Citizenfour: Občan Snowden

Najskôr k môjmu hodnoteniu: dve hodiny trvajúce dokumenty nie sú nič pre mňa a rovnako aj pri Snowdenovi musím konštatovať, že koncentrácia všetkého, čo vo filme vidíme, do polovičnej alebo dvojtretinovej dĺžke by z hľadiska dramaturgie u mňa zafungovalo viac. Ale to je viac menej iba osobná preferencia, nie výčitka.....Welcome to the real world....Ja vnímam zneužívanie informačných technológií za evolúciu ľudstva. Ak sme zneužili štiepenie atómu na vraždenie, tak zneužijeme aj zhromažďovanie infošiek na niečo ziskuchtivejšie, ako boj proti terorizmu. Otázka je, či kontrola všetkého, čo napíšeme na sieti, nie je len narušenie demokracie, ale nový svet, s ktorým sa budeme musieť chtiac nechtiac zmieriť. Ale aspoň potom budeme (možno) komunikovať viac medzi sebou tvárou tvár, pokým za sto rokov nebudeme mať od malička čipy v hlave. Ako každá ohromná svetová kauza, sa už aj na Snowdena pomaly zabúda a to je možno tým najhrozivejším zistením. (19.03.2016)

Velmi mě překvapuje překvapení ostatních. Vždyť dokument nehlásá přece vůbec nic nového. Kdekdo tu ES vnímá jako reinkarnaci samotného Ježíše. Kolem každého z nás je taková hromada jednoznačných podnětů, že si snad každý mohl vydedukovat, že takhle to na světě už mnoho let funguje. Vlastně to takhle funguje od nepaměti, jen se metody s nástupem techniky zdokonalují. Kdo má informace, má moc! Dnes už je zjištění všeho o každém naprostá rutina. Lidé se zbavují svého soukromí zcela dobrovolně, když u kdejaké aplikace zatrhnou to magické políčko, kterým souhlasí s několika set řádkovým dokumentem, který pochopitelně nečetli. Prostřednictvím Facebooku ještě příjemnějším způsobem sdělují, kolikrát se dnes byli vykat a že si večer dají zmrzlinu. Dnes už člověk nepotřebuje ani nějaké hluboké IT dovednosti, aby se o každém dověděl vše podstatné a nějakým způsobem to zužitkoval ve svůj prospěch. Nepřestává mě udivovat a fascinovat, jak se George Orwell ve své brilantní knize 1984 trefil. Pár let jsem tuto knihu považoval za vizi blížící se budoucnosti. To jsem býval mladší a jednodušší. Dnes už si uvědomuji, že v, knihou nastíněné situaci, žiji prakticky celý svůj život a jiné to nebude. To by bylo asi tak vše z filosofického okénka na téma: "Sbohem soukromí, sbohem svobodo" Na dokumentu mě nejvíce zaskočilo to, že člověk, který složí maximální bezpečnostní prověrku a dostane tak přístup k mnoha citlivým datům, vše veřejnosti vykecá. Nějak mi to nedává smysl. Vzhledem k důležitosti situace na podobných pozicích slouží výhradně lidé, kteří nevykecají nic. Tohle mi smrdí nějakým podvodem s mnohem hlubším a zcela odlišným podtextem. Na dokumentu neshledávám nic, co by mě jakkoli obohatilo, probudilo, nebo mi nějakým způsobem otevřelo oči. Nesděluje absolutně nic nového. Spíše jsem měl naopak pocit, že dost věcí úmyslně mlží. Na druhou stranu je fajn, že se snaží pootevřít oči těm, kteří je měli doteď zavřené. Podobně orientované dokumenty nejsou škodná. Člověk by měl tušit, v jaké situaci a době skutečně žije. Člověk by měl rozlišovat co je skutečný problém a co je umělý problém, který se snaží od toho skutečného odvrátit pozornost na sebe. V životě to s největší pravděpodobností vůbec nijak neuplatní. Naopak, mu to za jistých okolností, pokud se bude projevovat příliš hlasitě, uškodí. V lepším případě bude třeba jen prohlášen za debila. To se týká většiny lidské populace, která má jen zanedbatelnou společenskou váhu. V tom horším případě vás nemilosrdně odstřihnou od všech zdrojů nutných k přežití. Troufnu si říct, že tento pojem se dá dnes shrnout do slova "peníze". Až budou za pár let zrušeny ty papírové a peníze budou výhradně reprezentovány daty ve vzdálené databázi, tak to půjde stisknutím jediného tlačítka. Ale třeba jednou přijde ten den, kdy zúčtujem spolu. (11.04.2015)

"ONE KEY THING — ALL DRONE STRIKES ARE DONE THROUGH RAMSTEIN AIR BASE IN GERMANY" --------- Zo všetkých tých dokumentov, čo som zatiaľ videl (~600), nebol ani jeden jediný, ktorému by sa podarilo pred moje oči dostať aj opakovane (jeden bol, pre "dramatizáciu" ponechávam tak x). Doku nie sú filmy, ktoré v istých prípadoch môžeš vidieť aj 20x, pri nich proste stačí jedno zhliadnutie. Tu však na scénu prichádza Citizenfour, ktorý som paradoxne videl nieže dvakrát, ale päťkrát a už vidím, že tak o polrok/rok si ho pozriem zas. Fascinuje ma spôsob, akým bol natočený. 99% (hrubý odhad?) všetkých dokumentov sa točí "po udalosti," prípadne v jej "reálnom čase." Toto je jediný dokument, čo som videl, ktorý sa točil v "reálnom čase pred udalosťou." A z toho proste nemôžem. (Mal som ešte nachystané nejaké riadky o tom, že opísať ho v tomto ohľade ako unikátny nie je dostačujúce, že Laura Poitras je neskutočne kvalitná dokumentaristka, že celú "temnú" atmosféru dokresľujú dve inštrumentálne skladby z albumu Ghosts I–IV [x – x], že keď začal rozprávať tie jeho kecy ten ušatý šašo Obama, nožíky sa mi vo vrecku otvárali, že tu bol aj Will Binney a že Citizenfour je až po uši preplnený pôvodnými zábermi, no vôbec sa mi to nechce formulovať, tento komentár aj tak stojí za starú belu, nič mu už nepomôže a mazať ho tiež nechcem, takže aspoň takto teda x) Fucking masterpiece. --- (18.12.2018) (11.2019) (18.6.2020) (24.6.2020) (25.6.2020) (8.5.2021) (17.2.2022) (1.11.2022) (25.06.2020)

Přeci jenom si myslim, že to mohlo být údernější. Snowden mohl ukázat nějaký ten program v praxi, a nějaká témata by si zasloužila prohloubit. Co mě však děsilo, tak vcítění se do něj samotnýho. On to dělal tu práci, uvědomoval si to špatný a jako jediný s tim vystoupil i když věděl co ho čeká. Posledních pár dní na svobodě: co potom? Neustále se ohlížet přes rameno? Žádný klidný spánek? Žít omezeně s faktem, že během pár let se mi vyčerpá azyl? Žít se svědomím, že ty svinstva budou pokračovat a bude se to stupňovat? Žít s pocitem, že lidem je vlastně jedno co se ve světě děje, pač se jich to netýká? Svět potřebuje kontrolu, nějaké hranice a omezení, ale rozhodně né nulové soukromí a nadbytečné škatulkování. Nejsem pro žádnou stranu, nejsem pro žádnýho prezidenta, věřim v rovnováhu, zlatej střed, antihrdinství a chci žít v bezpečí, v klidu, mít své soukromí. Nejsem rozhodně žádný paranoidní týpek, ale dokážu si připustit, že v budoucnosti se tohle masivní sledování může dostat až k nám a bude to tak enormní, že s tim nic nepůjde dělat. Trošku jsem se nechal unést, Snowden je jinak hrdina v pravým slova smyslu. Diplomaticky, přirozeně, logicky vypustil informace a nijak neohrozil vládu, která se však brání ostrejma. Přeju mu, ať se mu daří, ať žije v klidu s rodinou. Je to zásadní, důležitý a prostě mě děsí, že tohle všechno je realita. Týká se to nás všech - my v tomhle světě žijeme. Otázkou však zůstává, kam až dopustíme, aby tohle zašlo. (26.09.2017)

Skvělý dokument hlavně tím, že se režisérce podařilo dostat přímo k hlavní postavě dokumentu a natočit události, přesně tak jak byly připravovány a následně aplikovány. Bylo krásné sledovat změnu osobnosti hlavního aktéra v průběhu času. Na začátku čilý,svěží a odhodlaný změnit svět, na konci k smrti vyčerpaný svojí vytvořenou a dá se říct oprávněnou paranoiou. Oscar určitě zasloužený, podobný realtime dokument o osobnosti která ovlivnila svět, tu zase dlouho nebude. (05.11.2015)