Perfektní den

Naprostá paráda! Neskutečně pohodový a přiměřeně vtipný film pojednávající o problematice, která vlastně vůbec veselá není. Film o skromných hrdinech, podaný příjemnou neamericky neheroickou formou. Film kombinující černohumorné slovní přestřelky, dobrodružnou road-movie s krásnými krajinkami a absurdním cílem se špetičkou vztahového dramatu a to celé na pozadí krvavého konfliktu a událostí, ze kterých by obyčejnému člověku ruplo v bedně. A jak jinak si zachovat lidskost a zdravý rozum, než právě humorem? (25.01.2017)

Zápletka není nijak složitá. Sanitární jednotka operující v polovině 90.let na Balkáně se snaží sehnat lano, aby mohla vytáhnout mrtvolu ze studny a vesničané tak měli přístup k vodě. Do určité míry je to taková road movie, která s vtipem a nadhledem ukazuje hrůzu a absurditu tehdejšího konfliktu. A výborně to funguje. Jediné hluché místo přijde ve chvíli, kdy celá skupina uvízne na jednom úseku cesty a řeší se vztahové záležitosti. To mi tu moc nesedělo. Ale i díky osvědčeným hereckým jménům se to dalo přežít, přičemž asi nejvíc mě bavil Tim Robbins. Vše pak napravil konec, který je vyloženě k nasrání a stejně jako u filmů s rwandskou tématikou člověk začne přemýšlet o tom, jaký mají smysl mírove jednotky OSN. Příjemné překvapení. 85% (21.01.2016)

"Co děláte ve válce? Copak nemáte doma půvabnou milující ženu?" - "Ale jistě, mám, a právě proto jsem tady." Se zařazením do žánru komedie mohou mít někteří problémy vzhledem k míře cynismu a drsnému černočernému humoru, jaký bývá k zaslechnutí v náročných stresujících povoláních, kde se člověk běžně potkává s lidským utrpením. Osobně mi špičkování party členů humanitární organizace, která se na sklonku bosenské války pokouší na odlehlém venkově zajistit pitnou vodu pro místní obyvatele, přišlo skvělé. Perfektní den je malý filmový drahokam, kde se výborný scénář plný chytrých dialogů a dobře cílených hlášek sešel se silným mezinárodním obsazením. V kategorii snímků věnovaných krvavým balkánským konfliktům 90. let by mu jistě patřila jedna z medailových pozic. V příběhu nejde o nic většího, než je hledání lana, co má sloužit k vytažení rozkládající se mrtvoly z hluboké studny. Jenže kde vzít lano, když je místní potřebují k věšení, nehledě na fakt, že správná mrtvola ve správné studni odvádí vysoce záslužnou práci? Film plný štiplavé ironie útočící na absurdní předpisy a byrokracii sil OSN má šmrnc, za který mu po zralé úvaze nadělím pět hvězdiček. Celkový dojem: 90 %. (17.08.2021)

"Běž pro ni. Když nevybouchneš, půjdeme dál." Tak trochu naše Balkánská řeznice Maruška, za vydatné podpory našeho zrzavého humanitárního bombardéra Vašíka, udělala z Balkánu krásné místo k žití. Dokonce tak krásné, že v něm začínající humanitární pracovníci mají blízko k šílenství a ti otrlí neztrácejí smysl pro humor kvůli nějaké té mrtvole, zamořené studni nebo stupidnímu nařízení OSN. Mně se tohle shánění provazu vlastně docela líbilo, ale když si vzpomenu na to, proč se sháněl a kdo to celé způsobil, tak se za ty dva své přiblblé spoluobčany musím Srbům, kteří léta bránili Evropu před nájezdy muslimů, omluvit. Jen mě mrzí, že ten třicet let fungující Petrovičův vtip nikdo neřekl. Třeba bych se taky zasmál. (06.06.2017)

Un día perfecto by se dal nazvat jako šťastný den. Nic se nestalo. (Na rozdíl od Remarqueova "Im Westen nchts Neues"). Přesto se ale celý den řídí podle rozpočítávadla: lano, kráva, míč (ve španělštině to zní možná i o trochu lépe: cuerda, vaca, pelota). A tyhle tři běžné pojmy, na kterými člověk v běžných podmínkách příliš neuvažuje, jsou za jiných okolností skutečným problémem: kolem krávy můžeš jet napravo, nalevo, můžeš jet přes krávu, ale taky tudy vůbec nejezdit. Zvláště, když je tak kráva pokaždé jiná. Kdybych byl posedlým folkáčem, možná bych na konec představení zvolal: Fernando León de Aranoa umí!, neboť hlavním podílem na této Una obra perfecta má právě režie (a k té patří i vady na kráse). (19.05.2022)