Blázen z laboratoře 4

To mají před zlatou svatbou. A mě budou radit, abych se do toho hnal.  Krásná ukázka manželství po letech v krásném filmu.:o Jacques Besnard je skutečně zvláštní režisér. Pro mě tvůrce jedné mimořádné povedené komedie (Krást se musí umět), jedné ucházející, a dvou, které mají dobrý komediální rozjezd (v případě pana Septima dokonce vynikajcí!!!), ale ve druhé polovině jsou utnuty násilnou kriminální zápletkou. Tyto svoje podivné sklony ke kriminální zápletce v bláznivé komedii za každou cenu uplatnil Besnard i zde. Asi bych byl normálně vykolejen, ale po předchozích zkušenostech s panem režisérem a přečtení zdejších komentářů jsem byl připraven, a nešokovalo mě, že objevení nového vynálezů nepřišlo například  sci-fi komediální  vyústění nebo proniknutí vynálezu mezi lidi, jak zde navrhli někteří kolegové. V této oblasti podle mě v nápadech překonali samotné tvůrce, kteří  nově objevený plyn využili jen k honbě za ním a neustálému sledování profesora.  Ale tentokrát se mi přece jen podařilo najít v Besnardově stylu menší zalíbení po celou dobu filmu.  Stačí být dobře připravený, mít trošku slabost pro tyhle staré francouzské komedie,  a hlavně   přistoupit na hru, kterou naznačil uživatel Oskar: Představit  si, že to natočila skupina pětiletých dětí, potřeštěných nadšenců, nebo pejsek s kočičkou  (to výjde nastejno.) Se směřováním děje a využitím potenciálu si  hlavu nelámali,  ale zato tam dal asi všechno, co je napadlo, takže výsledek je i tak ztřeštěný, hravý, a charakteristická atmosféra tehdejších francouzských nechybí. Bavilo mě hlavně poslouchat starý český dabing, a  poznávat všechny známé tvářičky z tehdejších francouzských komedií, ale tou nevyzpytatelnou formou mě to vlastně bavilo celé. Lefebvrova parketa je například spíše Pitivier ze Sedmé roty, ale sledovat ho jako vychytralého profesora jakožto regulérní hlavní roli v dobách, kdy Lefebvre ještě sekundoval Funésovi v Četnické sérii bylo zajímavé, byť scénář mu nedává tolik příležitostí rozehrát komické situace. Nejvíce se mi však (možná nepřekvapivě)  líbil borec Bertnard Blier, který  celou tuhle bláznivinu odehrál se svým tradičním suverénním buldočím výrazem, a je jenom škoda, že nedostal více prostoru. V jednom momentě rovnou film sklouzne do regulérní groteskní scény.....a v závěru dokonce až k westernové stylizaci v nějakém kovbojském městečku, kde jsem dočkal teprve nevídaných věci (Lefebvre jako romantický hrdina na koni , závěrečná velká honička končící na dálnici apod.)  Uffffff. Tak si říkám, jestli se tenhle cirkus nehodil ke zhlédnutí spíše na Silvestra než týden před Štědrým dnem. Ale tímto jsem alespoň oslavil dvouleté výročí zhlédnutí komedie Situace je vážná, nikoli však zoufalá rovněž od dua Lefebvre+Besnard. A celkově už se hodlám věnovat do konce roku jen veselým filmům, a tohle svým způsobem veselé bylo dost.....Ve správné náladě to nebyl špatný úlet, mám vlastně podobné rád,  mnoha směrech je to určitě originální film, na který jen tak nezapomenu.:o Možná bych ho bral hlavně jako experiment, co všechno je vlastně možné (:D), ale jako takový právě nebyl špátný. Pro  úplně stoprocentě dobrý úlet mi tady chybělo trošku zběsilejší tempo, a taky parťák na sledování, abych se tomu měl s kým vysmát. Ovšem obavám se, že tohle bych si málokomu troufl pustit.:D I tak z mé strany spokojenost.  Ale abych navázal na svůj tři roky koment ze zlatého Adventu 2019 - pořád bych si dal cukroví. P.S. Jestli se dá něco doopravdy objektivně pochválit, tak líbezná hudba. (17.12.2021) (méně) (více)