Most u Remagenu

Velkoryse natočený válečný film o zmatcích i nesmyslnosti války. Evokuje i atmosféru Pražského jara právě tím, že byl natáčen u nás; v předcházejících letech by šlo o cosi nepředstavitelného (finančně hladová normalizace teprve měla nastoupit a dnes zapomenutý pojem devizového cizince byl takříkajíc v záběhu). Tragédie nesmyslných smrtí (v Německu dezertéři z vokssturmu-lidobrany nebo branné moci-wehrmachtu byli omilostněni až před několika lety; do té doby měli být bez nároku na invalidní důchody oni, zatímco jejich vdovy či sirotci zase bez možnosti pobírat za ně v případě smrti příslušné sociální dávky; u válečných zločinců tomu často bylo jinak). Poznání, že válka je stejně krutá a nemilosrdná jak na svém počátku, tak ve fázi svého vyhasínání, je deprimující. Stejně tak jako pohled na mrtvoly dětských vrahů v nacistických uniformách. Pohled z obou stran tento tísnivý nečernobílý dojem jen dále umocňuje. Přítomnost amerického filmařského štábu měla pro nás i jednu aktuálně hořkou příchuť: jejich vozidla posloužila ruským lhářům z Pravdy, agentury ANP a dalším jako důkaz o údajné přítomnosti západních armád na našem území. Nepřímo a nechtěně se tak spolupodílela na srpnových událostech druhé okupace. Film je nevšední nejen kvalitou svého zpracování, tehdy snad poprvé přibližující válečné události opravdu bez příkras z blízka, ale i těmi dnes čtyřicet let starými událostmi svého nedobrovolného kontextu. I v tomto případě nevšední znamená po čertech dobrý. (11.10.2008)

Výborný válečný film. Vždy si cením těch válečných filmů, v nichž jsou ukázány obě strany tak, že jedna nevyznívá jen jako ta jednoznačně nejhorší. Zde byli někteří nemečtí vojáci zobrazeni především jako lidé na jedné z válčících stran a ne jen jako krvelačné zrůdy. Navíc stupidní rozkazy, kvůli nimž byli obětovány lidské životy, nebyly vydávány pouze fanatickým Hitlerem, jak můžeme vidět právě v tomto filmu. Myslím, že Most u Remagenu je pro milovníky válečnýh filmů opravdu lahůdkou, a to jak díky hereckým výkonům, tak i dobré režii, kameře a hudbě. (22.09.2007)

HERR MAJOR, I REGRET VERY MUCH! OURS OR THEIRS? ENEMY PLANES, SIR! BUT WHO IS THE ENEMY?! Jeden ze zatraceně nejlepších válečných snímků, jaký jsem měl kdy tu možnost shlédnout. Ani na vteřinu jsem se nemohl odtrhnout, skoro jako by obrazovka byla okvětní plátek přetékající sladkým pylem a mé oči dva nadržení čmeláci po dlouhé zimě. I bych si tipnul, že major Barnes v MASH je podle ťulpase z tohoto filmu. Plukovník je set sakramentsky dobrej chlap a se svojí jednotkou, která chcípá jak kuřata na jatkách mu držíte palce až do úplného konce. I z Angela se nakonec stal dobrej kluk COME ON. YOU CAN ROB HIM LATER! Na druhé straně mostu u těch zlých hochů však vynikající major Kreuger, který si se sympatiemi nezadá se zmiňovaným poručíkem. Spousta akce, české lokace a myslím, že dvě jediné vady na kráse jsou: Němci nemluví německy a tanky při výstřelu z kanónu zní jako kulka odražená od kovového předmětu. Pro fanoušky 2.světové naprostá povinnost vidět. NOT YET, YOU BASTARD. WAIT TILL I'M DEAD! (04.05.2015)

Na svojí dobu kvalitně odvedený film. Jediné, co je pro mě dost zvláštní, je to prostředí středních Čech, které má představovat Porýní. To je úplně jiná krajina. Spoustu míst znám, ale úplně jinak. To se docela nechalo čekat, že si to tvůrci upraví. Každopádně dobrá a pořádná proce válečného filmu, jak by mělo být. (13.10.2019)

Most u Remagenu je čistokrevná válečná akce. A mostem u Remagenu nazývám dodnes i ten most v Davli po kterém se chodí od nádraží do města. V kopcích nad Davlí máme chatu, tak jej vídám často. Nedivím se, že se Amíkům líbil a vybrali si jej pro natáčení. Má look válečných mostů i když kvůli filmu bylo nutno mostu dodělat obranné věže, které dnes samozřejmě nemá a nikdy neměl. Skvělá je i konfigurace terénu kolem, kopce na obou stranách řeky a silnice i trať vedoucí po březích, to musely být ideální exteriéry pro takovýto film. Další ,,skvelou'' věcí byl fakt, že starý MOst musel ustoupit těžbě uhlí a tak celé opuštěné ulice dostali filmaři (nejen tohoto snímku) k vyblbnutí. Ty padající domy při tankovém vjezdu do města byly skutečné! Pyro efekty ve filmu jsou vůbec na skvělé úrovni a nemyslím tím jen různé výbuchy, ale i třeba fantasticky natočenou jízdu americké kolony po břehu řeky, kdy němci z osmaosmdesátek to do ní začnou sypat. Ty nahodile zasažené náklaďáky v koloně točené kamerou jednoho z nich, to bala paráda. Dobová technika byla povětšinou autentická - divák uvidí hramady jeepů, Dodge WC, nákladní US6 Studebakery, M8 Greyhoundy a tanky M24 Schaffee. Z německé techniky uvidíte jen Sdkfz a pár štábních aut. Z tanků nic. Příznivci vzdušných sil pak uvidí parádně udělaný nálet na most bombardéru B25 Mitchell s doprovodem mustangu. Tady snad jediná výtka, Mitchell měl marking amerického letectva ze začátku války, v roce 1945 kdy se děj odehrává bychom těžko na nějakém americkém stroji nalezli červené středy býlých hvězd. Nálet je ale v takovém fofru, že si toho možná někdo ani nevšimne :-).Ač jsem se snažil, a hledal naše herce ve tvářích na obrazovce, nenašel jsem ani jednoho. Z taktického hlediska jsem nepochopil, proř tanky na jedné straně mostu nevysmažily ústí tunelu a nechali pěchotu nechat se kosit při pobíhání mezi nosníky... Ale halt je to film, někdo to takhle sepsal a někdo to tak natočil. Já byl rozhodně spokojen. Tohle je válečná klasika, která by neměla chybět v žádné filmotéce milovníka válečných snímků! Dávám 4 pozlacené tabatěrky. * * * * PS. K snímku se váže ještě jedna zajímavost, kterou mám jen z doslechu. Před natáčením prý přišli do hospody v Davli Češi oblečení do amerických uniforem a řekli: Tak jsme tady! A jeden z místních prý rozbil půllitrem hlavu místnímu vedoucímu národního výboru a stranické buňky KSČ.... Bohužel se ukázalo, že jsou to jen herci od filmu a ne osvobozenecká armáda. A bylo ještě hůř, přišel srpen 1968 a od ,,kontrarevoluce'' nás osvobodili jiní.... Američané museli film kvůli tomu dotáčet jinde a já nechci vůbec raději vědět jak skončil onen bodrý místní, který použil půllitr na soudruhovu lebku..... (10.05.2015)