Režie:
Jacques AudiardKamera:
Éponine MomenceauHudba:
Nicolas JaarHrají:
Vincent Rottiers, Jesuthasan Antonythasan, Kalieaswari Srinivasan, Claudine Vinasithamby, Marc Zinga, Franck Falise, Sandra Murugiah, Jana Bittnerová (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Uprchl před konfliktem na Srí Lance, ale válka si ho našla na předměstí Paříže. Dheepan je bojovník za nezávislost, Tamilský tygr. Když se občanská válka na Srí Lance blíží ke konci a porážka se zdá být neodvratná, uprchne do Paříže, kde začíná psát novou kapitolu života jako správce domu na předměstí. Iluzi, že dokáže uniknout konfliktům a vybudovat rodinu, ale záhy rozbije násilí, které je ve velkoměstě na denním pořádku. Tamilský tygr tak znovu musí použít své válečnické instinkty, aby ochránil to, na čem mu záleží. (Film Europe)
(více)Videa (2)
Recenze (47)
Kterak ubohý srílanský cigoš, a ani trošičku terorista, ve Francii k neštěstí přišel a svůj evropský sen nenaplnil, protože už ji před ním vybrakovala banda příživnických negrů ze Senegelu a kriminálnická islámská pakáž z bývalých afrických kolonií. Už nám v té Evropě chybí jen pár Světlých stezkařů, nějací ti Rudí Khmerové a partička Kurdských pracujících a budeme jedna velká šťastná multikulti tolerantní rodina, kde se civilizovaní táta s mámou budou nadšeně dělit o své výdobytky s parazitickou agresivní verbeží, která si ve svých zemích původu posledních pár století pečlivě budovala akorát tak středověk a náboženskou intoleranci, a když to začalo skřípat, tak hurá na sever. Film se kupodivu tentokrát nijak zvlášť nevyhraňuje ve prospěch té tolik velkorysé a pro Evropu nezbytné žabožroutské imigrační politiky a jen tak ukazuje rukou s ohlodaným kroasánem směrem k prdeli. Rukou, která bude brzo utržena, pokud nikdo nezastaví onu populistickou „humanitu“ za každou cenu a okamžitě nenastěhuje tu „zářivě altruistickou“ garnituru tak na rok na nějaké to roztomilé a kulturní předměstí, aby na vlastní hroší kůži zažila, jaké „trpící válečné uprchlíky“ nám sem do Šengenu bez jakékoliv kontroly a regulace natahala, stačilo jen zakňučet, že „já chudák!“, a hýčká je z našich daní. ()
Zvláštní film a nezvyklé podání uprchlického problému. Děj skvěle popsal classic, já jen dodám, že by tento film měly vidět obě strany dnešní rozhádané společnosti. Tedy vítači i odpůrci uprchlíků z Asie, Afriky, Východní Evropy. Je zde krásně popsáno, jak si ti lidé nesou dřívější problémy i traumata s sebou a není vyloučeno, že je zde budou znovu vytvářet. Ať už z přesvědčení nebo z donucení. ()
Poměrně silné a nečernobílé drama. Diváka to dokáže namotat neokoukanou a syrovou sondou do života migranta, dává mu zakusit (nebo spíš voyeursky sledovat) zmatení a obtíže s jazykovou i kulturní bariérou, pomalu si k té rodině pochybných existencí nacházet vztah a celý film pak trnout napětím kdy se jim to křehké cosi, co by málokdo z nás byl ochoten a schopen nazvat domovem, rozpadne pod rukama (protože na tomhle sídlišti to happyendem nevoní). ()
Tak jsem se opět po nějàkém čase podíval na festivalový snímek, tentokrát v rámci festivalu francouzského filmu. A co k němu napsat? Myslím že se shodnu z ostatními na tom, že se jedná o velice kvalitní snímek, kterému ale svoji obrovskou naivitou, podrazí v samém závěru nohy, ten neskutečně absurdní konec! Na Srí Lance by možná asi desetinásobná vražda prošla kde komu, tohle byla ale Francie.... :-( ()
Trochu překvapení, jelikož se ani tak nejedná o politizující sociální drama v kulisách na téma "stará dobrá Evropa jde do sraček", jako spíš o pravdoláskařský romanťák (i když ve stejných kulisách). Ovšem pravý záměr filmu vyjde najevo až při prosluněném růžovobrýlovém anglickém epilogu - xenofilní rejža Audiard je jen nastrčenou figurkou a celý projekt je zjevně řízený a financovaný francouzskou kryptofašistickou lobby, která se tímto způsobem snaží přesvědčit cejlonské Tamily, aby namísto do Galie táhli zneužívat sociální systém do Albionu. A to jsou přitom tihle Tamilové na rozdíl od saracénů nebo negroidů vcelku sympatická menšina, která pilně pracuje, do ničeho moc nevandruje a místo k vyšinutému Alláhovi se modlí k moudrému Ganéšovi. Největší slabina filmu je asi scénář, který mi místy přišel spíchnutý hodně horkou jehlou. Možná za to může i finální střih, nebo zmatené české titulky. A na ten rádoby akční závěr, ve kterém Dheepan řádí v sociálně vyloučeném paneláku jako černá ruka, si měli pozvat nějakého odborného poradce, působí zoufale. Jo a dost zoufalá je i postava šéfa tamních gangsterů - rachitický modrooký bělásek jménem Brahim, s xichtem podomního prodejce vysavačů, džýzys. ()
Galerie (29)
Zajímavosti (2)
- Natáčanie filmu prebiehalo na juhovýchode Indie, v štáte Tamilnádu, vo francúzskej metropole Paríž, a tiež vo Veľkej Británii. (MikaelSVK)
Reklama