Marty

Podobné milé filmíky by mali dávať oveľa častejšie ako niektoré umelé romantické limonády dnešnej doby. Neskutočná pohoda a úprimnosť ma pohltila počas sledovania aj po filme. Ten svojim obsahom určite aj morálne prispeje k téme lásky. No mohlo to byť vtipnejšie. Ale Borgnine mi navždy prischol ako dobrák Marty. 80%. (05.06.2007)

K tomuto filmu snad neexistují české titulky. Já jsem ovšem frajer, takže mi nedělá problém kouknout s anglickými. Nakonec jich nebylo ani třeba. Angličtina je v tomto snímku opravdu velmi jednoduchá. Snad se ani neobjevilo jediné slůvko, kterému bych neporozuměl. To se mi už dlouho nestalo. Obvykle se takové slůvko najde snad v každém filmu. K mému velkému údivu se mi tento snímek dost zamlouval. Po romantických dramatech moje srdce opravdu neprahne, takže jsem zhlédnutí dlouho předlouho odkládal. Hrozně miloučký film o hrozně hodném tlouštíkovi, který netouží po ničem jiném, než najít nějakou tu spřízněnou duši. Takový snímek ze života. Jistě už každý někdy narazil na člověk, se kterým si hrozně dobře rozuměl. Na člověka, se kterým čas hrozně rychle utíkal a stále si bylo o čem povídat. Přičemž nemusel při rozhovoru ani nikterak přemýšlet. Slova šla na jazyk sama. Daný vztah je ve filmu vykreslen opravdu kouzelně. Oběma aktérům jsem od srdce přál a fandil, aby jim vše vyšlo. Tu pověstnou jiskru mezi nimi opravdu fyzicky cítíte. Právě uvěřitelnost je hlavní doménou snímku. Je opravdu jednoduchý. Na nic si nehraje a za nic se neschovává. Jsem příjemně překvapen a ještě příjemněji potěšen. (14.12.2016)

Romantika o tom, jak si obyčejný chlap konečně našel ženskou. Kdo by to byl řekl, že mě něco tak jednoduchého, bude tak bavit. Tady se ale skvěle ukazuje, že když je příběh dobře napsaný, dobře zrežírovaný a samozřejmě excelentně zahraný, vyjde z toho něco skvělého. "Marty" je ukázka toho, jak může jednoduchý nápad fungovat. Konečně také vidím Ernesta Borgnineho v parádní kladné roli. (26.12.2014)

Marty má 34 rokov, je slobodný a single, žije v spoločnej domácnosti s matkou a bez otca, ktorá mu príliš kecá do života a rozmýšla, ako sa v živote presadiť. Ja mám 34, som slobodný a single, donedávna som žil v spoločnej domácnosti s mamou, ktorá sa tiež starala o moje známosti a tiež riešim v dobe krízy, ako sa poriadne presadiť. Marty sa stal mojim osobným filmom aj napriek tomu, že je takmer 60 rokov starý, čo je dôkazom jeho nadčasovosti. Problémy ľudí sú stále rovnaké, ak sa mladý človek včas nedokáže dostať z domu, je to stále ťažšie a vzťahy s rodičmi čoraz komplikovanejšie. Film nadhadzuje viaceré závažné témy, čiže sa nesústreďuje iba na romantickú líniu, ktorú by vypĺňal povinnou omáčkou. Keď sa na začiatku Ernest Borgnine pred svojou matkou zosypal a začal sa sťažovať na svoj vzhľad a odhalil tak svoju zakomplexovanosť, odhalil tak aj kvalitu a výnimočnosť scenára a navnadil diváka na dielo, ktoré má čo povedať prekvapivo aj tomu dnešnému. Príbeh o zúfalom hľadaní šťastia, lásky, miesta vo svete, sebarealizácie, odmietnutia fixácie na názory okolia a tým pádom nájdenia vnútornej sily na presadenie vlastnej osobnosti, čo bolo a bude vždy veľmi ťažké. (20.03.2013)

Naprostá čistota. Tento film je oproštěn od všeho nadbytečného a vypráví extrémně přímočarý příběh o jednom nesmělém dobrákovi, který konečně najde tu pravou. Trénovanější divák bude logicky očekávat nějakou zradu, nějaký nečekaný dějový zvrat v druhém plánu, ale Marty to nepotřebuje, zbytečně by mu to ubíralo na síle spočívající právě v jednoduchosti. Martyho lze vnímat také jako obrázek poválečné generace, která nutně potřebuje zaplnit velký kus prázdnoty, zející v jejích duších. Pro své optimistické vyznění jde o mile idealistický snímeček, o příjemné pohlazení po duši, neohánějící se přehnanými ambicemi. Scénář není žádný zázrak, ale zaslouží si být zbožňován za to, jak hezky úhledně divákům servíruje to, co chtějí slyšet, tzn., že není důležité, jak člověk vypadá, ale jaký je, že naděje umírá poslední, že na každého čeká ta/ten vyvolená/ý apod. Překvapivě civilní, překvapivě oscarový je Ernest Borgnine, který mi byl z celé divoké bandy stejně vždycky nejsympatičtější. Možná vás při nečekaném zjevení se nápisu The End napadne, že Akademie s oceněním pro nejlepší film trochu přestřelila, na druhou stranu, co si budou někteří diváci za padesát let říkat u – již dnes povrchního – Crashe? Jinými slovy: nedoporučuji přikládat Oscarům přehnaný význam. 80% (05.06.2007)