Nezvěstní

Malé městečko, tragédie týkající se malého chlapce a odhalování tajemství zdejších obyvatel během vyšetřování.. To, co fungovalo pro Broadchurch ale u The Missing bohužel nevyšlo. Po všech těch superlativech na čsfd jsem čekala něco zcela mimořádného, ale pravdou je, že seriál drží na hladině závěrečné cliffhangery a pár vypjatých scén. Když se více, než na samotný díl, těšíte na znělku, tak je něco špatně. Zkrátka příběh a jednotlivé linky nedržely úplně pohromadě, je tam dost hluchých a zbytečných míst. Bez nich mohla mít 1.řada 4 epizody, což by bohatě stačilo. Chvílemi jsem se vážně nudila a sledovat trpitelské výrazy nesympatických hlavních hrdinů stále dokola, to člověka jednoduše nebaví. Co se právě představitelů týče, tvůrci dali do kupy nejnesympatičtější ksichty Británie, nemůžu si pomoci - až na postaršího detektiva, všichni působí nesnesitelně. K závěrečné epizodě jsem se dokopala jen proto, abych viděla, co se s chlapcem opravdu stalo. Finále bylo působivé do poslední minuty (přestože jsem úplně nepochopila, proč pachatel prostě neutekl z místa činu), kdy tvůrci raději vsadili na konec "tak a teď si domyslete co chcete", což se mi tam opravdu nehodilo. Stručně a jasně tedy převládají rozpačité dojmy, Britové to umí zkrátka lépe. (21.01.2015)

The Missing hraje od úplného začátku na hodně podlazené struny. Nikdo za nic nemůže, všichni jsou strašně hodní, celej svět se snaží pomoci zoufalým rodičům Hughesovým s hledáním po ztraceném synovi. Především Francouzká policie je velmi obětavá. Peklo, které rodiče zažívají v obou časových rovinách je napínavé a emočně destruktivní. Nabízí se otázka proč 8 dílů? Satčily by 4? Kort u Anglácké produkce mě tohle natahování tryzny, přijde až nevkusné. Jinak po všech stránka exklusivně odvedená práce na patetickém klišé, které roztáčí kolotoč emoční frustrace. Nesbitt by byl jako pomstychtivý zabiják úchyláků a únosců, kouzelný Mstitel v nějaké béčkové komiksové sáze. V této poloze jsem měl o něj místy strach. Určitě výborně odvedená práce, ale z jednoho námětu vyžít celou 8 hodinovou sérii, je příliš. Navíc připočítáme li, že se dramatickou minisérii roku utkává s The Affair, která mě rozsekala mnohem víc, hlavně díky rozmanitosti příběhové linie a rozsáhlému se věnování hlavních postav. (26.12.2014)

Pokračování něčeho, co bych už pomalu začal nazývat "Britnoir". Podobně jako Broadchurch i The Missing přebírá koncept severské televizní detektivky Forbrydelsen, když se soustředí na komplexní psychologicko-společenské podhoubí vyšetřování jediného zločinu - v tomto případě únosu dítěte. Téma narušených rodin, úchylek a hlubokých traumat je tu rozpracované velmi důsledně a díky velmi civilně napsaným a zahraným postavám má dost silný emocionální vibe. Samotná detektivní rovina trpí syndromem "logika podřízená pointě", ale naštěstí v závěru převáží magnetismus hlavní postavy, kterou na hraně únosnosti vysekl zdevastovaný James Nesbitt. Jeho otec má ve tváři vepsáno tolik bolesti, že The Missing někdy balancuje na hraně křeče, ale vždycky má dost stability udržet se. I proto, že skvělý Tchéky Karyo je jako detektiv Jean-Baptiste ztělesněním moudrosti stáří, policejní verze Gandalfa Šedého, když už se nám tu míhají Bofur s Balinem. Střídání dvou časových rovin je výtečný nápad, vytváří dramatickou tenzi (víme, co se stane / nestane, ale nevíme proč), škoda, že dramaturgicky seriál ke konci působí nevyváženě (strhující 6. díl x statický 7. díl). The Missing je prostě další slibný koncept, který nabízí víc než jenom vzrušení. (28.12.2014)

S1 "Oliver Hughes" (4/5): Ve vší té civilnosti prosté laciné překombinovanosti i z prstu vycucaných zvratů sympatické a o to více, jak důsledné to je v přístupu "může se to stát i vám". A s ohledem na úskalí tématu o ztrátě jediného dítěte až překvapivě nemelodramatické a citově nevydírající. A přes veškerou chladnou atmosféru naprostého zmaru, deprese a beznaděje to není emočně chladné či cynické. Navíc jde o nebývale zdařilou symbiózu skandinávského přístupu k žánru, kdy se zcela stírají mantinely mezi osobním dramatem a kriminálními pasážemi. Scénář si vystačí s tím, že lidé jsou... Prostě lidé čili konspirace či přes koleno lámaná velká odhalení nejsou na místě. Přesto by se výhrada našla; a sice vyprávění skrze prolínající se "současnost/před lety" přístup, který je vesměs ku prospěchu a není pouze lacinou obezličkou jak natáhnout děj na více epizod, ale přeci jen kolem poloviny série pasáže "před lety" mnohdy zbytečně přešlapují na místě a tah na branku to neztrácí pouze díky lince ze současnosti. A zdaleka nejlepší je samotný závěr, který se zadře pod kůži jako máloco v rámci žánru. S2 "Webster/Giroux" (3/5): Civilnost ustoupila rádoby překombinovanosti a nabízí to vykoupení; tedy záležitosti první řadě zcela cizí. Každopádně ani tak to není špatné. Stále to má prvotřídní obsazení, je to nelacině emocionální a umně (a především jinak) se tu pracuje s tématem ztráty dítěte. Nejvíce na škodu je tak délka, jelikož osm epizod je neopodstatněných. A nic to nedokazuje lépe než irácká anabáze táhnoucí se skrz čtveřici epizod, aby výsledkem bylo něco, co se dalo vyřešit dvaceti vteřinovým telefonátem. (27.12.2014)

Mrazivá záležiost zabývající se asi tím nejhorším traumatem každého rodiče a to zmizením dítěte. Seriál rozehrává hned několik rovin, kdy se míchá pátrání po chlapci s osobním dramaty jak jeho rodičů, tak i vyšetřujícího policisty a dalších vedlejších postav. Po výborném pilotu mi sice občas připadalo, že celá série místy ztrácí dech, ale i tak se jedná o vysoký nadprůměr, což potvrdil i samotný konec. Výhrady nemám ani vůči hercům, přičemž pro Nesbitta to je, troufám si říci, zatím životní role. BBC zaslouží opět palec nahoru. 85% (27.12.2014)