Režie:
Damien ChazelleScénář:
Damien ChazelleKamera:
Linus SandgrenHudba:
Justin HurwitzHrají:
Ryan Gosling, Emma Stone, J.K. Simmons, Finn Wittrock, John Legend, Rosemarie DeWitt, Jason Fuchs, Sonoja Mizuno, Jessica Rothe, Candice Coke, Hemky Madera (více)Obsahy(2)
Moderní pojetí klasického hollywoodského milostného románu umocněné skvělými písničkami doprovázenými velkolepými tanečními čísly líčí vášnivý milostný vztah od něžného vzrušení rozvíjející se lásky až po trpké zklamání z velkých ambicí. (Freeman Ent.)
Videa (26)
Recenze (1 163)
Celkové nadšení sice značně degraduje fakt, že muzika chvílemi slouží více Chazellově platonické lásce k ní samotné než dramaturgickému vývoji příběhu (jako příklad uvádím nádherně sestříhanou scénu z kina, která je pro mne nejkrásnějším romantickým výjevem ever, ale v okamžiku jejího vyvrcholení, kdy jsem k Emičce skoro sám začal špulit pusu, je nahrazena vizuálně půvabnou, ale emocionálně ne tak silnou hudební sekvencí), ale přesto je La La Land bezesporu nejkrásnějším hollywoodským muzikálem od Moulin Rouge. Zpočátku schází dramaturgická lehkost a spád a taneční čísla neoplývají kdovíjakou vizuální nádherou, ale Chazelle postupně mocně utahuje Ryanovi i Emičce tkaničky a protahuje je úžasným snem, který by chtěl (a měl se pokusit) prožít každý. Sněme, prožívejme, tancujme a ničeho nelitujme. Posledních patnáct minut - Baz Luhrmann feat. Wes Anderson... ()
Jubilejní stý komentář u tohoto kousku začnu tím, že se jedná o, stejně jako loni u the Big Short, nejlepší film co jsem letos zatím viděl. HAHA a nyní i bez humoru mohu říci, že ačkoliv nejsem muzikálový nadšenec a krom Moulin Rouge jsem nic zásadního neviděl, La la Land mě k sobě připoutal už od nápaditého začátku a ačkoliv se závěrečný akt poměrně táhl, úplný závěr mě zase téměř natrvalo zarazil do nekomfortní sedačky pražské Lucerny. Miles Teller byl v režisérově prvotině Whiplash skvělý, ovšem zde si ho naprosto nedokážu představit a bez výtečného dynamického dua by ten film byl né-li poloviční. Ryan Gosling je, co se týče uvěřitelnosti a určité neprůhlednosti, jistota a ačkoliv jsem s ním už viděl několik filmů, do kterých se příliš nehodil, absolutně si nedovedu představit nikoho lepšího, kdo by tak výborně a flexibilně sekundoval oscarové Emmě Stone, v jejichž obřích kukadlech jsem se ztratil hlavně v Birdmanovi a nejen tam. Druhým středobodem filmu je vymazlená choreografie v kombinaci s režisérskou vůlí natočit něco neotřelého a zároveň bezprecedentního, jejíž každý záběr ladí a koresponduje s výtečnou kamerou, která jestli toho zlatýho plešouna nezíská, tak už fakt nevím (získalo! :D). Tomuhle nemůže konkurovat ani dvojnásobný vítěz Roger Deakins ani Arrival jakožto největší želízko v ohni. Damien Chazelle se u mě stává dalším filmařem, u něhož budu sledovat každý nadcházející projekt, ať už bude o čemkoliv. 9/10...[4.1.2016_ČSFD projekce_kino Lucerna] ()
Takové to když... film úplně nenaplnil vaše očekávání a vy mu místo 5 * dáte jen 4. Uvodní taneční scéna je super, má šmrnc, drajv. Pak střih na představení postav, které projdou klasickým, ale přesto podmanivým vývojem hate->love. (Mimochodem, film začíná tím, že Goslingově postavě sestra nabízí nezadanou slečnu na vztah a on odmítá. Obával jsem se finále a la My Sassy Girl, ale naštěstí se to nekonalo.) No a pak v nějaké fázi, cca 3/4 filmu to najednou začalo, ne vyloženě drhnout, ale povolilo to sevření diváka, a příběh začal působit trochu natahovaně. Jinak hudba super a dvojici Ryan+ Emma to fakt sluší. ()
OK film. I když veškeré jeho kvality spočívají v samotném rozhodnutí takový film udělat (a v obsazení sympatických herců do těch nesympatických rolí), plus ve vykrádání... tedy pardon... ve "skládání poct" muzikálové tradici. Nikdy ve výjimečnosti, nápaditosti nebo překvapivosti zpracování. Vlastně je trochu překvapivý - tím, jak moc vypadá přesně tak, jak jsem si ho představoval. Snad až na nepříjemnou rychlost, která mi nedovolovala se napojit na postavy. Nálady ubíhají rychleji než dny v týdnu (natož roční období - proč vůbec tuhle prvoplánovost vytahovat, když se jí nakonec ten film ani nedrží?) PS: Muzikál bez jediný zapamatování hodný skladby? Docela fail. ()
Bublinkavo farebne čvachotavé, synchronizované, zamilované, aj emočne vcelku dojímavé. Teda také, akým by mal muzikál byť. Až teda na pár výhrad. Či vlastne jednu, ale nadväzujúcu. Takú všeobecne protikapitalistickú. Neustále zdôrazňovanie prešľapávania si individuálnej cesty k úspechu v konaní hrdinov pripomína skôr filmy typu Oni žijú! (r. John Carpenter), kde boli slovné rady nabádajúce k takémuto správaniu podrobené ostrej kritike (ambiciózne reči tam viedli zmutované pizdy a navoňaní idioti z inej planetárnej dimenzie, kurviacej prirodzenosť na Zemi). Tu sa také nerieši, tu sa na kariére tvrdo pracuje. Berie sa každý štek, každý konkurz. A aby bolo na žrádlo a byt - tvrdo sa fachá. Sympatické je to potiaľ, pokiaľ sa ústredná dvojica borí s prerazením nahor. No potom nasleduje veľká, no nie až tak brutálne dojímavá pointa (pozor: nasleduje spoiler!): je možné dosiahnuť svoj sen, lenže ten je nezlučiteľný s veľkou láskou. Alebo inak: úspešnej kariére musíme vždy niečo veľké obetovať - v tomto prípade výnimočný vzťah. ()
Galerie (60)
Photo © Lionsgate
Zajímavosti (58)
- Sebastian (Ryan Gosling) jezdí kabrioletem Buick Riviera z roku 1982. Mia (Emma Stone) má Toyotu Prius. (J.F.B.)
- Celosvětová premiéra proběhla 31. srpna 2016 na Benátském FF. (Varan)
- Při slavnostním 89. udílení Oscarů (2017) byl La La Land nejprve vyhlášen jako vítěz kategorie Film roku. Stala se ale chyba, Warren Beatty, který měl cenu předat, dostal před nástupem na pódium špatnou obálku, ve které bylo jméno vítězky kategorie Nejlepší herečka v hlavní roli, Emmy Stone. Warren se svou kolegyní Faye Dunaway po chvíli váhání i přesto kategorii vyhlásili a za vítěze označili právě La La Land. Vše bylo uvedeno na pravou míru až při probíhající děkovačce a Filmem roku se tak, v souladu s hlasováním, stal snímek Moonlight (2016). Tato situace je často považována za největší průšvih v historii předávání Oscarů. (zajda404)
Reklama