Kocour v botách: Poslední přání

Žiadny Shrek ani prvá časť Kocúra, nedokázali ponúknuť tak vyspelý, vtipný, na mytológiu bohatý, hodnotový ale pritom ľudsky a bez pátosu podaný príbeh akým je Posledné želanie. Takéto prekvapenie som rozhodne nečakal a nenapadá mi vlastne ani nič, čo by som tomu mohol vytknúť. Funguje tam všetko a aj tie veci, ktoré tam sú aby odľahčili, alebo poukázali na nejakú infantilnú vlastnosť v zásade fungujú, pretože každá z postáv má hĺbku a nejaký príbeh za sebou. A navzájom sa dopĺňajú, obohacujú a vyvíjajú. Ako keby každý jeden film ktorý doteraz Dream Works spravil, smeroval k tomuto. Ak bude ďalšia časť, aj s postavičkami zo Sherkovského univerza, poprosím si takýto príbeh, takúto animáciu a takúto vyspelosť. V dobe infantilných alebo príliš invenčných animákov je táto poctivá robota obrovskou náplasťou a energeťákom pozitivizmu. Za mňa plný počet. Bez debaty. (05.02.2023)

Poslední přání je osudovým příběhem, který sází na perfektní animaci, skvělé postavy a svět, který vás prostě baví. V úvodu se sice zbytečně dlouho (avšak naposledy) zpívá, ale dejme tomu. Protože ono začne relativně brzo přituhovat. Velká část jednotlivých témat je totiž celkem dospělá a samotný příběh je příjemně temný a ponurý. Krásně to ilustrují i kapky krve, které pomalu stékají po Kocourově tváři a zlověstné hvízdání blížícího se Vlka... Scénář navíc skvěle pracuje s motivacemi jednotlivých postav, takže až na jednostranně psaného Jacka Hornera každý charakter na plátně dýchá a má co nabídnout. Druhý Kocour tak nádherně buduje myšlenku touhy a očekávání, což následně díky poutavým příběhům postav zručně splétá do pavučiny lidskosti, která ve „velkém finále" hned několikrát nefalšovaně dojme. Na závěr tak už jen cítím povinnost dodat, že i přes přítomnost motivů, které si užijí hlavně dospělí je tady spousta atrakcí i pro ty nejmenší. Jinak řečeno – tohle je film pro všechny věkové kategorie. A vzhledem k tomu, že já si tuhle jízdu opravdu užil, nepřestávám doufat, že to nakonec vydělá. Takže všichni povinně do kina! (29.12.2022)

„Jeden život možno stačí.“ Jasné, dojmom, že šli cez kopirák, pôsobí trúfnem si povedať väčšina filmov, ktoré behom roka vzniknú a je jedno, či tú to grécke melodrámy, nemecké akčné filmy alebo hollywoodske rodinné animáky. Ale tu už ma fakt nebavilo únavne sledovať, ako je hrdina traumatizovaný a kvôli tomu robí samé chyby a správa sa ako debil (sorry, kocúr) a len som útrpne čakal, prostredníctvom akého klišé sa dostane späť na vrchol svojich síl. Podobných dejových „periel“ je dvojka Kocúra v čižmách plná. A je to fakt nuda. V akčných scénach film vyzerá dostatočne „inak“ (nebudem spoilerovať) na to, aby polomŕtveho diváka trochu nakopol. Ani to však nie je žiadny zázrak. Super sú našťastie aspoň postavy, síce tiež plné klišé, ale proste kocúr, Číča a ten strašný pes s hrozne dobrým srdcom je tiež báječný. Potešili ma viaceré nádherné WTF vtipy. Záporáci sú neskutočne absurdní, menej známe sú i ďalšie postavy, ktoré zrejme pochádzajú z amerického rozprávkového zlatého fondu, ale pre našinca sú prakticky neznáme. Paradoxne to nie že nevadí, ale je to dokonca vítaná zmena a niektoré sú natoľko za vlasy pritiahnuté, až som fakt dostal chuť prečítať si knižné predlohy. Každopádne je načase, aby Kocúr v čižmách predal štafetu mačke s labkou pred ústami. (14.09.2023)

Kocour v botách se vrací ve velkém stylu. Nový animační styl, nové dobrodružství a starý dobrý zrzavý kočičák. Nakonec mě ani nemrzelo, že jsem musel zajít na dabing – ten je totiž kvalitní a hlas Aleše Procházky mám stejně už od dětství zažitý jako „originál“. Po působivém úvodu mi přišlo, že se film docela hledá a cílí téměř výhradně na dětské publikum. Naštěstí od příchodu do „temného lesa“ se rozjede dobrodružná jízda se vším všudy. Stylizovaná animace dává prostor nápaditým akčním scénám, díky zajímavým postavám zase nechybí humor ani emoce. Chemie Kocoura s Čiči funguje pořád stejně dobře a posila v podobě naivního psa mě mile překvapila, protože nepůsobí trapně a dodává filmu potřebné srdíčko. To stejné platí o Zlatovlásce s medvědy, jejichž linka rozhodně nepůsobí zbytečně. Snímek umně zpracovává motivy životních hodnot, rodiny či pomíjivosti života a celkové poselství je tak opravdu zdařilé. Zatímco postava tajemného vlka povedeně přidává místy až hororové prvky, hlavní záporák se dle mého úplně nepovedl a nepřišel mi ani zajímavý ani vtipný. To je nicméně asi jediná větší výtka, kterou mám, protože jsem se většinu času náramně bavil. A ačkoliv mi několik rádoby vtipných pasáží přišlo dost na sílu, věřím že cílovka tohle řešit nebude. 7/10 (25.12.2022)

Kdysi ve Shrekovi mě postava Kocoura v botách popravdě až tak nezaujala a pozdější film z roku 2011, který byl věnován přímo této postavě, mě vzhledem k průměrnějšímu hodnocení ani nepřiměl, abych se na něj podívala. Je tedy skoro s podivem, že po dalších více než 10 letech jsem se s chutí podívala na tuto novinku a opravdu se mi líbila. Má to dost z kouzla původního Shreka, je to zábavné a především to má nosný příběh, což je pro dobrý film zkrátka zásadní (spoustě pohádek bohužel nosný příběh chybí). Navíc provedení některých postav stojí za to – smrtka ve formě vlka je mimořádně děsivá, záporák Jack Horner je pro změnu velmi vtipný, a „terapeutický“ psík svou bezelstnou jednoduchostí zase dobře doplňuje hlavní duo Kocoura a Čiči Tlapičky. Zkrátka jde o směsku velmi různorodých a zajímavých postaviček, mnohé z nich navíc opět vycházejí z některých původních pohádek. Film jsem viděla v japonském dabingu a musím uznat, že ten se Japoncům dost povedl (v hraných věcech možná ne vždycky, ale v dabingu animovaných filmů celkově dost vynikají). Psík Perrito v japonském podání hodně pobavil. A ostatně všechny postavy měly velmi padnoucí hlasy. Celkově jde rozhodně o nadprůměrný animák, který dělá čest původním dvěma filmům se Shrekem. (Viděno 20.3.2023 v kině Aeon Cinema, Okayama, Japonsko.) ~(4,0★)~ (31.03.2023)