Režie:
Fatih AkinScénář:
Ruth TomaKamera:
Rainer KlausmannHudba:
Giannos AiolouHrají:
Christian Tasche, Barnaby Metschurat, Tiziana Lodato, Antonella Attili, Moritz Bleibtreu, Patrycia Ziolkowska, Francesco Fiannaca, Hermann Lause (více)Obsahy(2)
Stejná krev je spojovala, stejná žena je rozdělila! Německý film o bratrství a síle odpuštění. Film režiséra tureckého původu Fatiha Akina nás tentokráte přenese z půvabného italského venkova do průmyslového Německa. V šedesátých letech se Romano Amato, jeho žena Rosa a synové Giancarlo a Gigi rozhodnou odejít z italského městečka Solino do Duisburgu. V nepůvabné průmyslové oblasti otevírají první pizzerii. Podnik začíná vzkvétat a oba synové si zvyknou na pohodlný život v Německu. Uběhne deset let. Matka Rosa nehledí na své zdraví při dřině v pizzerii. Otec Romano se stará o „společenské kontakty" a z chlapců vyrostou mladí muži. Oba jsou naprosto jiní, a přesto se zamilují do stejné dívky. Křehký umělecky nadaný Gigi těžce nese, když mu protřelejší Giancarlo „sebere" lásku doslova před očima. Rodina se rozděluje, Gigi se vrací s nemocnou matkou zpět do rodného města. Zamiluje si italský venkov, začne nový život. Natočí první film a potká svou tmavovlasou kamarádku z dětství. Tak uplyne dalších deset let. Setkání bratrů po dlouhé době vyplaví staré bolesti a rány. Všechno má však již příchuť zralosti, moudrosti a odpuštění. Režisér Fatih Akin tu řeší své věčné téma emigrantství do jiné kultury spíše okrajově. Je to spíše film o dozrávání, soudržnosti rodiny a bratrské lásce. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (44)
Od komedie přes tragikomedii až k tragédii. Přesvědčivě napsané, výborně zahrané a s důrazem na nostalgickou notu zrežírované. Slza kanoucí z oka tohoto snímku mi připomněla Bio ráj (vždyť režisér jako by se k jeho odkazu nenápadným nápisem Cinema Nuovo hned zkraje hlásil). 85% Zajímavé komentáře: murakamigirl, Xeelee ()
Solino je rozhodně pěkný film, ale neoslinil mě tak, jak jsem očekával. Sice jsem byl vtáhnut do děje, ale ne natolik, abych se věnoval jen televizi a v půlce filmu si nezačal dělat čaj. Nemyslím ten pytlíkový, ale sypaný, který se musí zalít vodou o určité teplotě a danou dobu louhovat. Pár minut jsem se filmu moc nevěnoval s pocitem, že o nic důležitého nepřicházím. Možná byl problém v tom, že postavy bratrů byly moc ikonovité. Přehlížený bratr parchant, kterého občas nenávidíme a občas ho litujeme vs snaživý úspěšný sympatický bratr, kterého mají všichni rádi a plní se mu jeho sny. Zas tak černobílé to sice nebylo, ale zanechalo to na mě takový dojem. Přesto je Solino kvalitní film a jsem rád, že jsem ho viděl. V tomhle případě to stačilo jednou, ale nenechte se odradit na první pohled zdrcující kritikou. **** jsou v tomhle případě opravdu poctivé. ()
Fatih Akin je můj nejoblíbenější současný německý režisér. Jeho stěžejním tématem jsou život a trampoty přistěhovalců v Německu. V Solinu toto téma bravurně kombinuje s poctou italské poválečné kinematografii. Za pomocí úžasného filmového jazyka, který stojí na brilantní schopnosti Fatiha vyjadřovat se obrazem a na jeho dramatickém nadání, přináší rafinovaný příběh dvou bratrů v Německu žijících Italů. Solino vypráví o jejich vzájemném vztahu, vztahu k rodině, k ženám, filmu, o jejich dospívání a životě v cizí zemi. Způsob jakým k nám pak Fatih Akin skrze plátno v případě Solina hovoří mi evokuje např. Feliniho AMARCORD. Příběh je nám vyprávěn s neuvěřitelnou lehkostí, úžasným humorem, zároveň však vypráví i o strastech a to mu spolu s dobře napsanými postavami dává na uvěřitelnosti a autentičnosti. Fatihu Akinovi se podařilo natočit opravdu krásný film, který však není kýčem. Mám tento film moc rád a dle mého názoru patří k vrcholu současné evropské kinematografie. ()
Super záležitosť a vťahujúca relaxačka. V jednom komente sa varil čaj, a presne to mi chýbalo k Vianociam, šálka voňavého čajíka a možno by toto Solino útočilo na max, ale zas musel by to byť skvelý čaj hej...:) Pizza, testosteróny a odhodlanosť sú určujúcimi postavami ságy talianskych prisťahovalcov v Nemecku. Nech vám tá kombinácia príde akokoľvek zvrátená:). Jediná mrzutosť, bratia: Bleibtreu chudinka nemohol za to že sa narodil s jediným talentom- hádzať dokonalé úsmevy, bol taký príťažlivý a... hajzel:( a druhý brat- hotová chodiaca láskavosť po operácii pohlavia a sympaťák ako vyšitý..... no ale pohľad do Bleibtreuových očí, he, resp. pohľad Bleibtreuových očí do mojich..... éé, to by stačilo...:))) ()
Ďalší skvelý Akinov film. Páči sa mi s akou bravúrou sa pohral s jednotlivými postavami. V úlohe matky sa úžasne zaskvela Antonella Attili. Užíval som si jednotlivé obrazy ako hrozienka v bábovke. Sledujúc ani nie tak filmový príbeh ....ale ako sa vždy - odveký vzťah dvoch povahovo rozličných bratov - v danej situácii držal ...vyvíjal ... a mám dojem, že keby ten film trval ešte o pol hodinudlhšie ... zase by to neskončilo ako teraz ... sľubným podaním si rúk :). Jedine čo banujem, že v tom filme neboli originál talianskedialogy medzi hlavnými protagonistami a len nemčina ...a to neviem, či som mal špatnú kópiu, alebo naozaj v originaly taliančina nebola. Napriek tomu ... druhý Akinov film kde dávam 5 b. ()
Reklama