Jason Bourne

Že Greengrass natočí remake těch nejvíc ‚best of‘ momentů z minula mi nevadí. Vadí mi, že to dělá tím nejhorším možným způsobem, kdy si snad nechal od Universalu nasadit dramaturgy F&F, protože Jason Bourne je jedna dlouhá akční scéna, ve které ale absentují jakékoliv náznaky smysluplného děje. Tam, kde Gilroy minule dodal jednoduchou, ale údernou story, která stála na nejednoznačné minulosti agenta s amnézií, se tentokrát valí na diváka primitivní zápletka s těmi nejlevnějšími přesahy (Snowden, sociální sítě) a hlavního hrdinu odsouvá na pole nezajímavých a zbytečných figur, která prochází scénami jakoby mimochodem, přičemž ale víme, že vše vyřeší efektně, bez cavyků a přikrašlování. A aspoň právě tohle mělo nás, fanoušky, kteří trošku váhali nad smysluplností dalšího pokračování, ukovat do sedaček a dvě hodiny masírovat první signální. Jenže v tomhle film nakonec prohrává nejvíc. Jasně, Greengrass pořád servíruje epické akční výlevy, ale k čemu jsou, když Ackroyd tu roztřesenou kameru na rozdíl od Wooda nedává. Ty půlvteřinové záběry, které divák zpracovával někde v hlubinách mozku a teprve s lehkým zpožděním oceňoval jejich informační hodnotu, tentokrát nefungují. Chybí jim totiž jako celku pružnost a spád, kterou minule dodal šéf druhého štábu Dan Bradley. Výsledek je zoufalá a předvídatelná… nuda. Dost možná pravděpodobně i proto, že Bournea tentokrát nestopuje opravdu zásadní honec a to opojení z jeho taktického unikání, kdy je krok, či dva, před pronásledovali, je ta tam. Stárnoucí Tommy i hezká naivka Alicia na to nemají ani omylem a Cassel jakoby vypadl z devadesátkového béčka (některé flashbacky by měl být trestné). Stručně, letos jsem nešel z kina nasranější. (29.07.2016)

Není to vyloženě návrat k Bourn(e)ovým kořenům, je to spíš jejich nový výhonek, který naštěstí není tak obyčejný, jak se o něm bohužel povídá. Bourne je tady v zajímavé roli nedobrovolné loutky, za jejíž provázky tahají chvíli ti, chvíli oni, jak se to komu zrovna hodí, a jsem rád, že o něm ještě bylo co vyprávět a hlavně že to zase vypráví Paul Greengrass. Díky němu a samozřejmě díky Mattu Damonovi se totiž v kinech opět dějí úžasné věci - třeba ta londýnská sledovačka nebo závěrečná automobilová honička (lepší už letos na velkém plátně nejspíš neuvidím).___P.S. Bourneův odkaz, který byl zbytečný už před čtyřmi lety, se teď jeví jako ještě zbytečnější.___P.P.S. Nezklamala bohužel ani Kateřina Hámová a její titulky tradičně plné chyb. Třeba když jedna postava říká "Všechno na stůl...", ale v titulcích čteme "Všechno je na stole." Nebo když počítačový příkaz "Run" podle titulků neznamená "spustit" program, nýbrž "projíždět". (06.08.2016)

Závěrečný čtvrtý díl téhle série mi udělal velkou radost. Matt Damon a Paul Greengrass naposledy účtují s programem Treadstone. Opět jsou tu výborné akční scény s dynamickým střihem, opět je tu neopakovatelná atmosféra. Herci a herečky opět výborní, Alicia Vikander důstojně nahradila Joan Allen a celkově to byly velmi příjemně strávené dvě hodiny. Jestli někdy vznikne pátý díl, těžko říci, ale pokud bychom zůstali u tetralogie, určitě se zlobit nebudu. (27.04.2021)

Častým důvodem odmítnutí snímku je skutečnost, že samotný Jason Bourne se jeví být - zejména při porovnání s předchozími filmy - příliš jednoduchým, slabým a málo motivovaným hrdinou. Ačkoli však Bourne představuje titulní postavu filmu, tentokrát není jeho hrdinou, nýbrž naopak nástrojem ostatních postav! Svoje vysvětlení práce s postavami, výstavbou vyprávění a střihem rozvíjím ve svém upřímně nadšeném rozboru, který jsem po příchodu z kina sepsal: Poznámky k filmu Jason Bourne: zrcadlení a vývoj. (30.07.2016)

Nikdo neumí natočit honění na veřejných místech lascivněji, dynamičtěji a lépe než Pavlík Zelenýtrávník! Prostě paráda. Ale když už to trvá bez přestávky dvě hodiny v kuse, jednoho začne dost bolet předloktí. Z toho nerozhodného mačkání ovladače a nutkavého ojíždění tlačítka FFW. Také důvod toho honění nemá moc kozy a je celkově takový tristní. Tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct na piču! Postavit v roce 2016 zápletku na zneužívání osobních informací ze sociálních sítí tajnými službami, tedy na něčem, co už tady Gůgl s Assbukem úsměvem a nejvyšším požehnáním dělají dobrých dvacet let, a všechny ovce jej blahoslaveně přikrmují, je stejně nadčasové, jako natočit třeba moderní napínač o tom, jak nám tu ten známý zlodinec a pečenáč Sóroš s posvěcením Trampova klubíku vykrmuje cigoše a tahá do Evropy zislamizované čmoudy. Jinak Démon stále nakažen patrně po nechráněném styku rigorózní Afflecksií , tedy urputně kožený a květnatě dialogový (stačilo mu za celý film několikrát říct „Ájem grůt!“), a jen těžko se mi smiřovalo s fucktem, že skoro ředitelkou Síajej je tu jakási podivná švédská šestnáctka, která se sice ostokundu snaží tvářit dospěle a jako děsná barakuda, ale jednoho nepřesvědčí ani o tom, že už se holí, natož menstruuje. Takže natrženo a sešito, jedná se zatím o nejhnusnějšího, nejotravnějšího a nejtupějšího Berna, a to do toho počítám i ty s Ryčrdem „Oližžalud“ Čembrlejnem, avšak pořád je to zábava, ač místy dost úmorná. (01.09.2016)