Hostinec „U kamenného stolu“

Geniálně obsazený filmu duem Beneš a Hrušínský plus Frýbortová a Sedláčková, perfektní mamá Šlemrová, skvělá nevěrnice Šejbalová a rovněž i ostatní role jsou víc než úctyhodné. Příjemná letní veselohra, která připomíná naposledy prvorepublikové časy, protože na obzoru už se blíží zestátněné filmy plné rudých vlajek a ženská krása je oceněna šátkem kolem hlavy a plněním pětiletek. Krásné to byly časy té naší První republiky, krásné a elegantní to byly ženy, nádherná to byla čeština, galantní to byli mužové. Hned bych si zašel na takové pivíčko k hostinci "U Kamenného stolu". (22.08.2012)

"De se, kam se chce…" Dialogy Hrušínského s Benešem ve třetí osobě jsou docela vtipné. "Okolnosti velmi roztomile s hlubokými očima a s dolíčky ve tváři" dovedou vše k miloučkému finále, ale jinak mi ten děj a některé dialogy přišly až trošku jalové. A ona až moc bezstarostná atmosféra mi vzhledem k jedné ze zápletek (zamilovaná Šejbalová a nešťastný/opuštěný Rašilov) přišla poněkud nepatřičná. Uznávám ale, že ve filmu zazní i několik vtipných hlášek. „Dyndera! On Loudí!“ v podání Růženy Šlemrové alias paní Dynderové mezi ně patří zcela jistě. (26.02.2023)

Táto skvelá konverzačná komédia bola pre mňa veľmi príjemným prekvapením. Má to ešte toho krásneho ducha prvej republiky a predsa to už je iné ako komédie tej doby, kvalitnejšie, nie také plytké, s inteligentnejším humorom. Ten je najmä konverzačný, pričom tie spôsoby rozhovorov sú nenapodobiteľné. Je tu niekoľko párov a každý z nich má zaužívaný iný spôsob komunikácie. Zaznie tu tykanie, (ironické) vykanie (sestry), onikanie v minulom čase (manželka radu) a ešte niečo úplne nedefinovateľného, ale veľmi pôvabného (bratia). Viacerí herci tu predvádzajú výborné výkony, ale najviac ma zaujal mladučký Hrušinský v jednej zo svojich prvých väčších rolí. Film výborne vystihuje ducha doby prvej republiky a akoby symbolicky zakončoval jednu veľkú éru, ktorej štýl dotiahol priam do dokonalosti. (15.08.2021)

Této adaptaci knihy Karla Poláčka se daří zachovat dosti z poetiky předlohy a její duch vcelku úspěšně převést i do filmové řeči (scéna, v níž paní radová utěšuje Tatrmuže a oba se navzájem nevědomky hladí po rukou). Úsměvný kousek pro ctitele Poláčkova díla, zajímavý film pro ty, kteří jsou přístupni jemnému humoru. Postavy jsou jednoduše, ale "okouzlujícně" charakterizovány. Ve vedlejší roli posluhovače v bílém obleku lze poznat Antonína "strýčka" Jedličku. Tento film je jediným režijním počinem Josefa Grusse - divadelního (Radokova inscenace Čapkova Loupežníka) a filmového herce a textaře. Gruss se ve větších či menších rolích objevil v několika desítkách filmů. Ve Fričově ztřeštěné komedii Eva tropí hlouposti hraje koktavého ctitele. Hraje i ve Vávrových filmech Nezbedný bakalář a Rozina sebranec či Fričových Psohlavcích . S Hugo Haasem spolupracoval na filmech Mazlíček , Svět, kde se žebrá a Velbloud uchem jehly . Za jeho nejtrvalejší stopu v českém filmu lze považovat texty k písním "Jen pro ten dnešní den" (ve filmu Kristián ) a "Chlupatý kaktus" (ve filmu Před maturitou ). Objevil se i v muzikálu Svatá hříšnice režiséra V. Čecha. (26.02.2005)

Komedie Hostinec u Kamenného stolu je jedním z nejlepších československých filmů. Vyskytuje se v ní množství postav a postaviček, takových, jaké dokázal vytvořit snad jen spisovatel Karel Poláček. Tuším, že tento snímek se stal vzorem a inspirací pro několik českých tvůrců. Mezi nimi Jiřího Menzela a Zdenka Svěráka. (20.06.2006)