Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny

Fantastické zvery: Grindelwaldove zločiny sa zaradí medzi tituly, ktoré budú obecenstvo rozdeľovať. Militantní fanúšikovia Pottera ho budú brániť zubami nechtami a diváci s triezvym uvažovaním budú v rozpakoch. Tým nechcem povedať, že nový počin Davida Yatesa je nejaký pr úser. Iba nie je tak dobrý akoby chcel byť. Silné filmárske remeslo je totiž ubíjané prílišnou seriálovosťou, slabým ťahom na bránu a podivne podanými zvratmi (trojnásobná flashbacková vysvetlovačka pôvodu jednej kľúčovej postavy je úplné dramaturgické zúfalstvo). Aj tak ho však treba vidieť, pretože sľubuje veľké veci do budúcna. Možno odídete sklamaní, no (naivne?) verím tomu, že tvorcovia pre nás majú prichystaní úžasný príbeh a bude chybou jeho druhú kapitolu vynechať. Fanúšikovských slabučkých 7/10 (14.11.2018)

Jednotka sa mi páčila viac. Ale rovnako ako tomu bolo pri prvom diely, aj tu je kameňom úrazu slabší scenár. V tomto prípade utopený v spletitých rodinných väzbách, ktoré veru ponúkli iba pramálo zaujímavých situácií, či napínavejších momentov. Efekty na úrovni, no to sa mi zdá veľmi málo. Dúfam, že trojka ponúkne niečo zaujímavejšie. Priemer. 60/100 (26.12.2018)

Film od teď nazývám Black Pantherem Wizarding universa. Vše působí hrozně slátaně a v celém filmu vůbec o nic nejde. A to myslím do slova! Řeší se zde jediná věc na kterou ani nedostaneme odpověď! Postavy jsou zde zbytečné a kdyby např. Jacob, Newt nebo Tina nebyly ve filmu děj by zůstal tak jako tak stejný. A to ani nemluvím o wtf momentech, jako např to že si ulice plná lidí nevšimne pohybující se sochy. A mnohem dalšího... Za mě největší zklamání letošního roku.. (16.11.2018)

I když jsem se docela těšila, nemůžu se zbavit stísněného pocitu, který zcela přesně vystihuje citát našeho génia: "nuda, nuda, šeď, šeď". Rowlingová zřejmě ve snaze opět dobýt svět fantazie stejně, jako když před lety stvořila fenomén HP, značně polevila a místo napínavého souboje dobra se zlem z toho vznikla patlanice rodinných pout. Filmové efekty sice efektní, jenomže to ten sakra slabý scénář fakt nemůže zachránit! Většinou usínám u nezáživných projekcí a tady jsem se vrtěla opravdu často s tendencí to při nejbližší příležitosti zalomit na rameni spolusedícího. A to jsem byla s jedničkou opravdu spokojená. Škoda ... Avšak já jsem rozený optimista a občas nepoučitelný, takže se i přes tohle zklamání těším na další díl, jež zvedne ze dna tento příběh jako bájný pták Fénix a vynese ho do výšin. (16.12.2018)

Tak se nám nejbezskrupuloznější neumětelská vykradačka snad všeho s anotací fantasy, co kdy bylo napsáno opravdovými spisovateli, vrhla kvůli naprosté absenci vlastní fantazie nejen ještě i na Nekonečný příběh, ale také na klasika českého divadelnictví a největšího Čecha všech dob. Na závěrečném rodinném shledání typu „Kredenci, já myslela, že jsi můj bratr, a tys zatím sestřenice tety bratra nevlastní neteře našeho pěstouna!!! Také bych se měla k něčemu přiznat. Nejsem ve skutečnosti tvoje snacha, nýbrž třetí syn dědy nevlastního bratrance kouzelníka Pokustóna, a to byl negr…“ by tu zlodějskou krávu Zdeněk určitě podojil o nějaké ty tantiémy. Jinak se oproti ještě tak tak vydržitelné jedničce tentokrát jedná o naprostý sračkol a uměle natahovaný zmar, kde z neinvence naprosto vymačkaná Rohlíková ve snaze o vlastní mykologii prostě narvala do jednoho hrnce všechny své vyčorované patozvratky, kvapně promíchala s hovny a nechala dvacet minut rychle zapéct v troubovi na 200 stupňů, jen aby se svým nabubřelým egem ještě neskončila na smetišti špatně napsaných plagiátorkých braků, kam od počátku zaslouženě patří. Zmar, ve kterém přes dvě neúnosné hodiny straší Hnusák Edý, dělá teploušské „čárymáryfuchty“ na dozajista nechutně přeplaceného Deppkoidního Jeníka, jenž se jen tak bezcílně brodí kolem s bílým okem v koženém xichtě slaboduchou nudnou vatou a otráveně pulíruje Grünwalda, do čehož se sem tam násilně vsere nějaké to lostomiloušké žvížátko jako čínský Falko nebo Millerův hmyzožravec, aby mohly debilní děti nadšeně zaplácat pokřivenýma ručičkama. Už dost! Někdo by už měl té pizdě konečně polámat pastelky a zavřít ji do jejího tolik oblíbeného klecového lůžka, aby už svými otřesnými kopírkami nekurvila dětem stylistiku a vkus. (03.01.2019)