Victoria

Tohle se mi blbě hodnotí. Forma tady naprosto přebíjí obsah, který je vlastně jednoduchou historkou bez žádné hloubky. Ani by mi nevadil jednoduchý příběh, ale to, že se to za těch 140 minut nepokusí nic říct... Navíc k postávám jsem si moc sympatií nenašel (sám si nejsem jistý, jestli jsem je k něm měl mít, nebo právě naopak) a Victoria byla snad ta nejnaivnější žena, jakou jsem kdy viděl, protože hned jak vyšla z klubu jí muselo být jasné, co za lidi je to oslovilo. A i kdyby jí to ani tak nedošlo, tak v kavárně už bylo vše jasné. Chápu, ona má jakési dvě strany, tu klidnější a tu akčnější a tady se zrovna probudila ta druhá, ale v tom filmu se vše přihodí jen tak, nějaká větší psychologie tam u ní chybí. Jenže... ta forma je naprosto brilantní. Celý film, trvající 140 minut, je natočen na jeden záběr. To samo o sobě není nic neobvyklého, i v Česku jeden takový film vznikl (Hany - a samozřejmě se nepovedl), co mě však dostalo bylo to, jak kameraman dokonale rámoval obraz a skvěle pracoval i s rozostřováním a zaostřováním. I bez toho střihu. Taky ten film díky tomu působí dosti realistickým dojmem a když přetrpíte úvodní třetinu, ve které se jen vedou prázdné řeči, začne ten vizuál být poměrně podmanivý až do samotného konce, byť i tady některé části trvají déle než by měly. Navíc je to i celé dost dobře vedené, sice pár nelogičností se najde, ale to je vina scénáře, ne toho, jak je to natočené. Každopádně aby někdo takhle u takového filmu zvládl pracovat s kamerou, to si zaslouží obrovský obdiv. Navíc ten plakát je naprosto dokonalý. A teď jak to celé hodnotit, když jsem u Victorie zároveň nadšený z formy, ale celkově neohromený. Sice bych rád dal víc, ale obecně nemusím filmy, ve kterých forma hodně přebíjí obsah a tak zůstanu u silných 3*. (07.06.2020)

Jak Victoria ke štěstí přišla... od seznámení ve stylu esemeskového chataření (akorát, že verbálně, to je ta hrůza) s bratrstvem silně nesympatických charakterů, jakož i zjevů, aby se přes nekonečné blekotání a poskakování stihla zamilovat do nejsnesitelnějšího z nýmandů, načež utužila vztahy účastí na jedné zpackané loupeži, která odpovídala rozumovým schopnostem aktérů... Mám nutkání prozradit pointu, protože do konce se podaří dojít možná tak chronickým nespavcům, co stejně nemají nic lepšího na práci, než zírat do stropu, ale nakonec se omezím na konstatování, že pár okamžiků bylo fakt napínacích a jednozátahová nervní kamera navodila slušný reál, včetně kocovinového svítání, jinak mě snímek zanechal zděšenou nad totálním generačním úpadkem, chudobou vyjadřování i myšlení (alkohol a jazyková bariéra s tím nemají co dělat) v prachsprosté spotřebě života na úrovni vegetace... smutný pohled. (20.02.2016)

Jak to může dopadnout, když se španělská naivka dá dohromady s týpky z ulice? + filmu přirozenost, spontánnost, dialogy - filmu pomalost, táhlost; první půlka působí jako nevinný studentský skoro "erasmácký" mejdánek, druhá je ostrým, drsným, syrovým bojem o život, jehož společným jmenovatelem je strach a zoufalost. Výborná Laia Costa, tuším, že si při filmování sáhla na emocionální dno.... (21.07.2016)

Hodně ambiciózní film, kde bohužel lehce vítězí forma nad obsahem. Victoria je natočena na jeden záběr nebo se alespoň tak tváří. Popravdě jsem nenašel žádný důkaz, že není. Ať už na internetu nebo během projekce filmu samotné. Kamera opravdu odvádí velký kus práce a film tak dostává na impozantnosti, díky čemuž zvládám přehlížet dějovou prázdnotu a až do očí bijící nesmyslné jednání filmových postav. Začátek by se dal přirovnat k českému počinu Hany, jenže Victoria je o hodně tříd výše. Nejde pouze o takové rádoby chytré tlachání, ale opravdu zajímavé putování nočním Berlínem, které nabere opravdu zajímavý směr. Především o audiovizuální stránce můžeme říci, že je naprosto skvostná a Grovlen s Frahmem zaslouží naprosté absolutorium. Určitě nalezneme i řadu nedostatků, ale čert to vem. Forma mě naprosto pohltila a dokázala udržet po celou stopáž filmu, která je nadstandardně dlouhá. (06.11.2015)

Jízda jak šlak. Celý film byl natočený na jeden záběr, takže jsem k tomu přistupoval se smíšenými pocity - one shoty mám moc rád, pokud ovšem nejsou samoúčelnou onanií, která má za úkol zacpat díry v ději. První půlhodinku jsem se tedy trochu bál, že to bude další evropská artovina (kdyby byl celý film jen o nočním flámu bandy přiožralé mládeže, tak si to asi hodím). Ono se to ale rozjelo - a jak! Nebudu zacházet do detailů, ale užijete si to. Na konci jsem s potěšením zjistil, že ten dlouhatánský oneshot stál za to a dokonale splnil svou úlohu - díky totálnímu ponoření do děje se divák lépe ztotožnil s chováním a motivacemi hrdinů. A tak to má být. Potlesk vestoje. (05.04.2016)