Room

V některých komentářích se objevuje rozdělení filmu na dvě půlky. První klaustrofobická, odehrávající se v omezeném prostoru cely, má být výrazně lepší té druhé. Problém vidím v tom, že mnozí diváci šli na thriller. Námět k té domněnce sváděl, trailer jakbysmet. Jenže očekávání se nenaplnila. Room je od začátku až do konce psychologické drama o ztrátě svobody a následném vyrovnáváním se s psychickými traumaty. Jen v první části se najde pár thrillerových prvků, v té druhé už drtivě převládá psychologická rovina vyprávění. Další problém může někdo spatřovat v tom, že snímek je snímaný optikou dítěte, což některé vede k tvrzení, že film je příliš sentimentální. Na slzopudný a vydírající sentiment jsem citlivý, Room mi po emocinální stránce sedl takřka dokonale. V tom, oč se snaží, je přesvědčivý a s ohledem na látku citlivě natočený. Pokud někteří šli na nového Sběratele polibků, je to jejich problém. Celkový dojem: 90 %. (13.04.2018)

Filmový svět sestává z malých střípků dění. Sledujeme omezený čas, děj a prostor a to jen do té míry, do jaké nám režisér/ka dovolí. __ Filmy často začínají v bodu zlomu a končí v okamžiku "...kdy všichni začali žít šťastně až do smrti". Rozčiluje mě to, protože mám pocit, že to nejzajímavější se děje právě v období před a po filmu. Room porušuje tuto nepsanou dohodu narace. Abrahamson šel spolu s knižní předlohou dál a nabízí nahlédnout, co se děje v Jackově veselém království, když všechny zvonky radosti utichnou. Samo o sobě by to nestačilo. K mé spokojenosti ale křehký děj plyne s nesmírnou citlivostí, bez bulvárních gest a přepjatosti. Dlouho mě film na tak skromném prostoru tak intenzivně nepohltil. (13.12.2015)

Někdo z toho možná cítí Hollywood, já z toho cítím poctivé nezávislé drama, kterému většina těch hollywoodských umělohmotin nesahá ani po kotníky. Silné, skvěle odehrané, v jeden moment šíleně napínavé a hlavně znepokojivé. Dětská naivita ještě umocněná o milosrdné překrucování reality je fantastická, stejně tak Jacob Tremblay - nevzpomínám si, kdy naposledy mě takhle zasáhl dětský výkon. 4,5* a wow (nebo spíš brr?) k tomu. (08.12.2015)

Svět z pohledu pětiletého chlapce, který vyrůstal v extrémních podmínkách jediné místnosti bez oken, je jistě fascinující místo. Oba herci v hlavních rolích jsou výborní. Ale prostě mě to do sebe nevtáhlo a zůstal jsem jen nezúčastněným pozorovatelem. Proto mi možná film přišel příliš dlouhý na nevhodných místech. (12.06.2024)

(2x) Ačkoli jde o fikci, může příběh Emmy Donoghue skvěle posloužit jako katarze a vyrovnání se s mnoha podobnými skutečnými příběhy (Natascha Kampusch, Elisabeth Fritzl). Velmi důležité je, že příběh nekončí vysvobozením z pokoje, ale naopak tímto momentem začíná to důležité. Brie Larson a Jacob Tremblay jsou vynikající. (23.11.2022)