Tohle je náš svět

"When you have sex with a woman, be gentle and listen to her. Treat her with respect and dignity even if you don't love her." ____ Hluboce inspirativní a třeskutě zábavná kritika amerického konzervatismu a sociálního konformismu - přesto nejde o obyčejnou polemiku na téma konfliktu osobních idealistických zásad vůči normám většího celku, jmenovitě systému jako takového. S idylickou filozofií charakteru Vigga Mortensena jsem okamžitě sympatizoval, poněvadž se můžu prakticky považovat za hipstera, anebo hippíka současný generace - sám se totiž o tyhle metafyzicko-existenciální teze a podobný chujoviny zajímám - a jen fakt, že zde Viggo své děti učí i pomocí kultovní grafické novely MAUS, potěšil.... Perspektiva snímku je vůči subjektivní ideologii Mortensenovy rodiny zcela neutrální, jednoduše nestranná, tudíž názor na ona prezentovaná témata, která jsou jednoduše neskutečně poutavá a často i diskutabilní, si musí divák zformovat sám. Ačkoliv snímek svou tématikou a leitmotivy může připomínat neméně identický 'Útěk do divočiny', plus co se týká myšlenky a přesahu (a modrého autobusu!), tak narativ je akorát teoreticky obrácený o 180° (kdo viděl, pochopí).... I já musím sám přiznat, že někdy mě už nehorázně irituje tenhle konzumní svět, kterej je závislej na materialismu a stereotypech, a nejradši bych se taky vydal žít do lůna přírody, neznámo kam, daleko od společnosti - poněvadž jsem idealista a nestydím se za to - a ve skutečnosti bych stejnak nejradši žil s touhle ztřeštěnou rodinou! Vše je navíc parádně zakončené akustickou hippie verzí ikonickýho šlágru 'Sweet Child O'Mine'.... Verdikt: víc takových projektů! 8,8 kořínků mandragory z 10 (14.07.2020)

Kvôli tématike som sa toho pôvodne trochu obával, aby z toho nebola len nejaká obdoba Tarzana, ale samozrejme len po stránke práce s postavami, nejaké akčné scény, ani výraznejšie dobrodružstvo som od toho nečakal a ani nechcel. Ale našťastie to tvorcovia pojali prakticky najlepšie, ako vôbec mohli. Celá táto rodina mi perfektne sadla po každej stránke, ľudia, ktorých absolútne nezaujíma naša povrchná konzumná spoločnosť, ale vedia všetko o skutočnom živote a fyzicky aj mentálne vlastne len ťažko hľadajú konkurenciu, ale predsa len kvôli takémuto spôsobu života sa v určitých oblastiach nevedia ideálne presadiť, napríklad v potenciálnom vzťahu. Navyše sú tvorení aj výborne zvolenými a pritom celkom neznámymi hercami. Na ich čele poteší Viggo Mortensen, ale celá jeho rodina mi sadla, hlavne dievšenské postavy. A tak celú prvú polovicu, v ktorej je tento spôsob života predstavovaný ako čisto kladný som bol z toho úplne nadšený, film sa nesie v perfektnej odľahčenej atmosfére, je skutočne radosť pozerať na všetky tie situácie, v ktorých majú navrch a navyše sú tu vynikajúce dialógy, už roky som si ich v nejakom filme takto nevychutnával. Ale v druhej polovici už film očakávane prejde do iného štýlu, menej zábavného, ale dramatickejšieho, kedy sa začnú výraznejšie prejavovať aj zápory tohto ich odlišného spôsobu života a výraznejší priestor dostane aj druhá strana. Nič proti tomu nemám, bola to logická voľba a takto ten dej musel pokračovať, ale predsa len už ma to nebavilo až tak, ako predtým, čo ma mrzí. Ale stále sa na to pozerá viac, než dobre a film stále ponúkne dostatok zaujímavých situácií, napríklad originálna rozlúčka s matkou. A ani záver nie je najhorší. Režijne a vizuálne sa tomu nemá čo vytknúť a pochváliť musím aj výborný výber hudby. Takže tú prvú polovicu by som asi ohodnotil naplno, toto ma mimoriadne bavilo, ale aj celkovo môžem vlastne takmer len chváliť, lepšie sa k tejto tématike asi ani pristúpiť nedalo a na tie niektoré vynikajúce dialógy len tak nezabudnem. 79% (06.11.2016)

Americká nezávislá road movie, která jde proti světovému systému, ve kterém každý z nás žije a jakž takž funguje. Vypráví totiž příběh o rodince, která si říká trockiáni, a která si koupila kus pozemku v nějakém kanadském pralese. Tam si postavili dvě dřevostavby a spokojeně si tam žijí, vzdělávají se a celkově jsou hodně proaktivní. No a jak na mě film nastoupil dost brutální scénou (lovem), tak následně poměrně příjemně zmírnil. Celou dobu ale film konfrontuje svět rodinky (táta a šest dětí) uprostřed hor, lesů a řek s tím naším a vysvětluje, jak moc se od přírody vzdalujeme. Přitom z ní jsme právě vzešli. Takže úplně přesně jsem chápal záměr režiséra, který například na dvou konzumních dětech ukázal, jak se dneska ostatní děti baví a vzdělávají. Počítačové hry, násilí a telefony. Přitom o světě neví ani po půl palec. Čímž nedávám za pravdu Viggovi, který sice předvedl nadpozemský výkon, ale také si vyzkoušel jiný, naprosto opačný extrém. Ve filmu je tak úplně všechno. Výborná kamera, prostředí, hudba, herecké výkony všech…vlastně ani nevím, proč jsem nedal plný počet. Možná proto, že v té přírodě to jejich obydlí a způsob života bylo až moc zidealizované. Vypadalo to tam totiž líp jak v kdejaké české chatě. Na závěr děkuji tvůrcům Scope100 a Aerofilms za to, že jsem film mohl v Biu Oko vidět. Díky. (07.06.2016)

Tak tenhle jejich svět se mi dokonale trefil do noty. Lesní rodinka, kdy šest dítek zoceluje jejich otec, pravidelně cvičí, debatují, nasávají vědomosti, které by se ve školních lavicích jen těžko dozvěděli. Nakupují jen nezbytné věci, co se dá, uloví nebo si vypěstují. Matka kdesi v nemocnici bojuje (a už dlouho nebude) s bipolární poruchou a právě její radikální rozhodnutí vyšle rodinku neznajíc Star Trek nebo bojové počítačové hry do civilizace – totálně konzumní společnosti. Ústřední myšlenka je zřejmě jasná. Co je víc? A která strana má navrch? Chybuje se v obou táborech, takže divák je zvědavý, kam tenhle zajímavý námět tvůrci posunou a kde všude najde pozitiva/negativa. Není to totiž plácání o smogu, tání ledovců nebo přídatných látkách v potravinách. Divák si tak tvoří vlastní názor, který mu ovšem tvůrci několikrát umně rozbourají, protože každý z životních stylů má svou odvrácenou tvář. Atmosféra je náramná, dialogy úderné, scény podbarvené Sigur Rós jsou sakra silné, herci naprosto přesvědčiví, což těší zejména u dětských/mladých tváří. Dosud hlavně seriálový herec Matt Ross překvapil. A Sundance i Cannes mu tleskaly. Chytré, cynické, nepodbízivé. (10.04.2017)

Forma a styl natočení filmu je vlastně v rozporu s tím, o čem je. Snaží se nám přiblížit způsob výchovy odproštěný od konzumních a tradičních způsobů myšlení a činností a přitom je natočen vyumělkovaným konzumním způsobem. Vtipné je ovšem to, že si toho jsou autoři nejspíše vědomi, neboť tam dali ten poslední záběr. Poslední záběr, který konečně ukazuje život v plné nahotě, obyčejný, nudný, plný dlouhých okamžiků ničeho. Za to jim patří plus. Můj vztah k hlavní postavě se během sledování vyvíjel, od počátečního odmítnutí, až po přijetí toho, že některé jeho způsoby myšlení jsou mi vlastní. Neuvěřil jsem příliš tomu, že by způsob této výchovy zapříčinil nesmyslnou geniálnost všech jeho dětí, stejně jako oddanou poslušnost i v době puberty. Navíc film ukazuje dva extrémní světy, aby ukázal rozdílnost obou pohledů a přesto se mi zdálo, že toho bylo málo, přišlo mi i, že tam bylo málo konfliktu. Znám tyto rodinné ideové třenice až příliš dobře osobně, aby mi to tady nepřišlo příliš "slabé" a povrchní. Je to naivní a jednoduchý snímek, který je mi v lecčems sympatický, v lecčems moc ne, ale tak to bývá. (28.01.2017)