American Crime Story - Lid versus O. J. Simpson

Velká paráda. Z hlediska komplexnosti pohledu na daný proces a hlavně jeho neuvěřitelně košatý a rozmanitý kontext je tahle (mini)série bezmála mistrovské dílo. Už dlouho jsem neviděl tak poutavě a do hloubky zpracované téma rasismu a jeho dopadu na širokou veřejnost. Unikátní je pro mě tenhle počin i tím, jak některé jednotlivé epizody akcentují konkrétní významné aspekty případu (konspirační teorie, tlak médií a společnosti, problémy při sestavování poroty a opravdu nezáviděníhodná situace jejích členů). Jsem přesvědčen, že tohle všechno by se do jednoho dvouhodinového filmu prostě nemohlo vejít. Rozhodně ne v takto propracované a působivé podobě. Už spoustu let mám mírnou slabost pro soudní dramata a právě Lid versus O. J. Simpson je jedním z exemplárních důvodů, proč tomu tak je. 90 % (02.07.2018)

Případ OJ Simpsona mě vždy zajímal, ale nejdříve mě překvapilo, že má seriál tolik dílů, protože jsem se bál, jestli to nebude zbytečně natahované. Ale zbytečně. People v. OJ Simpson nabízí komplexní pohled na mnoho účastníků, díky čemuž dokážeme pochopit motivace i mnoha na prvních pohled jasných padouchů a nebo naopak vidět i chyby "klaďasů". Protože má seriál takovou stopáž, tak kromě toho, že velmi věrně zobrazuje různé slavné situace, zabývá se i takovými aspekty případu jako je porota. Porotní systém byla jen jedna z mnoha věcí, u kterých jsem měl chuť si trhat vlasy. Celý seriál je vlastně fascinující, i když taky trochu "nasí*ací", podobně jako třeba show Johna Olivera. Máme tu problematiku rasismu, médií, policie a právě soudního systému s tou jejich ujetou porotou zaujatých laiků. Čekal jsem, že tohle bude další věc na Netflixu, která láká diváky na to, že uvidí něco "podivnějšího než fikci", a taky že jo. Není to přímo dokument a kvůli dramatizaci jsou tam některé věci lehce upravené (vztah mezi Marciou Clark a Cochranem je asi trochu přiostřený) či vynechané (např. sexismus soudce Ita), ale důraz na realističnost je tam opravdu ohromná. Případ OJ Simpsona je neuvěřitelný, vyobrazená důležitá společensko-politická témata neustále aktuální, a zpracování toho všeho je fakt prvotřídní. (9/10) (17.07.2020)

Nejvhodnější seriál roku na získávání akademických cen není zbytečně nataženým parazitováním na známém soudním procesu, nýbrž scenáristický a herecký koncert, který udiví, jakým komplexním způsobem pojednává o dobových rasových otázkách, politice, mediální manipulaci a osobních životech postav. Požitek pro milovníky práce s narativními informacemi a epizody jako Marcia Marcia Marcia nebo The Verdict se klidně mohou zařadit mezi jedny z nejlépe napsaných epizod vůbec. (15.01.2017)

Méně chladně procedurální než by jeden čekal. Procedurální část je odsunuta na třetí kolej ve prospěch velkého amerického angažovaného dramatu stavícího na charakterech, příbězích, emocích, předsudcích a sociálních přesazích (rasismus, sexismus a však to znáte). Samozřejmě to není nutně špatně, jakkoli to (minimálně mě) zamrzí. Na druhou stranu to jde ruku v ruce s tím, že přesně tohle onen proces zcela ovládlo na úkor důkazního materiálu a podobných „nadbytečností“. Kam jinam by však tento přístup sedl, než právě do procesu s nejslavnější zámořskou celebritou, která kdy byla obviněna z vraždy. Mediální cirkus měl žně a pokrýval nonstop každý detail o všem a o všech během této soudní soap opery. A pak se případ jasné vraždy změnil v několikaměsíční společnost polarizující „Proces století“ o rasové otázce. Právě o tento aspekt tvůrcům jde a pracují s ním nelacině, relevantně, komplexně i zajímavě. Na škodu je rozpačitější rozjezd a některé výkony. Jsou tu vedle sebe ty absolutně výtečné (Brown, Vance, Lane a samozřejmě Sarah Paulson) s těmi, které působí skoro až jako parodie. Je jich sice jen pár, ale o to více bijí do očí. Za vidění to však jednoznačně stojí, když ne pro až zarážející aktuálnost či pro strhující průběh (jde o seriál, který se dá slupnout na jeden zátah; speciálně pak od páté epizody dále), tak pro ukázkový příklad všeho prohnilého v americkém právním systému. Obžaloba se musí potýkat s jednou procesní chybou za druhou (jakkoli jsou nechtěné, ale u takto sledovaného případu zarazí; o to více že evidentně nejde o výjimky potvrzující pravidlo). Obhajoba zase případ o dvojité násilné vraždě do značné míry „ignoruje“ a hlásá si rasovou linii, na kterou ji (a ráda) přistoupí média, veřejnost a nakonec i ta obžaloba s porotou. A v tomto ohledu je to vlastně fascinující/znepokojující zdaleka nejvíce. (23.01.2017)

Ten právnický tenký led mě neskutečně bavil a čím byl absurdnější, tím víc. Je to až směšné, jak skutek sám přestává být podstatný, když nastoupí bitka, kde jde především o zdiskreditování klíčových svědků a hra na rasismus, s nímž je to na hraně i ve vlastních řadách. Co se obsazení týče, Cuba a Travolta mě vyloženě iritovali, jak se na to nehodí, zato Sarah Paulson a jejího partáka jsem si vychutnávala, jejich prezentace u soudu a především atmosféra v soukromí jim u mne vynesla 5. (06.07.2018)