Reklama

Reklama

Matthew Broderick a Ally Sheedyová excelují v tomto podmanivém dramatu plném akce, napětí a dobrodružství! Režisér John Badham v něm nechá diváka nahlédnout do míst, kde se osud země odehrává na obřích obrazovkách. Stačí velmi málo, aby nastal její tragický konec. David Lightman (Broderick) chce, stejně jako každý kluk, hrát nové válečné hry. Díky náhodě se mu podaří navázat spojení s počítačem, který mu nabídne možnost, aby řídil termonukleární válku. David zvolí místa na zemi, kam dopadnou jaderné zbraně, aniž by tušil, že dává pokyn kontrolnímu systému obrany Spojených států. Pouští se do hry, která může skončit jedině 3. světovou válkou. Společně se svou dívkou (Sheedyová) a počítačovým géniem (John Wood) musí závodit s časem, aby přelstil svého protivníka… a zabránil tak jadernému Armagedonu. (Cinemax)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (154)

nash. 

všechny recenze uživatele

Thriller, který dnes působí téměř úsměvně a pro své téma mnohem zastaraleji než jiné filmy. Z doby, kdy pro nás počítače ještě nebyly běžnou součástí života, a internet, tak, jak ho známe, se teprve rodil, si ho však pamatuju jako napínavou, svižnou i děsivou podívanou, lehce sugerující dojem, že něco takového by se klidně i mohlo stát. Tedy pokud by člověk uvěřil, že tou blikající krabicí lze zahnat nudu pomocí piškvorkového klání stejně snadno jako odpálit skutečnou jadernou bombu. Nicméně, pokud vypomůže špetka nostalgie, a jako "pokračování" si člověk pustí The Day After, má i dnes film své specifické kouzlo. A navíc sympatickou Ally Sheedy v jedné z prvních rolí. ()

Gemini 

všechny recenze uživatele

Vztyčený ukazovák Válečných Her byl ve své době asi mnohem působivější než dnes, ale jak můžete vidět kolem sebe, spoléhání se na počítačové technologie začíná přinášet své negativní plody i v dnešním každodenním životě (a nemluvím jen o "chudých duchem", co podle navigace sjedou do jezera, ale hlavně o těch, co si bez IDOSu nenajdou odjezd vlaku, a kdyby jim kasa neukázala kolik mají vrátit peněz, museli by sáhnout pro kalkulačku). Jistě, strategické obranné systémy může dnes řídit nějaká šílená umělá inteligence, ale děj filmu se točí jen a pouze kolem toho, že se v globálním měřítku musíte spolehnout na strojové pozorování namísto "vlastních očí", a že výstupy z tohoto pozorování mohou být naprosto falešné (a je jedno, jestli kvůli WOPRu nebo třeba severokorejským hackerům, kteří cíleně mají ty falešné vstupy vygenerovat). Nečekejte žádnou strhující akci, ale pokud se dokážete jako harcovníci HD grafických rozhraní nesmát tomu, co na poli techniky uvidíte v tomhle přes třicet let starém snímku (já se nesměju), můžete si užít takovou ne velkou, ne malou, laicky přístupnou porcičku filozofování o osudu lidstva, realistické nakládání s mladíkem, který se "jen tak pro zábavu" dostal do ARPANETu (nebo kdo ví co to bylo), samozřejmě taky o pár let mladší slečinku z Číslo 5 Žije, vyloženého cucáka Matthew Brodericka, a hlavně vynikajícího a pro nějaké to "fuck" daleko nechodícího generála Barryho Corbina. Tenhle člověk je velitel, jaký se na plátně dokonale vyjímá, a zastiňuje všechny ostatní. Docela mě zaujala i hudba, která velmi dobře dokreslovala atmosféru filmu a k mému překvapení to nebylo dílo žádného z velkých jmen filmové hudby (podezříval jsem chvílemi Jerryho Goldsmithe). Takže, i po těch letech jsem pro červenou zónu, a jsem ochotný se podívat ještě někdy znovu. 70% ()

Reklama

noriaki 

všechny recenze uživatele

"Ale na velitelství věří, že nukleární válku lze vyhrát. Že mohou být přijatelné ztráty." Uplynulo čtyřicet let. Myslím že během pár měsíců uvidíme, jestli se v NORADu poučili. Ač to ze zpětného pohledu nevypadá, tak to byl tehdy v osmdesátém třetí přelomový film - a to hned ve dvou ohledech. Za prvé zatraktivnil sílící subkulturu počítačových nadšenců. Už to nemuseli být jen divní cvoci s aspergerem, ale mohli mít i čistou pleť, šarm a hezkou holku. No a za druhé se v něm mluvilo o možnosti, že by se oba bloky mohly domluvit na mírovém soužití. Tohle není originální myšlenka, ale vzhledem k tomu že úřadující prezident Ronald Reagan chtěl od Hollywoodu úplně jiné poselství, tak to trochu odvážné přece jen bylo. Navzdory tomu že jde o komedii, a tak trochu napůl dětský film, nemusí se WarGames vedle Dr. Strangelove a Fail-Safe vůbec stydět. Mrazivé umí být taky, i když tak trochu mimochodem. ()

_DAVE_ 

všechny recenze uživatele

Pokud film hodotím dnes, tak prostě musím brát v potaz takovou tu technologickou naivitu roku 1983. Pořádně Neexistovalo slovo”hacking”, počítače a počítačové sítě byly pro většinu lidí stále scifi… Ale i dnes s tím přihlédnutím k věku to má slušný spád, ke konci i slušné napětí a rozhodně se na to dá bez újmy dodívat - na rozdíl od Flashe Gordona třeba :). PS: a v době premiéry v kině bych z toho byl zaručeně vyplesklý… :) ()

ceskyhonza 

všechny recenze uživatele

Ve své době, kdy R. Regan opravdu stupňoval napětí, čemuž jsme tady ale moc nevěřili, komunistická propaganda byla tak pochybná, že pak i to co v reálu pravdou bylo, znělo naprosto neuvěřitelně, tak v USA vznikl tento osvícený snímek, na svoji dobu scénáristicky i technicky na velmi dobré úrovni. Ani po 30ti letech film neztratil nic ze svého poselství. **** ()

Galerie (99)

Zajímavosti (25)

  • Do role profesora Falkena byl zvažován John Lennon, avšak získal ji John Wood. (Karlos80)
  • V momentě, kdy NORAD vyhlásí stupeň ohrožení 1 a na Aljašku jsou vyslány stroje F-16, objeví se v následném záběrů dvojice letounů F-15. (nowizz)
  • Scenáristé Lawrence Lasker a Walter F. Parkes se při shánění informací a podkladů pro film setkali s řadou hackerů i bezpečnostních expertů a získané znalosti využili i při psaní scénáře svého dalšího filmu Slídilové (1992), který se zabývá podobnou tématikou. (sigf07)

Související novinky

Cruise nepovede nových Sedm statečných

Cruise nepovede nových Sedm statečných

05.01.2014

Nejspíš dobře víte, že je současný Hollywood semeništěm nepřeberného množství remakeů a rebootů. Zvláštní zálibu v nich má studio MGM, které spoluprodukuje Hobity nebo Bondovky a i jinde se snaží… (více)

Reklama

Reklama