Vzkaz v láhvi

Nikolaj Lie Kaas je králem deprese. Filmová adaptace třetího dílu knižní kriminální série (zatím je prý šest dílů, nevím, nečetl jsem) dánského spisovatele Jussiho Adler-Olsena se vrací s kriminálním oddělením Q, nevyřešeními případy, permanentně nabroušeným detektivem Carlem Mørckem i jeho muslimským kolegou Assadem. Máme tady unesené děti, jejichž zmizení nikdo nehlásí, máme tady vzkaz v láhvi, který roky čekal na svého nálezce. A máme tady protřelé hovado, které za tím vším stojí a které si své oběti vybírá v prostředí silné víry. Náboženský motiv je ve snímku hodně patrný, ale ne vždy se s ním umně pracuje (narážky na kolegovu víru), důvody, proč sériový vrah páchá zlo, pak najdeme znovu na velmi očekávaném místě, v závěru si navíc už tvůrci mírně pomáhají umělými popostrčeními v ději. Atmosféra je slušná, ale zdaleka nedosahuje kvalit některých slavnějších (zaoceánských) kolegů. To si musíme přiznat. (18.07.2016)

Fares Fares s hipsterskou bradou a jeho parťák s vyťahanou kravatou a výrazom "mám hroznou kocovinu" mi pripomínajú svojou kúlovosťou Semira s Janom. Alebo Hansom. A vlastne aj celá táto "Fincher wannabe" séria mi pripomína viac Kobru 11, ako temné zaoceánske vzory. Ak sa tak nad tým zamyslím, tak ich pričinením sa prípad skôr vliekol, respektíve dodrbal, akoby napredoval vďaka umu vyšetrovateľov smerom k výsledku. Keďže sa v priebehu vyšetrovania zamýšľajú nad podstatou bytia, zmyslom života a či im náhodou tento prípad neponúkol sám Boh, tak sa ani nečudujem. (13.03.2017)

V ponurých dánských luzích a fjordech, kde i ty ryby mají permanentní depku, i ptáčci jarabáčci se tváří jako na funuse, kde jsou psychopati obzvláště úchylní a smutek se vsakuje do podzemních zásob pitné vody s každou krůpějí deště, to mají detektivové věru těžké. A křesťanské dětičky ještě těžší! No, vlastně i ti psychopati... A taky dánští princové... Hmmm... (30.10.2020)

Tak takhle nějak má vypadat pořádná "detektývka"! Temná, syrová se zajímavou zápletkou, zamyšlením se nad náboženskými sektami a religionistikou jako takovou, výborné herecké výkony, zejména N. L. Kaas je už dávno první liga a nejen Madsi Mikkelsenovi šlape na paty. Viděno ve Světozoru na pracovní projekci od Aerofilms. (21.05.2016)

„Co je? Mysleli jste, že vás necháme vyslýchat naše lidi bez účasti místní policie?“ - „Jo.“ Po Ženě v kleci a Zabijácích jsem se na Vzkaz v láhvi moc těšil. Ústřední pár detektivů jsem si již dávno oblíbil a stejně tak očekával vše, co oba výše zmíněné díly nabízely. I když jsem moc nechápal, proč přišla změna režiséra. Nakonec jsem za ni rád. Nejenže Moland „dodržel“ atmosféru a styl původních dvou dílů, dokázal je ještě vyšperkovat. A to až tak, že se mi „trojka“ líbila prozatím překvapivě nejvíc. Režisér se nebál přitlačit a mnoho scén bylo opravdu parádních. I když několikrát to až přehnal (přeživší útoku nůžkami, nehlídaný pacient, oživování). Ne však v případě hlavního záporáka, který je možná místy až moc suverénní, ale ta stylovost a charisma z něj doslova prýští. A také znovu plesám nad humorem, možná ještě o něco černějším a nekorektnějším než dřív. K 5* chybělo tentokrát opravdu málo. „Carle, známe se léta. Moje víra tě nikdy nezajímala.“ - „Doufal jsem, že to přejde. Že je to zlozvyk. Jako kouření a homosexualita.“ (08.01.2017)