Blázen z laboratoře 4

Kolega Tosim se asi špatně koukal, resp. možná viděl originální francouzskou verzi, které nerozuměl. Výtečný původní dabing z barrandovské dílny (1969!) a nepřekonatelný Vladimír Hrubý, v němž režiséři konečně nalezli adekvátní hlas pro komiky, jejichž devízou jsou postavy moulů. Ale světe div se, Jean Lefebvre v Bláznovi z laboratoře 4 této pověsti nedostál, má téměř všechno dění pod palcem a jeho parodování akčních hrdinů funguje. Aby taky ne, když na vás z garáře řve nerudný Pierre Brasseur hlasem Josefa Větrovce, na silnici do vás nabourá sličná Maria Latou s nejsladším dabingovým hlasem všech dob, Libuše Angeliky Švormové, a šéfa vám dělá Michel Serrault mluvící mladičkým hlasem Josefa Vinkláře (jen si vzpomeňte na jeho poručíka Merilla v Pokladu na Stříbrném jezeře. Fugas Lefebvre v pohodě utáhne film sám, a přestože děj je poněkud plynatý, tohle rozhodně není špatná komedie. (22.04.2013)

Ten neschopný ňouma bez špetky talentu i charismatu mě zase nepřesvědčil. Obsazování Jeana Lefebvra do hlavních rolí v celé řádce komedií jsem dosud nepochopil stejně jako úspěch Sedmé roty, ač uznávám, že u komedií zřejmě není potřebné vše chápat, jako spíše se především bavit. No ale já se u Blázna z laboratoře č. 4 víc než z poloviny filmu nebavil, protože jednu ze slabin v podobě Lefebvra doprovázel ještě navíc chabý scénář, který ani z poloviny nedokázal využít potenciál námětu. Úvodní scény, v nichž hlavní hrdina Evžen vynalezne (částečně i díky nešťastné náhodě) plyn, který dokáže změnit aktuální náladu člověka a pomoct tak pokroku ve vědě i v laickému světě, slibovaly chytrou situační komedii se sci-fi zápletkou. Možností mohlo být několik, včetně hlubší myšlenky, jenomže tvůrci zvolili překombinovanou frašku ve znamení romance, westernu i grotesky současně, kde se po většinu času jen skupina gangstrů žene za vynálezem. Naštěstí Besnard uměl natočit akční scény na slušné úrovni, podbarvuje je ve jménu grotesky chytlavá hudba a dokonce mají vtip, protože na francouzskou komedii (a ještě 60. léta k tomu) to jinak působí vcelku dost mizerně. Vtip se bohužel vytratil z většiny dialogů i z výkonů některých herců včetně Bliera. Vnímal jsem zde v početném obsazení pouze dva herce, kteří odvedli nadprůměrný výkon: vedle Pierra Brasseura v roli Evženova otce je to především tradičně skvostný Michel Serrault (případně s mrknutím oka ještě mistr epizodních rolí Préboist). Dal bych spíše lepší 2 hvězdičky, ale Serrault za svého slizkého ředitele zasluhuje menší hvězdičku navíc. 55% (10.10.2020)

„Je potrhlý, paličatý, hotový mezek." „Nu copak, s tím máme zkušenosti. Sloužili jsme dva roky u osobní ochrany prezidenta republiky." To se takhle díváte na špionážní komedii točící se okolo vynálezu - séra pravdy, a najednou zjistíte, že se díváte na western. Tedy westernová část připomíná ze všeho nejvíce staré grotesky a mě bavila. Výborný český dabing a skvělá hudba. Kdysi v daleké minulosti jsem se bavil více, ale hodnocení ponechávám (08.08.2021)

Slabota, kterou pár vydařených vtipů nemůže zachránit. No a vůbec jsem nepochopil proč se děj přelinul do nějákýho country-western skanzenu. Třeba by mi to nepřišlo tak násilný kdybych u toho dokázal udržet pozornost. Jean Lefebvre se tady bitkuje a snaží se být dokonce i drsnej, což je celý špatně. (24.05.2008)

Zajímavý námět by tu byl - plyn, který mění zásadním způsobem lidskou náladu, je nápad, který mohl vést ke spoustě krkolomných situací a nabízel nesmírně mnoho možností. Bohužel scénárista s ním naložil tím nejbanálnějším způsobem, takže vznikla tuctová komedie, do které tvůrci splácali všechno, o čem se domnívali, že diváka naláká. Máme tu potrhlého vynálezce, bandu gangsterů, kteří chtějí ukrást jeho objev, honičky a rvačky ve stylu starých grotesek, westernové městečko, půvabnou krásku, která se zamiluje do hlavního hrdiny, prostě ničím ten film nevyniká a protože humor je takový jalový a příběh rezignuje na logiku, jediným důvodem, proč se ke snímku dnes vracet, je Jean Lefebvre v hlavní roli. Celkový dojem: 40 %. (01.03.2009)