Deepwater Horizon: Moře v plamenech

Prvotřídní dedy, manžel a Hrdina kapitalistické práce Marky Márk s přeukrutně správňáckým výrazem sveřepě potírá snahu Bezskrupulozního Parazita, největšího současného globálního dobra, o marinování makrel v Mexickém zálivu fosilní omáčkou Strýčka Sama. Počítám, že s takovou ve dvojce bude do půl pasu nahý vlastnoústně u pobřeží Lujzijany rozdýchávat v černém bordelu zmítající se alky, pulírovat vyvržené zapatlané tuňáky a dělat u toho TA-BLE-TY. Finální grilovačka je však opravdu skvostná, realistická a až korporátně škodolibě zábavná, akorát bych chtěl jednou vidět i realistické obsazení, tedy v hlavní roli místo reklamy na trenky Kálvina Klajna nesympatického otylého proplešlého strejce, co má doma místo Hadsnovic Katky hnusného porážkového tapíra, jak bylo patrné ze závěrečných fotografií. (23.12.2016)

Úvod před samotnou katastrofou je docela nezajímavá část, protože se pouze řeší provedení nebo neprovedení testu cementu. Zkouška potrubí a následná havárie vrtné plošiny Deepwater Horizon je rozhodně divácky atraktivnějí a intenzivnější část filmu. Snímku se určitě daří uctít památku obětí, ale ten začátek mohl být kratší nebo záživnější. Osudné noci 20. dubna 2010 zemřelo na palubě Deepwater Horizon 11 lidí. (02.01.2017)

Zaměstnanci ropných plošin v Mexickém zálivu se báli zbytečně, Berg a jeho mančaft nejen že uctili památku jak se patří, ale navíc dokázali udělat biják tak, že strhne i pozorovatele na druhém břehu Atlantiku. Kdybych se snad někdy bál, že nebudu mít na chleba, stanu se režisérem katastrofických filmů v Americe, protože to by mi práce nedošla nikdy. Další předloha se děje možná právě teď a možná za to může stejný renonc, jakože jedna tlupa inženýrů namíchá špatný cement a druhá tlupa inženýrů to nepozná ani když na ně bliká červený světýlko. Jsou podle mě na světě těžší věci než zabránit průseru. (29.03.2017)

Haprující mix dvou naprosto neslučitelných přístupů; chladně procedurálního s greengrassovskou patinou a zaujatě „odborářsky“ černobílého co se charakterů týče. Jsou zde jen dva typy postav; správní praví tvrdě makající chlapi/předáci od rodin, co jedinou špínou na jejich charakteru je kolomaz (nutno však uznat, že duo Wahlberg/Russell tuto polohu zvládá se ctí) a zlotřile zlounský kravaťácký management, co nic neumí a ničemu nerozumí, vrhající krhavé pohledy, počítající každý cent a mnoucí si ruce nad špinavou pracující lůzou. Díky této polarizaci to nachází snadná nerealistická řešení „kdo za to může“, čímž se ostudně otupuje ona procedurální linie, která je jinak sama o sobě podána výtečně i uvěřitelně a je nejsilnější devizou filmu. Závěrečná katastrofická (nikoli katastrofální) třetina je sice patřičně působivá i řádně explozivní, ale tak zběsile stříhána, kdy jeden střih následuje druhý ještě než ten první skončil, že to vší tou (pravděpodobně záměrnou) nepřehledností diváka div že neotupí. Celkově spíše zklamání, z tak nosné události jakou katastrofa na Deepwateru byla, šlo rozhodně vytřískat více než jen solidní počin nejistě rozkročený na pomezí dvou žánrů. (04.01.2017)

Peter Berg nám pekne po greengrassovsky ukazuje (inak to už dnes ani nejde), ako to mohlo pred pár rokmi vyzerať na istej ropnej plošine niekde v Mexickom zálive či kde. Film je značne neprehľadný, čo v kontexte pekla na plošine plne zodpovedá tomu, ako videli situáciu priami účastníci. Hovory s manželkou beriem nie ako nutné zlo, ale proste ako nutnosť dnešných katastrofických filmov. Ostatne aj na to by sa našla výhovorka, že sa nejedná o klišé, ale iba o odraz reality. Na murphyho zákony film síce priamo neodkazuje, ale určite vás pri pohľade na stále sa kaziace veci (chladnička, auto, celá ropná plošina) toto spojenie s Morom v plameňoch napadne. Našťastie je scenár o niečo chytrejší a snaží sa sem nenútene vložiť to, čomu nesprávne hovoríme podtext. (29.09.2016)