Bitva o Sevastopol

„PŘÍSAHÁM, ŽE SE V BOJI PROTI NEPŘÍTELI NEBUDU ŠETŘIT. A ŽE S TOUTO PUŠKOU ZABIJI STO FAŠISTŮ!“… /// Lady smrt. Bystrá, vzdělaná a krásná žena, kterou válka přistihla připravenou… Životopis nejlepší sovětský snajperky, měl bejt rozhodně zpracovanej líp. Dívat se na to dá, to ne že ne. Ale je tady hodně rušivejch elementů. Třeba ty pasáže plný divnýho CGI. Taky takový to ženský plkání a melodramatický scény, který mně zavíraj víka (musíš něco vydržet! Jsou to ženský memoáry! Ty vole, to není ženská, to je sovětskej voják!). Když si přečtu, co Ljudmila všechno dokázala, tak ten příběh z toho vystihuje jenom zlomek. A láska – to tady měl bejt nepodstatnej element. Všechno je bohužel jinak. A tak holky vyražte na válečnej film. Třeba v něm narazíte na nějakýho chlapa. (Vod krve.) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Chcu poznat jednu z velkých osobností Velký vlastenecký války. 3.) Thx za titule „tompson“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ne (24.06.2015)

Výborný ruský životopisný snímek o Ljudmile Pavličenkové, dívce, která zabila 309 fašistů. Název je trochu zavádějící, i já jsem čekal válečný film, ale jde hlavně o příběh Pavličenkové. Ale akce je tam dostatek. Musím říci, že Julija Peresild podala excelentní výkon. Jen jsem žasl, kolik toho Ljudmila stačila zažít a to jí nebylo ani 25 let. Jo hold při válce jde všechno rychle. (05.02.2018)

Nehledám ženu která umí vařit,ale hledám ženu která umí střílet-asi takhle by měl vypadat ten správný inzerát na seznamce který si podá moderní muž vzhledem k historickým událostem které se v určitém cyklu s odstupem času vždycky opakují.Film Bitva o Sevastopol je rusko-ukrajinský snímek o velmi vzdělané mladé ženě,která se jednou rozhodne jít s přáteli místo do kina na střelnici kde se projeví její střelecké kvality a tak je za "odměnu" poslána na 6 měsíců do výcvikového tábora pro odstřelovače.Mezitím začne válka a je rozhodnuto jaký bude její další osud.Její válečná kariéra je velmi pestrá,zastřelí 309 fašistů a má několik intimních poměrů se svými veliteli kteří vždycky za nějaký čas padnou a tak zůstává stále osamocena se svou neomylnou puškou a se svou silnou vůlí žít.Film nabízí také pohled na to,že jakmile se voják stane svými hrdinskými činy určitým symbolem tak ho ve státním zájmu klidně vytáhnou z postele i v rozstřílené košili bez ohledu na jeho fyzický nebo psychický stav.Hrdiny není třeba hledat,jsou mezi námi,ale jen budoucí události je dokážou skutečně odhalit. (29.04.2019)

Jak říkáme my, co umíme skvěle kmitat jazykem na všechny světové strany: „Bitva o Sevastopol máj ás“. Sevastopol to pomalu nevidělo ani na mapě, bitvy jak z reklamy na Lego a to vše na opruzeném pozadí další zkurvené telenovely o autisticko - frigidní ruské pušce, která vyměnila sporák za buzerák, co sáhne na kulky bez odporu jen před vložením do zásobníku, vzrušuje ji výhradně leštění hlavní a honí zásadně jenom fašisty. Hledáčkem teleskopu. A když už naše hrdinka Sovětského svazu opravdu potřebuje vypustit páru, našroubuje si tam v bahně zákopu pouze kapitána Leonida Pyjusoviče Ocasina. Snad proto, že má na kládě vytetováno „olja“. Nemylte se však, nejde o nějakého podmíráka, kterému se tam tak tak vešlo jméno jeho oblíbené pichny. Je to specnas drsoň, a když jej vzruší výbuchy granátů a bitevní vřava, přečtete si, že jde o uznalé poděkování strany a vlády v kompletním znění: „Zdrávstvujtě i spasíba, balšíje zášitniky Sevastopolja!“ A tak si ten vypečený páreček střihne pár dávivých MTV videoklipů za doprovodu jakési zasloužilé kremelské homoskupiny, prokládaných emancipačními dialogy naší chladné soudružky s odpudivou norou Eleanorou, a když se konečně doplazí na posledních deset minut do toho Sevastopolu, sypnou jim tam trochu digitálního bordelu, Ljudmilu kýčovitě evakuují a igra čérez. K dokonalému vstřebání tohoto veledíla a pozvracení se bohatě postačí vidět tento dvouminutový rešeržerský řez a určitě strávíte svůj čas smysluplněji, pokud dalších sto osm minut lepkavých mexicko-venezuelských telezážitků raději vyměníte třeba za vodku. (26.05.2015)

Bitva o Sevastopol, rusko - ukrajinská koprodukce, rok 2015. To jsou mi věci. Ruská kinematografie jde po letech útlumu konečně znovu nahoru. Po velice slušné Bretské pevnosti z roku 2010 jde o další precizně zahraný a poctivě odžitý válečný film. Občas je na něm znát nižší rozpočet, jak v podobě neumělého CGI, tak v horší kameře. Bohužel mi alespoň zpočátku přišlo, že hlavní hrdinka je vykreslená až příliš jako živoucí legenda a ne jako osoba hozená do noční můry. Možná to byl záměr, protože když v závěrečné třetině filmu konečně projeví emoce, dojem je o to drtivější. Kupodivu mi do děje pasovala i moderní hudba a jí podbarvené, lehce patetické scény. A ano, výcvik ve sniperské škole mi taky připomněl úžasný montypythonovský skeč How Not To Be Seen. (04.11.2016)