako prvý stlačiť › červené tlačítko › , čím mohol následne jeden z (spolu)scenáristov, Walter F. Parkes, inak budúci výkonný producent veľkofilmu Gladiátor, napísať vskutku zaujímavý výtvor, v ktorom sa ale postavy správajú dosť čudesným spôsobom. V roku 1983 stále prebiehalo súperenie medzi týmito dvomi veľmocami, čiže súčasne i klobúk dolu pred touto, »hollywoodskou odvahou« , ktorá ma až tak extra neoslovila, ako som si pôvodne želal. Režisér Horúčky sobotňajšej noci, ale aj V poslednej chvíli, John Badham, dokáže vytvoriť pozoruhodnú atmosféru, s ktorou dokázal pracovať až do samého záveru. Počin mal zopár oscarových nominácii, a tak možno nakoniec predsa ten zvuk s kamerou, za niečo stáli. Minimálne Bill Fraker disponuje dvomi legendárnymi snímkami z konca 60. rokov, a tiež aj z toho istého roku, ktoré stoja za to si ich pripomínať ! Broderick sa zrodil z vojnových hier, keď ani to nie je úplne na zahodenie. Všetci si zaslúžia aspoň jedno pozretie, ktoré nikomu neublíži. ()
Ve své době, kdy R. Regan opravdu stupňoval napětí, čemuž jsme tady ale moc nevěřili, komunistická propaganda byla tak pochybná, že pak i to co v reálu pravdou bylo, znělo naprosto neuvěřitelně, tak v USA vznikl tento osvícený snímek, na svoji dobu scénáristicky i technicky na velmi dobré úrovni. Ani po 30ti letech film neztratil nic ze svého poselství. **** ()
Nostalgie jako hrom. Válečné hry mne svého času zaujaly, bavily i zneklidnily. Po dvaceti letech už sice tyto zmíněné atributy značně ohlodal zub času a vzhledem k faktu, že závody ve zbrojení během studené války se také ze společenského a politického života vytratily, a tento film z tohoto stavu těžil, aktuální shlédnutí už poněkud ztratilo na intenzitě diváckého zážitku. Přesto se stále jedná o zábavné a vtahující varování, kritizující zbrojení a zdvihající varovný prst před ponécháním životně důležitých prvků lidstva v rukou napadnutelné či zneužitelné výpočetní techniky. Funguje také jako příjemná připomínka výpočetní techniky oné doby a zajímavé dobrodružství (jen pro pamětníky), přestože zpracování samotné bych nenazval zcela povedeným. 70% (nostalgicky subjektivní hodnocení, objektivně o 10 až 20% méně). ()
Poměrně příjemný dětský film, který bohužel dost zestárl. Ani tak ne používanými technologiemi, jako tempem, zápletkami a dialogy. Matthew byl asi lepší dětský herec, než herec. Ally je lepší a hlavně pohlednější. Dospělí to nekazí, ale čas z nich udělal větší karikatury, než bylo původně myšleno. Stopáž je je o 30 minut větší než je záhodno a z toho vyplývá i problém v tempu vyprávění. Není to špatné a být mi v 80. letech 15, jdu na maximální hodnocení, žel máme tu 21. století a mě už 15 bylo... 50% ()
Galerie (99)
Zajímavosti (25)
- Velitelské středisko Severoamerického velitelství protivzdušné obrany (NORAD) bylo ve své době nejdražším komplexem vybudovaným za účelem natáčení, náklady se vyšplhaly zhruba na jeden milion dolarů. Filmaři nezískali přístup do skutečného vojenského střediska a tak se při budování museli spoléhat na svou fantazii a několik málo nákresů. (Kroup4)
- Počítač, který byl použit k nabourání se do sítě Severoamerického velitelství protivzdušné obrany, byl naprogramován tak, aby se na obrazovce zobrazovaly správné kódy bez ohledu na to, jaké klávesy budou zmáčknuty. (Kroup4)
- Jméno Joshua zesnulého syna Stephena Falkena (a kódové označení jeho stroje) se už objevilo v podobně laděném snímku Ďábelské sémě (1977), kde byl Joshua počítačově řízeným robotickým ramenem. (sigf07)
Související novinky
Cruise nepovede nových Sedm statečných
Nejspíš dobře víte, že je současný Hollywood semeništěm nepřeberného množství remakeů a rebootů. Zvláštní zálibu v nich má studio MGM, které spoluprodukuje Hobity nebo Bondovky a i jinde se snaží… (více)
Napínavý úvod v silu s raketou. Jestli takováhle cvičení opravdu existovala (existují), tak to byla vůči důvěřivým vojáčkům prasárna a šikana největšího kalibru. Doktůrek: „Dřív bylo nebe plné pterodaktylů.“ Doktůrek má obývák narvaný dinosaury. Ten T-Rex vypadal před 40 lety nějak jinak než dnes. Dětem pouští pohádky o dinosaurech. „Dinosauři tady vládli a nedávno, najednou zmizeli. Příroda to vzdala a začala znovu. Tehdy jsme nebyli ani opice. Byli jsme malí hlodavci ukrývající se ve skalách.“ – tomu fakt někdo věří?? Blbí hlodavci vydrželi do dneška, z chytrých se stal člověk. Takže z myší, které jsou teď, se za pár milionů let stane člověk? Ale myši se třeba nechtějí stát člověkem! Jsou rády myšmi! Ale mají smůlu. Uvidíme, jak s námi budou myší lidé vycházet. Přiznaná pravda č. 1: doktůrek ve skutečnosti neumřel. Když se o nějaké celebritě napíše, že zemřela, tak to bývá většinou lež. Taky umřou, ale jinak a jindy, než co řeknou v TV. „Vymírání je součást přírodního zákona.“ fantazíruje doktůrek. „Nesmysl! (bullshit)“ – odpoví správně student. – přiznaná pravda č. 2. „Milisekunda zářivého světla a vypaříme se.“ doktůrka chytá fantas. „Je mi jen 17.“, hraje na city dívenka. „Ještě nejsem připravena zemřít.“ – jedno oko nezůstává suché. Dinosauří fantasta smutně kouká, když děti odejdou. Už nemá komu vyprávět nesmysly. Ocitáme se v podzemní zašívárně: „Pane prezidente, 100.000 sovětských vojáků právě pochoduje východním Německem.“ „No to je pěkná kravina.“, odpoví lampasák. Další kašpar se ho snaží trumfnout: „Sověti mohou posílat falešné radarové obrázky na vzdálenost 600 mil.“ – komedie pokračuje. „Teď musíme honit duchy.“ Hacker stále opakuje: „Ježíši“… Kde se vzal, tu se vzal, neslyšitelný a neviditelný vrtulník je najednou nad dětmi. Předražený počítač už asi po patnácté hlásí: „Máme tu sovětský útok.“ Po patnácté: „žádná chyba, vysoká pravděpodobnost.“ – už je to vohraný!!!! Tlusťoch řekne: „Jsme v Defconu 1.“ „Zeptejte se, co říká WOPR.“ Tlusťoch se zdrcenou tváří opět: „Co doporučuje WOPR?“, tlusťochovi z toho začíná jít hlava kolem. Tlusťoch žhaví mozkové buňky. WOPR(d) poradí, aby podzemní zašívárnu zavřeli. Zašíváci se budou zašívat už zcela nerušeni. Všichni tam zmateně pobíhají. Někdo běží doprava, někdo doleva, někdo ven, někdo dovnitř, někdo rovně, někdo kličkuje. To, co se děje pak, je už moc i na komedii. To někdo myslí trochu vážně??? Stovky zašíváků se začnou po falešném útoku radovat jak malé děti. To nemají zašíváci u blikajících mašinek žádnou důležitou práci? Tlusťoch se směje, až se za bachor popadá. Po veselici následuje diskotéka. „A co takhle dát si partičku šachu?“ řekne nejdražší počítač na světě a zašíváci z toho mají prču. Na konci hudba jak z grotesky. Tak nám to ty hlupáci zase sežrali i s navijákem, radují se filmaři. Producenti mimo jiné děkují: Diablo Systems. V označení filmu je správně uvedeno, že se jedná o sci-fi – přiznání, že jaderné zbraně jsou fikce. Politický podfuk. Nástroj vyvolávání strachu a rozptylování od skutečně důležitých věcí. Jak názorně ukazuje tento film, tak jaderná válka mezi mocnostmi je úplný nesmysl. Osud světa závisí na tom, zda jeden tlouštík poslechne podivínského vědce, který v poslední vteřině přiběhl s partou dětí, aby generálům poradil, co mají dělat. Fakt velmi pravděpodobné! Samozřejmě neprozradím, jak se zpocený tlusťoch rozhodl. Mohl si klidně hodit čtvrťákem. Jaderný zbraně = totální nesmysl!!! Co mají dinosauři společné s jadernými zbraněmi, že je narvali do jednoho filmu? Obojí je lež jako věž. Ale jinak je to napínavá a pěkně natočená pohádka. Takže čtyři pentagramy. Symbolika: 33: „23 minut do zásahu“ (kódově 33); 50:47 – 33. () (méně) (více)