Případ SK1

Dvě třetiny filmu je to fajn, lehce syrová, kriminálka, která si s divákem poměrně hezky hraje. V poslední třetině to ale zabila kombinace pitomých pseudopsychologických pseudoanalýz, jakéhosi přiblblého patosu a velmi pochybně podaných kriminálně-soudních procedur. Ve výsledku mě ten takhle propálený potenciál vlastně nasral. (16.04.2023)

Francouzi tohle umí. Takový ty oldschool poctivý kriminálky jim prostě vždycky šly a tady to není jinak. Případem se probíráme od začátku spolu s novým kolegou oddělení, kterej se stane maličko posedlým tím, aby vraha dostal. Ať se snaží, jak se snaží, tak cesta není jednoduchá a vždycky, když to už vypadá, že ho mají, něco tam nesedí. Toto je ovšem taky trochu kámen úrazu, protože se celou dobu tým detektivů spíš neúspěšně probírá případama zavražděných dívek, nedaří se jim moc ani případy spojit dohromady, no a aniž by došlo k nějakýmu zásadnímu objevu nebo zvratu, přijde obvinění, zatčení a soud. Je to takový z ničeho nic. Ale chápu, že to byla doba, kdy se s DNA až tak moc nepracovalo a asi to svým způsobem ve Francii byl i určitej průlom v dokazování trestných činů. Každopádně atmosféra je parádní jako za časů A. Delona a jemu podobných, takže zaujetí filmem určitě není malý, naopak dneska se tenhle čistej krimi žánr už moc nevidí. P.S. Trochu mně přišlo, že vrahovi obhájci ho až tak úplně nehájili - aspoň to tak působilo. (28.07.2016)

Nebudu zastírat, že jsem od této kriminálky měl velká očekávání. Největší hlavně od příběhu a atmosféry, u které jsem doufal v návrat k sedmdesátým a osmdesátým létům, tedy k vrcholům francouzské kriminálky v čele s Belmondem, Venturou nebo Delonem. To, co jsem ale dostal, nebyl úplně špatný film, ale herecky mě prostě nepřesvědčil tak, jak bych u podobného filmu předpokládal. Nejcharismatičtější byl vrah, který předváděl úctyhodný výkon. Vyšetřovatelé ale jak kdyby ve filmu jenom existovali. Prostě jen byli a tak nějak vyšetřovali. Ve své podstatě se ale ve filmu nic moc nedělo. Měl jsem problém s nějakou nosnou kostrou vyprávění. Film prostě jenom probíhal, čas ubíhal a už předem bylo jasné, jak to všechno dopadne. Závěrečný šok, na který jsem z francouzských kriminálek zvyklý, se také nedostavil. Případ SK1 tak určitě není špatnou kriminálkou. Jen je to prostě dnešní kriminálkový standard, který na po druhé prostě neoslní. (14.08.2017)

Špičkový "policejní procedurál". Dovedně poskládaná a rytmizovaná mozaika vyčerpávajícího vyšetřování, frustrace a nedostatku spolupráce. Pro fanoušky distancované (a přitom pro Francouze charakteristicky moralistní a sociálně zodpovědné) detektivky povinnost. S přihlédnutím k tomu, jak málo podobných věcí vzniká, jednoznačně velkej pleaser. Fréderic Tellier je man to watch! (24.04.2016)

Tomuhle se říká kvalitní evropská filmařina. Na rozdíl od mnohých jiných filmů se zde střídají linie vyšetřování a zároveň soudu, díky čemuž divák zná obžalovaného a nemá až tak moc důvodů pochybovat. Čímž ovšem nuda nenastává. Vyšetřování je komplikované, mrtvol přibývá, provázanost mezi nimi hapruje a kriminalisté chvílemi připomínají spíš uzlíčky neštěstí než suverénní tvrďáky. Což se jim promítá i do jejich osobního života. Zároveň člověk sleduje příběh morálního dilematu „ďáblových“ advokátů, kteří pochybují čím dál víc. Kruh vyšetřování i soudu se však postupně uzavírá…jistá zdejší přirovnávání k Zodiacovi od Finchera nejsou úplně vedle, mě ovšem Mistrův kus spíš zklamal, zatímco Případ SK1 dost bavil. Přesto k úplné spokojenosti mi něco bránilo. Především to byla nepřehlednost. V datech, obětech, ale po jistou dobu i podezřelých. Nemyslím si, že bylo úplně nutné stále přeskakovat od jednoho k druhému. Na druhou stranu je to má víceméně jediná výtka této poctivé francouzské kriminálce, kterou hodnotím silnými 4*. (13.02.2018)