La La Land

Jediný muzikál od Moulin Rouge, ktorý nie je iba výtvarne krásny, ale aj vnútorne krehký. Najpoetickejšia romanťárna od Tigra a draka. A najviac “cute” film ever. S otvoreným srdcom a filmársky luxusne vzdaná pocta Filmu, Hudbe, Láske i mestu hviezd, ktoré vám nič nedá zadarmo. Damien Chazelle je game changer, rozumie tomu všetkému komplexne ako nikto iný. A robí si čo chce, aniž by narušil dokonalé naplnenie žánrovej škatulky. Najväčší filmársky talent tohoto desaťročia. (23.01.2017)

Jednooký mezi slepými králem... Jedině tak si lze vysvětlit těch 12 (nepochopitelných) nominací na Oscara. Přirovnávání La La Landu k Moulin Rouge, to jako vážně?! Druhý zmíněný byl audiovizuálně mnohem vypiplanější, příběhově mnohem silnější a hlavně měl sympatické herce v hlavních rolích. Bezprostřední a trhlou Emmu Stone mám ráda, nikdy mi v ničem nevadila. Což se ale nedá říct o Ryanu Goslingovi - nezlobte se na mě, ale ten chlap je totální herecký dřevo. Začátek filmu na dálnici byla strojená přehypovaná nuda, potom se to celkem dobře rozjelo jak se Mia a Sebastian navzájem oťukávali a od druhé poloviny se rozjede tak utahané hořkosladké melodrama, že jsem myslela že se ukoušu nudou. Ta kýčovitá snaha o efekt a průhledná snaha dojmout diváka mi skoro celý film zkazila. Nechce se mi věřit že filmař, který má na svém kontě dynamický Wiplash, má na svědomí tento tempem nevyvážený snímek. Na druhou stranu má to pěknou kameru, zručně zrežírovaná taneční čísla a vcelku dobrou hudbu (2 písně jsou solidní nadprůměr, zbytek šel mimo mě) ale to je tak asi všechno. Humbuk kolem La La Landu šel úplně mimo mě. 60 % (29.01.2017)

Jste nevkusný dezorientovaný lovec hemoroidů nebo maloměstská, životem zklamaná odpudivá prasnice a hledáte náplastičku na podrážděné rektum, zlomené otylé srdíčko či jen tupý únik z nedostatečně vybarvičkované reality? Pak je Homolalaland s náramně progelovaným romantickým příběhem, plným lásky, rozkokošných pissniček a žužu tanečků, přesně to, co vám tutově vyhřeje perikard. Pokud do výše zmíněných kategorií nepatříte, raději si místo toho pusťte plyn, nebo si přehrajte v hlavě svůj dosavadní spokojený heteroživot při skoku z okna. Bude to rychlejší a daleko méně bolestivé. Tento Napomádovaný Šulin Růž není totiž nic jiného, než trapný, plytký a afektovaný buzikál, napumpovaný lacinými popovými kolotočářskými sračkami a ukvičenými preludii negerských kvartet, zvanými jizz, z nichž vám samovolně slezou vlasy a nehty. Prostě si představte čerstvě upečený, úplně dutý třípatrový dort z hoven, kýčovitě pocákaný rakovinotvornými pastelovými syntetickými barvami, z něhož ke vší té hrůze hned na začátku vyskočí nebetyčně odporná šišlavá ropucha, a až do konce vás v pravidelných intervalech oblažuje obludně falešným kontraaltem v neuvěřitelném rozsahu nečárkované rakoviny hrtanu. Opravdu nevím, co bylo dávivější. Jestli sledovat naprosto debilní děj, poslouchat pouťové cajdáky a mučivé kvílení saxofonů, nebo se kochat pohledem do pitvořící se andělské tváře Kamenné Emy, jejíž vtíravá krása by se dala esteticky objektivně přirovnat snad jen k vyhřezlému červivému konečníku hygienicky zanedbávané opruzené šedesátnice. Přitom by se buzikály daly v pohodě dělat s grácií a jeden by z nich vůbec nemusel odcházet s bolestivě prokousnutou pěstí a akutním zánětem nevkusu. (23.01.2017)

"Jazz umiera..., ale ja to nedopustím..." Muzikály nie sú práve moja parketa. Začul som zvesti o senzácii menom La La Land, ale nevenoval som tomu veľkú pozornosť, dokonca som nevidel ani trailer, ako zvyknem. Až meno mladého režiséra, tvorcu výborného filmu Whiplash ma presvedčil, že to môže byť fajn...A po filme uznávam, že je to najlepší muzikál , aký som videl, možno i preto, že spievaných a tanečných scén nie je zas tak veľa a keď sú, majú svoje kúzlo. Výnimkou je iba úvodná scéna na diaľnici, tá mi nesedela. Piesne sú pekné, niektoré výborné a prvý koncert pred divákmi úplne úžasný a v sále sa ozývala nádherná pieseň , ktorá by možno bodovala aj v súčasných hitparádach. E. Stone som v ničom lepšom nevidel a R. Gosling bol jednoducho skvelý, pravdepodobne jeho najlepšia rola. Ako romantický film boduje naplno, pripomínalo mi to Titanic a lásku medzi Leom a Kate. Celý film je plný farieb, že sme v súčastnosti prezrádza len mobil alebo iné malé detaily. Inak by som dal ruku do ohňa, že sme niekde v 60-tych rokoch. Má to kúzlo, neuveriteľnú atmosféru, ktorá vás vtiahne a nájdeme tu mnoho odkazov na hudobníkov, jazz, hollywood, filmy a hviezdy filmového plátna. Film má nádherný záver, ten dlhý pohľad do očí ma dojal a šance na oscara sú vážne veľmi vysoké. 100%. (23.01.2017)