Kocour v botách: Poslední přání

Na päťku to malo len o fúziky hlavného predstaviteľa. Kým predchádzajúci počin bol skôr neohrabanou, na divácky efekt pôsobiacou škatuľou, tento príbeh je maniakálne hláškovitou a turbulentnou darčekovou krabicou. Je to dôkaz, že ešte aj v dnešnej, neoriginálnej a pre diváka málo fantazijnej dobe, sa nájde niečo a niekto, kto vie snívať a mať priania. Nie len svoje a pre seba, ale aj pre divákov. (08.06.2023)

Bylo to nápadité a našlapané. Žádné hluché místo. Všechno jelo jako po másle a někdy v dost zběsilém tempu. Vlk, který ztvárňoval samotnou Smrt neměl nejmenší chybičku. Škoda lásky zahraná na piáno medvědem byla super. Viděno na velkém plátně v kině. To lítacím kočičákům perfektně sedí. Děcka si to užijí a ani dospělí nepřijdou zkrátka. (28.02.2023)

Po 11 letech jsme se dočkali pokračování Kocoura v botách. Scenáristicky se jedná o kvalitní počin, příběh o Kocourovi, kterému zbývá poslední život, jde do důchodu a následně se snaží vrátit byl zajímavý, poutavý, navíc do toho seděla romantická linka. Záporák v podobě vlka byl výborný. Jediné, co se mi moc nelíbilo, byla animace akčních scén, jelikož u akce se styl animace měnil a to mi nevyhovovalo. (21.05.2023)

Poslední přání je osudovým příběhem, který sází na perfektní animaci, skvělé postavy a svět, který vás prostě baví. V úvodu se sice zbytečně dlouho (avšak naposledy) zpívá, ale dejme tomu. Protože ono začne relativně brzo přituhovat. Velká část jednotlivých témat je totiž celkem dospělá a samotný příběh je příjemně temný a ponurý. Krásně to ilustrují i kapky krve, které pomalu stékají po Kocourově tváři a zlověstné hvízdání blížícího se Vlka... Scénář navíc skvěle pracuje s motivacemi jednotlivých postav, takže až na jednostranně psaného Jacka Hornera každý charakter na plátně dýchá a má co nabídnout. Druhý Kocour tak nádherně buduje myšlenku touhy a očekávání, což následně díky poutavým příběhům postav zručně splétá do pavučiny lidskosti, která ve „velkém finále" hned několikrát nefalšovaně dojme. Na závěr tak už jen cítím povinnost dodat, že i přes přítomnost motivů, které si užijí hlavně dospělí je tady spousta atrakcí i pro ty nejmenší. Jinak řečeno – tohle je film pro všechny věkové kategorie. A vzhledem k tomu, že já si tuhle jízdu opravdu užil, nepřestávám doufat, že to nakonec vydělá. Takže všichni povinně do kina! (29.12.2022)

Friendly reminder, že tyhle postmoderní přístupy v amerických pohádkách byly cool před více než dvaceti lety a animáky jako preventivní terapie tak cca před deseti. Od té doby už odteklo dost vody k tomu, aby se z těchto přístupů stalo otravné klišé. Ano, vidím, že jste si vědomi žánrových pravidel a že se je nebojíte porušovat. Gratulki. Psa utratit. (23.03.2023)