O kuřatech a lidech

S tolika Jensenovými filmy po sobě jsem už začínal mít pocit, že koukám na jednu celistvou sérii, jako jsem měl u těch skutečných dříve zvykem. Tím, že si udržuje téměř stejné obsazení napříč svými díly a hlavně díky tomu, že se stále více a více posouvá za hranice divnosti a šílenosti, tím se člověku může více jevit, že sleduje skoro tytéž filmy. Doposud jsem ovšem u všech předešlých dokázal spatřit nějaký hlubší smysl nebo alespoň řádné pobavení. U kuřat a lidí jsem většinu času spíše jen kroutil hlavou a upřímně čekal na vzdálený konec. [viděno v Edisonline 13.9.2021] (13.09.2021)

Uf docela dlouho jsem musel vydýchat viděné než jsem film dokázal divácky adoptovat. Já si připadal jak srazu fanoušků Miloše Zemana. Rozhodně nemůžu filmu upřít originalitu a jedinečnost...hodně nortodoxní jedinečnost. Smál jsem se po každý, když jsem nebyl v šoku z toho co vidím a slyším. Herecky samozřejmě dokonalé, scénaristicky rovněž, ale odlišné hodnocení zde zcela chápu, protože prim zde hraje opravdu samotný děj a ten věru není pro každýho. (03.05.2016)

„Co to bylo?“ - „To byl jenom králík.“ - „To byl teda kurva velkej králík.“ Jensen mi zatím sedí spíš jako scenárista, má jediná zkušenost s ním jako režisérem (Blikající světla) mi naznačila, že s jeho humorem to budu mít těžší. Tahle černočerná absurdní tragikomedie je docela náročná. Její humor se často pohybuje na samotné hraně vtipnosti, některé scény už zábavné nejsou. Všechny však spojuje výše zmíněný přívlastek „absurdní“. Vyjmenovávat jednotlivé situace ani nemá cenu, je jich spousta, ale můžu vypíchnout alespoň groteskní seznámení, večeři, čtení před spaním či hádání o původ. Jenže díky jejich nevyrovnanosti jsem se někdy až hystericky smál, abych zase jindy jen nechápavě sledoval, co nevtipného se to zrovna na plátně děje. A jakože jsem se dlouho spíš bavil, směrem ke konci se mi postupně vytrácel úsměv ze rtů, až zmizel takřka úplně. Závěr to jen potvrdil. Díky skvělým hercům dávám ještě slabší 4*. „Myslíš, že chci něco mít s nějakejma hnusnejma kuřatama? Jenom cvičíme, než potkáme nějaký holky.“ (20.03.2017)

Ľudia si často kladú základné otázky: Kto som? Odkiaľ pochádzam? A kam idem (zmysel života)? Hrdinovia tohto geneticky modifikovaného groteskne smutného filmu sa o sebe dozvedia až kruto úprimne veľa. Nie cestou ľahkou a bezbolestnou, no napokon nájdu zmierenie so sebou i svetom okolo. Originálne a napokon i dojemne končiace dobrodružstvo života, ktoré takmer po celý čas vyzeralo, že žiadne východisko ani riešenie nemá.  Poznámka: Filozof, básnik a spisovateľ Egon Bondy v jednej svojej úvahe raz poznamenal, že ľudstvo bude vtedy slobodné, keď si uvedomí, že každý má právo na dôstojné celoživotné zabezpečenie, nech sa rozhodne robiť čokoľvek, čo ho baví. Za predpokladu, že fyzicky a psychicky netýra svojou pasiou iných. Ako príklad spomenul človeka, ktorý sa rozhodne po zvyšok života sa venovať neustálej onanii. Keď ho to baví, nik nemá právo nútiť ho do práce alebo iných spoločensky myseľ a telo zotročujúcich aktivít. Nuž a presne taký je jeden z hrdinov filmu. Neustále si mastí pipíka. Kde to len ide honí si, brat mu  dáva aj autopauzy, keď to na neho príde. Nevyčíta mu to, žije a napokon ho, po vysvetlení toho, kto sme a čo sme, aj necháva žiť. (13.07.2021)

Ono to skoro vyzerá, že Jensen chcel natočiť ďalší OSTROV DR. MOREAUA alebo dokonca dramatickú variáciu na buranské horory o mutantoch, ale do tohoto čistého žánrového tela sa mu priplietli kmeňové bunky tej jeho rodinne-komunitnej aktivistickej inseminácie. Posypať hojne tým jeho obľúbeným retardovaným humorom a výsledkom je patvar ešte podivnejší ako sliepka kopýtkatá alebo pyskatý bocian s detskými nožičkami, ktoré sú k videniu ak už nie na ostrove Ork, tak aspoň v tomto diele tak akosi plytvajúcom hereckými schopnosťami zúčastnených. (03.02.2024)