O kuřatech a lidech

Vtipná európska ujetina, od ktorej som ale čakal aj nejaký sociologický presah. Že sa tvorca k niečomu vyjadrí. A ono nič. Presvedčiť škandinávsku hereckú elitu, aby si pred kamerou s takým gustom vychutnala vtelenie do buranských zhovadilcov, ale bez vyššieho cieľa, iba pre rozčerenie vôd filmového bizáru, mi príde trochu ako plýtvanie talentov. Hoci pozoruhodné a nikde inde nevidené. Hlavne Mikkelsen je k nepoznaniu. (14.01.2016)

Ľudia si často kladú základné otázky: Kto som? Odkiaľ pochádzam? A kam idem (zmysel života)? Hrdinovia tohto geneticky modifikovaného groteskne smutného filmu sa o sebe dozvedia až kruto úprimne veľa. Nie cestou ľahkou a bezbolestnou, no napokon nájdu zmierenie so sebou i svetom okolo. Originálne a napokon i dojemne končiace dobrodružstvo života, ktoré takmer po celý čas vyzeralo, že žiadne východisko ani riešenie nemá.  Poznámka: Filozof, básnik a spisovateľ Egon Bondy v jednej svojej úvahe raz poznamenal, že ľudstvo bude vtedy slobodné, keď si uvedomí, že každý má právo na dôstojné celoživotné zabezpečenie, nech sa rozhodne robiť čokoľvek, čo ho baví. Za predpokladu, že fyzicky a psychicky netýra svojou pasiou iných. Ako príklad spomenul človeka, ktorý sa rozhodne po zvyšok života sa venovať neustálej onanii. Keď ho to baví, nik nemá právo nútiť ho do práce alebo iných spoločensky myseľ a telo zotročujúcich aktivít. Nuž a presne taký je jeden z hrdinov filmu. Neustále si mastí pipíka. Kde to len ide honí si, brat mu  dáva aj autopauzy, keď to na neho príde. Nevyčíta mu to, žije a napokon ho, po vysvetlení toho, kto sme a čo sme, aj necháva žiť. (13.07.2021)

Nejdříve jsem se na to dívala se zvednutým obočím, jakože co to proboha je, ale minuty přesto ubíhaly. Když z nádvoří zchátralého sanatoria vyběhla skupinka čehosi skoro retardovaného, vydržela jsem. Oni totiž všichni hráli jako o život a úplně poslední scéna filmu mě odrovnala. Absurdní hořkosladce, černočerně komediální snímek s podtónem toho, že všichni mají nárok na život, ať už jim šílený taťka, genetický inženýr, dal do vínku cokoliv. (19.05.2020)

„Co to bylo?“ - „To byl jenom králík.“ - „To byl teda kurva velkej králík.“ Jensen mi zatím sedí spíš jako scenárista, má jediná zkušenost s ním jako režisérem (Blikající světla) mi naznačila, že s jeho humorem to budu mít těžší. Tahle černočerná absurdní tragikomedie je docela náročná. Její humor se často pohybuje na samotné hraně vtipnosti, některé scény už zábavné nejsou. Všechny však spojuje výše zmíněný přívlastek „absurdní“. Vyjmenovávat jednotlivé situace ani nemá cenu, je jich spousta, ale můžu vypíchnout alespoň groteskní seznámení, večeři, čtení před spaním či hádání o původ. Jenže díky jejich nevyrovnanosti jsem se někdy až hystericky smál, abych zase jindy jen nechápavě sledoval, co nevtipného se to zrovna na plátně děje. A jakože jsem se dlouho spíš bavil, směrem ke konci se mi postupně vytrácel úsměv ze rtů, až zmizel takřka úplně. Závěr to jen potvrdil. Díky skvělým hercům dávám ještě slabší 4*. „Myslíš, že chci něco mít s nějakejma hnusnejma kuřatama? Jenom cvičíme, než potkáme nějaký holky.“ (20.03.2017)

Uh sakra.. a tohle bylo vlastně co? Seveřané jsou krapet jiní. To vím a leckterá jejich tvorba mi tou jinakostí připadá zajímavá a sedí mi. Tohle ale by kandidát na ulítlost roku a možná i desetiletí. Fakt psycho. Neustále onanující Mikkelsen měl být jen lehkou předzvěstí toho co se na diváka chystá na tajuplném ostrově v opuštěném sanatoriu. V naprosto hororových kulsách, kde by se dala natočit nejedna děsivá scéna už jen kvůli geniu loci místa samotného se před námi začne rozplétat příběh hodně zvláštní rodinky a když píšu hodně zvláštní, pak to ještě stále není to pravé slovo. Vlastně vůbec netuším na co jsem to koukal, zda na komedii, která mi nepřišla vtipná (až na rozbor Bible - tam jsem si stejně jako Helmutek také vzpomněl na Katovnu a rozbor Bible :-), nebo na horor, protože leckteré prvky tohoto žánru to bohatě naplňovalo. A nebo na něco co se nedá jen tak jednoduše pobrat. Já to tedy nepobral, možná to nějak umělecky mělo cosi sdělit, nebudu tu ale házet jen tak hvězdama, protože to bylo ujeté na entou a tudíž asi árt. Přiznávám, že jsem to sledoval se zaujetím, ale i s jistým odporem a vůbec netuším co tím tvůrci chtěli říci... Oslava života ve své pravé podstatě? Popírání Darwina (Dacid Dencik jako bymu z oka vypadl) ? Ne, tohle fakt bylo psycho. Jistě, hned něco takového člověk asi hned tak neuvidí, ale mně se film prostě nelíbil. Asi jsem ho nepochopil... Takže zatím dávám za dva údery vycpaného labuťoprasete. * * (05.05.2019)