Sedm smrtelných hříchů

Napokon, nie až taký masterpiece, ako sa spočiatku javil. Nanatsu no Taizai je nepochybne prekrásnou omaľovánkou, ktorá je premyslená omnoho viac, než sa na prvý pohľad môže zdať, no zároveň jej chýba istá súdržnosť a úcta k predlohe. Štúdiové uchopenie tohto geniálneho materiálu totiž prináša aj mnoho prejavov inkonzistencie, spôsobenej najmä faktom, že pôvodných sto-štyri kapitol mangy je surovo naliatych, do dvadsaťštyri dielov anime. Pre anime-only divákov by však tento nedostatok, nemal predstavovať reálny problém. Aj napriek nevýrazným zásahom do deja, seriál si stále zachováva svoju precízne poskladanú naratívu, ktorá vďaka postupnému predstavovaniu, mystériom zahalených hrdinov, úspešne valcuje zaužívané shounenovské stereotypy. Scény ostali dostatočne hravé, pútavé a naplnené pomerne vyváženou škálou akcie, emócií, vrátane humoru. Sú naviac sprevádzané vynikajúcimi predstaviteľmi súčasného voice castingu a jedným s najvýraznejších Sawanovych hudobných motívov, dokonale vytvárajúcom správne epický feeling. (01.03.2015)

Jedno z nejlepších anime, které jsem letos viděla. Nejen, že jsem všechny episody zhlédla během dvou dní, ale natolik jsem se do něj zažrala, že teď čtu i mangu, abych věděla, jak budou příběhy těchto silně atypických smrtelných hříchů pokračovat. První série ve mě tedy vyvolala takové nadšení, že se již nemohu dočkat roku 2016 na pokračování, které, jak doufám, bude nejméně tak zdařilé, jako prvních 24 dílů. Co bych ještě chtěla vyzdvihnout, je hudba, která nádherně podkresluje atmosféru a za zmínku stojí také hodně podařené openingy a endingy ( hlavně druhá úvodní písnička "The Seven Deadly Sins" od MAN WITH A MISSION, kterou už umím skoro nazpaměť :) ). Dávám zasloužených 5* (22.12.2015)

Jemnější verze Akame ga Kill!, je tu taky parta zabijáků, velký převrat, démoni, super cool síly, nějaká ta krev a podstatně méně mrtvých. Důležité je říct, že zatímco v Akame ga Kill! se počet mrtvých, vyšplhal na docela slušné číslo, tady umřou hlavně ti největší zmrdi. Je tedy fakt že akce je zde plynulá, dlouhá a dost brutální, hlavně v polovině, ke konci už to začalo být trochu už dost o ničem, ale furt to tak nějak šlapalo. Ale i tak je akční stránka je dobrá, mění se styly boje, mění se nepřátelé a používají se různé magické útoky, ale dojde i na normální. Co se týče hrdinů, tak mi nejvíc asi sedl Bane, Meliodas celkem ušel, Elizabeth kupodivu překvapila a sedla mi, King měl slabší chvilky, až moc brekotu. Co se týče pečeného prasete, které v podstatě jen překáželo a do jisté míry bylo na obtíž, jak sami tvůrci přepustili. Tak to mně sralo od začátku až do konce, ani svými heroickými činy a svým vykleštěným hláskem, to nijak nevylepšoval. Byť perverznost, byla zde, na velice dobré úrovni a téhle stránce nelze nic vytknout. Jo příběh má pár skvělých momentů a nejeden šokující moment, v tomhle ohledu tvůrci překvapují. Navíc hlavní záporák, má celkem koule a vydrží vlastně až do konce, být hajzl číslo jedna. Ale je to, takové, takové nedopečené a na můj vkus, až moc zbytečně natahované. Ve výsledku by se dalo říct, žili šťastně až do doby, než upekli prase. (10.11.2016)

Popravdě bych to viděl spíše na slabší čtyři hvězdy. Je to jedna velká dobrá rubačka s groteskními prvky, ale zároveň si drží vážný příběh a věci jako smrt nebo krev tu nejsou úplně cizí. Chvilku jsem čekal, že se dočkám jen další groteskní přeslazené pohádky, ale byl jsem mile překvapen, když si to drželo onen dospělácký nádech. Přesto je to pořád trochu moc sladké, abych to mohl lépe ohodnotit. Další věcí jsou otravné postavy - jako např. to Hawk (přesto ho trochu uznávám, protože jinak by to trochu postrádalo humor bez těch všech narážek na vepřový) nebo Elizabeth (ta hlavně). Když přihlídnu k akci, tak samozřejmě zajímavá nejednoznačné souboje, ale přesto jsou trochu ty schopnosti přemrštěné a trochu bych možná viděl otravný i ten popis těch jednotlivých schopností. Co se týče napínavosti, tak tu si člověk nějak užívá od začátku do konce, kdy se to stupňuje a přesto i po závěrečných bojích, je tu pořád ono očekávání daného pokračování a zodpovězení všech těch otázek, které tu nebyly zodpovězeny. Což mě vede dále k příběhu, který trošku připomíná Akame ga Kill, ale přesto si to člověk užije v jiném a stejně dobrém podání. V závěru ohledně hudby můžu hodnotit jen kladně, ale co se týče animace, tak tam potěšen opravdu nejsem - nemůžu si pomoct, ale tenhle styl oblých tvarů (především u obličejů) opravdu nemám rád. (01.07.2015)

Po 18. episodě už musím hodnotit. A zaplno. Úžasná hudba, naprosto parádní postavy, proměnlivé okamžiky, ohrožení hlavních hrdinů, zábavné aspekty, srdcervoucí aspekty... A hlavně rychlost, jakým se ten seriál ubírá. V jednom díle je toho napasované tolik, co klasicky v jiných za 2-3. I když je hlavní příběh vcelku mizerný (Svatí Ryříti, v minulosti hodní, jsou teď zlí a chtějí zabít poslední přeživší extrémně nebezpečné Rytíře Hříchů (ach ty překlady :D Sorry), kteří byli v minulosti prej zlí, ale teď dobří...), jak sami vidíte, avšak nenechte se zmýlit touto na oko jasně danou a lineární zápletkou. Je to zpracované skvostně, člověk si tu jízdu užívá a těší se na to týden po týdnu více a více. Parasyte, Durarara!! X2, Junketsu Maria, Kuroko 3... to vše jde stranou a jako první se koukám na Nanatsu no Taizai :-) Krásných a vřelých 90% (16.02.2015)