Režie:
Hugo HaasKamera:
Jaroslav TuzarHudba:
Pavel HaasHrají:
Růžena Nasková, Světla Svozilová, Jiřina Šejbalová, Rudolf Deyl st., Truda Grosslichtová, František Smolík, Jiří Steimar, Otto Rubík, Vítězslav Boček (více)Obsahy(1)
Česká filmová komedie o starostlivé ochránkyni rodiny, která měla pro každého pomoc, dobrou radu a pochopení. Anně Svojanovské v rodině nikdo neřekne jinak než Kvočna - všichni jsou totiž zvyklí utíkat se pod její ochranná křídla, jakmile vyvstanou nějaké potíže. A že toho má tahle matka a babička k řešení požehnaně! (oficiální text distributora)
Recenze (28)
Ačkoli je tento film víceméně primitivním příběhem jedné (na svou dobu) morálně a sexuálně narušené rodiny, nedá se mu upřít spousta zajímavých aspektů. Oproti mnohým filmům pro pamětníky tento otevřeně hovoří o lásce a sexu, svobodě mysli i partnerství. To není ve starých filmech běžné, zvláště když jsou tam ještě navíc zastánci starých pořádků zesměšňováni. Snímek je zpestřen také několika velice podařenými, vtipnými a navíc originálními scénami, zbylé jsou alespoň průměrné. Adina Mandlová je v roli velmi přirozená, Šejbalová se v rolích nevěrných manželek opravdu našla, zde opět perlí. Herecké výkony obecně na úrovni. Přes veškerou naivitu, sentiment a blboučkost této komedie jsem se vcelku bavil dobře. 75% ()
Hugo Haas měl hned dvakrát šťastnou ruku. Poprvé když si jako svou režijní prvotinu vybral úspěšnou hru Edmonda Konráda inscenovanou v Národním divadle a podruhé když se rozhodl nabídnout hlavní roli Růženě Naskové, která v této roli excelovala na jevišti. Nasková měla jedinou filmovou zkušenost z roku 1915, Haas jí nabídl ojedinělou příležitost a film dostal skvostnou komediální i charakterní herečku. Kvočna je vtipnou lehce ironickou reflexí doby, která se "mravně" změnila, s vybroušenými dialogy a skvostným obsazením. Snad jen národní nota, poplatná době svého vzniku, se do této jinak výtečné komedie příliš nehodí. ()
Tento pamětnický film mě překvapil v na svou dobu otevřeným přístupem k otázkám sexu a nevěry v partnerských vztazích. Snímek disponuje skvělým hereckým obsazením, obzvláště Růžena Nasková se své role zhostila s vtipem, elegancí a šarmem opravdové dámy. Nemanželské dítě, nevěra, tři rozvody v rodině a úplatkářská aféra zetě ve vládních kruzích, co může být dneska aktuálnějšího. ()
Apartní film je po všech stránkách tato moderní společenská konverzační komedie. Pikantní a koketní hry Šejbalové a Rubíka, hry nejskvostnějších žabců Grosslichtové a Mandlové jsou uspokojivé po všech stránkách. Jsou-li tito pak srozuměni s kvalitním divadelním textem, bylo by hříchem, aby k režii přišel někdo menší, než Hugo Haas. Haas s citem pro salóny, tenisové kurty, ale především pro výborné herecké vedení. Pak je rozkoší se k takovému filmu pravidelně vracet. Snad jen je nutné poukázat na faktum, že první role Růženy Naskové byla v dobovém moderním feministickém skeči a pouze absentující divácká zkušenost učinila Ahasvera kýčem. ()
Titulní postavou je nesmírně tolerantní a všechny milující matka rodu, jejíž otevřený přístup k mravnostním otázkám mile překvapí, nicméně když se stejnou vehemencí hájí úplatkářského zetě, tak už to zavání spíš zaslepeností. Jinak překvapivě svobodomyslné, co do názoru na svobodu ženského výběru partnera, ačkoli ztráta věnečku je z filmového hlediska pojata silně archaicky - dramatická hudba, fakt dloooouuuhé a cituplné (padající medailonek) záběry, mající sugerovat zásadnost situace. Herecky skoro všichni výborní, zejména "debutující" Růžena Nasková, mondéna nad věcí Jiřina Šejbalová i se sebou bojující Truda Grosslichtová či civilní Adina Mandlová. Zitě Kabátové k zanechání silného dojmu stačí jen pár minut. Pánové odpustí, ale snad jen krom Františka Smolíka jsou tentokrát víceméně jen do počtu. ()
Reklama