Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny

To jsem nečekal. Po předchozím filmu, který se mi tak líbil, přišel druhý díl od naprosto stejných tvůrců... A je o tolik horší. Nuda, známé postavy, na nichž mi najednou jaksi nezáleželo, a nové postavy, které na tom byly dost podobně, jejich plytké dialogy, akční scény bez větších nápadů a lákadla jménem Johny Depp i Jude Law jen pramálo využitá. Zatímci předchozí film odhalil nové kapitoly harypotterovského světa a příjemně ho rozšířil, tenhle ho akorát podivně zamotává. Dvě a půl. (23.11.2018)

Jako zapřísáhlý fanoušek potterovského univerza, který z fleku odříká jména a názvy drtivé většiny tamních postav, zaklínadel nebo míst, si nějak automaticky, vyjma Prokletého dítěte, držím od souvisejících "Rowlingovin" odstup - a filmová Fantastická zvířata zatím krásně vykreslují proč. Jedničku jsem ještě pozitivně akceptoval pro navrstvení potenciálně zajímavých postav a konfliktů a pro vizuálně obohacující rozšiřování známého fikčního světa, dvojku nyní z podobných důvodů upřímně nesnáším. Je až neuvěřitelné, že se vůbec dá vrstvit tolik kladných aktérů s propletenými vztahy na jeden tak mocný záporácký subsvět, aniž by se v tom filmu ve finále něco pořádného semlelo. V průběhu vás vlastně ani nenapadne, kam vyprávění směřuje, protože ono prostě nikam cílevědomě nesměřuje, nýbrž jen hloupě oddaluje setkání všech postav, aby zbyl čas na zvířata, romantiku a flashbacky pro blbečky. Stále sice věřím, že další pokračování dokážou všechny zdánlivě nadbytečné motivy osvětlit, ale to nic nemění na tom, že dvojka Fantastic Beasts je hrozná nuda, v níž se jenom vykrádá dříve viděné a gradace je vlastně stagnace s mnoholičným lektvarem. Zlatá první část Relikvií, která měla několik highlight sekvencí a jasný vypravěčský směr - tady jsou fajn jenom Bradavice, mladý Brumbál a jedna intimní scéna s Mlokem a Tinou, která skrývá skutečné emoce. Jinak mi vymažte paměť a o nic mě neochudíte.. (15.11.2018)

Film, který má k Rowlingové blíž než všechny Potterovské adaptace dohromady. Spisovatelka (a nyní scénáristka) měla konečně možnost vyprávět tak, jak je zvyklá – do pozadí ustupuje dramatická zápletka o záchraně světa a dvě hodiny sledujeme prozkoumávání všemožných zákoutí fikčního světa. A to mi vlastně vyhovuje. Vždycky jsem měl radši její exkurze ke studentské detektivce a středoškolskému dramatu v důkladně zmapované kouzelnické společnosti, než celý ten (trochu otravný) příběh „chlapce, který přežil“. V každé knize si Rowlingová dávala záležet na tom, aby do posledního detailu popsala fungování různých systémů (kouzelnický a mudlovský svět), institucí (Ministerstvo kouzel, Bradavice, koleje), zájmových skupin (Smrtijedi, Fénixův řád, Brumbálova armáda), specifických lokací (Prasinky, Zapovězený les) a především velkého množství vztahů mezi hrdiny. Druhá Fantastická zvířata pracují podobně. Ano, dají se shrnout jako film, v němž „má Grindewald sraz“ a „Mlok sto třicet minut pátrá a nic nenajde“, ale byla by to škoda! Naopak navrhuji obrátit pozornost k objevování nových součástí fikčního světa (kouzelnická Francie, Cirkus Arcanus, Francouzské Ministerstvo kouzel), prozkoumávání nových vztahů (Mlok – Theseus – Leta, Grindewald – Brumbál, Credence – Nagini – Grindewald), ale i prohlubování vztahů dříve ustavených (Jacob – Queenie, Mlok – Tina). Nehledě na to, že všechny postavy jsou vystaveny působení dvou odlišných systémů, které zastupují Grindewald s Brumbálem a postupně se drolí do osobních podzápletek. Důležitou roli pak hrají samotná fantastická zvířata – Niffler, Kelpie, Matagot a Zouwu přináší vždy fascinující a odlišné typy atrakcí. // Grindelwaldovy zločiny jsou spíše o testování alternativních způsobů vyprávění v hollywoodském filmu, které sice můžeme chápat jako selhání, ale mnohem větší odměna přichází ve chvíli, kdy přistoupíme na jejich pravidla. Svět se nepřizpůsobuje vyprávění, ale vyprávění světu. // Nehledě na nádherně nedoslovné a nestigmatizující vyobrazení Aspergerova syndromu u hlavní postavy. (05.01.2019)

Chápu, že si tvůrci snaží připravit píseček na další tři pokračování, ale nechápu, proč bych jim kvůli tomu měl odpustit, že mě nechali sedět v kině bezmála 140 minut, během nichž si J.K. Rowling akorát honí pisatelské ego? Prostříhat do půlhodinového úvodu třetího dějství a zbytek uschovat před světem... Tvůrci se nás však snaží zahltit tunou prázdných sequelů s nudným a mdlým vizuálem a hromadou nezajímavých či dokonce naprosto zbytečných postav. Jednička byla svým způsobem nostalgickým návratem do světa kouzelníků, kterému nechybělo svižné tempo, napětí a gradace příběhu, ale to všechno Grindelwaldovým zločinům zoufale chybí. Co se castingu týče, Depp s Lawem jsou více než v pohodě, ale Ezra Miller, je (nebojme se to říct nahlas) jedním z dalších castingovým omylů (Flash v JL). Jsem skutečně zklamaný, ale nemám srdce tomu dát stejné hodnocení jako Ohnivému poháru nebo Princi dvojí krve. Tyhle kousky jsem protrpěl víc :-/ To však nic nemění na tom, že z Yatese se nám pomalinku stává jeden z největších rutinérů Hollywoodu a bylo by tedy na čase přenechat režijní otěže někomu jinému. 5/10 (Harry Potter Saga: HP1 5/10 HP2 6/10 HP3 8/10 HP4 2/10 HP5 9/10 HP6 4/10 HP7.1 9/10 HP7.2 7/10 FB1 7/10) (17.11.2018)

Jako samostatny film to moc nefunguje ale jsem neskutecne rad, ze tu vznikla dalsi kouzelna serie filmu, co si jednou pustime jako kompletni pribeh v celodennim maratonu. Tak jak to jednou za cas udelame s HP filmy. 1 dil byl uvod k novym postavam, 2 dil je predehra a rozjezd silne serie a ted snad uz zacnou pridavat plyn (23.11.2018)