American Crime Story - Lid versus O. J. Simpson

1. série Ryan je pro mě prostě všeuměl. Poté, co mým mlsným chutím naservíroval absurdně pojaté, komediálně nedosažitelné Scream Queens, přichází další pětihvězdičková pecka, pro změnu z velmi vážného soudku. Jedná se o případ O.J. Simpsona, který se táhl nespočet měsíců a Ryan se do toho se svým kvalitním hereckým osazenstvem pustil po hlavě a skočil do pořádné hloubky. První tři díly byly sice rozpačité, nevěděla jsem, jestli pro mě seriál o právech, zákonech a politice nebude příliš nudný, zdlouhavý a těžce stravitelný. Po třetím díle mě ale tento strach opustil, protože jsem si pomalu začala oblibovat postavy, soucítit s nimi, spekulovat, sledovat napjaté situace, které si tamní postavy museli nosit až domů společně s těžkými břemeny, jež táhly se svou prací. ACS je seriál především o skutečných věcech, emocích, pocitech, nejistotách, ale i zkorumpované společnosti ve 20. století a rasistických konfilktech v USA. Murphy nezapomněl své dílo pořádně vygradovat. Podal divákovi svoji pravdivou verzi a informativně, přesvědčivě a místy i zábavně zpracoval desetidílný seriál až publicistickým způsobem, který mě neskutečně bavil. Dalším kvalitaivním plusem byli výteční herci, obzvlášť potěšil John Travolta. Já doufám, že Murphyho tahle jeho chuť pouštět se do obtížných projektů nepřestane a naservíruje nám další porci. (31.03.2018)

Vůbec ne špatná věc, u které jsem se ale těšil víc na všechny ty rasové a společenské interakce. Prostředí soudu mám rád, ale všechny ty procesní věci, než vůbec proces přišel, mě cca v půlce série dost nudily. Těšil jsem se na Cubu, ale marná sláva, po dvaceti letech ve sračkách hraje dost průměrně. Za to mě dost ohromili David Schwimmer a John Travolta. Tak nějak jsem přišel na to, že mě Ryan Murphy, jinak též eso amerických televizí, asi nikdy neohromí. :-) Ale pořád je to od doby, kdy jsem viděl Plastickou chirurgii, vzestup! 70%. (01.03.2018)

Opět jsem dala na doporučení holek z podcastu Opravdové zločiny a rozhodla se podívat na tuhle krimi sérii na motivy skutečných událostí. Přiznám se, že jsem čekala nějaký přeříkávaný dokument, byť hvězdně obsazený, kde budou vypovídat skuteční pamětníci a do toho úryvky života přehrávat herci. A ideálně bude vše setříháno zrychlně, natahováno a dokola opakováno, jak jsem u podobného u podobných pseudodokumentů na kabalovkách. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že úroveň seriálu je úplně někde jinde. O mnoho levlů výše, než jsem původně popisovala. Obsazení je přímo geniální - Cuba Gooding Jr., který rozhodně nemusí dokazovat, že umí hrát, super John Travolta a jako překvápku "Ross" David Schwimmer, kterého jsem snad nikde jinde než v Přátelích předtím neviděla a tady s naprostým přehledem válcuje všechny okolo. Povedený počin. Jen snad mne trošku mrzelo, že se děj odehrává "až poté" a neukazuje nám samotný trestný čin. (08.04.2022)

Velká paráda. Z hlediska komplexnosti pohledu na daný proces a hlavně jeho neuvěřitelně košatý a rozmanitý kontext je tahle (mini)série bezmála mistrovské dílo. Už dlouho jsem neviděl tak poutavě a do hloubky zpracované téma rasismu a jeho dopadu na širokou veřejnost. Unikátní je pro mě tenhle počin i tím, jak některé jednotlivé epizody akcentují konkrétní významné aspekty případu (konspirační teorie, tlak médií a společnosti, problémy při sestavování poroty a opravdu nezáviděníhodná situace jejích členů). Jsem přesvědčen, že tohle všechno by se do jednoho dvouhodinového filmu prostě nemohlo vejít. Rozhodně ne v takto propracované a působivé podobě. Už spoustu let mám mírnou slabost pro soudní dramata a právě Lid versus O. J. Simpson je jedním z exemplárních důvodů, proč tomu tak je. 90 % (02.07.2018)

Znovu nezbývá než žasnout nad tím, kam se seriálová produkce v posledních letech vyšvihla. Nádherně vystavěný narativní proces s božími herci a šviháckým retro kabátem, který v jediné chvíli diváka nezahlcuje, nýbrž neustále rafinovaně napíná a drží v šachu. Každá epizoda se může opřít o jinou formální dominantu (od rytmizovaného střídání více dějových linek přes jejich nápadité překrývání až po hrátky s časem či s dokumentárními prvky) a nehorázně mě bavil proměnlivý přístup k postavám, který umožnil zakomponování osobních rovin bez toho, aby odváděly příliš pozornosti od samotného procesu (zpočátku pragmatická a cynická právnička je v závěru nejemocionálnější a nejkomplexněji rozvedený charakter). Neustále dostáváme zásadní informace a motivační nitky, ale sranda je, že mnohdy začnou dávat smysl až po několika epizodách, kdy už divák zpracovává desítky dalších a neméně podstatných podnětů. Prďácký je ale také symbolický hudební podkres a už zmíněný casting - dlouho jsem neviděl, aby se herci do reálných protagonistů tak grandiózně převtělili (paradoxně až na Goodinga, který Simpsonovi moc podobný není - ale hraje výborně) a ještě déle jsem nečučel na pardála Travoltu, jak si nějakou roli takhle užívá. Strašně moc bych si přál, abych to mohl zhlédnout, aniž bych dopředu věděl znění verdiktu, protože by mě to emocionálně usmažilo jako žížalu na sluníčku. Ale i tak - nejlepší soudní drama, co kdy vzniklo, Vyvolávače deště nebo Norimberský proces nevyjímave. (16.11.2017)