Victoria

Videli ste Birdmana? Alebo Hany? A páčia sa Vám filmy točené na realne jeden záber? Tak toto je potom pre Vás viac ako povinná jazda. Victoria strháva hneď od začiatku. Môže sa zdať, že rozbeh je pomalší, ale po skončení projekcie budete práve za ten úvod ďakovať. Chlast, kluby, partia pripitých a španielka v Berlíne. Zoznamujú sa, dávajú sa dokopy. Veci sa ale samozrejme začnú komplikovať a dej sa rozbehne. Bez nejakých okolkov, proste akcia. Neštartujúci motor v ten najdôležitejší moment, to bol prvý moment, pri ktorom som nedýchal. Nečakal som to, prekvapilo ma to, dostalo ma to. Následne sa dostávame do toho najväčšie víru udalostí, kde sa ale, na počudovanie, začnú veci vyvíjať trochu inak ako by sme očakávali. Prišiel závan Hollywoodu, kedy zapnete telku a tam reportáž o vás, krvácate neprimerane dlho a podobne. To filmu trošičku uberá. Ale inak to jazda. Kameraman je pán!! Interakcie medzi postavami sú skvelé a pri scéne v hotelovej izbe sa mi tlačili slzy do očí ( čo sa mi nestáva ). Postavy sa vám dostanú pod kožu, začnete to s nimi prežívať a spomeniete si na všetky poučenia, čo vám rodičia dávali, aby ste nechodili s cudzími. Odporúčam! Silné 4 z 5 (Kino Mladosť Be2Can ) (14.10.2015)

Himmelherrgott, kurevsky skvělá jízda! Po delší době film, kterému můžu s čistým svědomím a bez sebemenšího zaváhání napařit plný počet. A žádných 90 nebo 95%, ale plnotučných sto! Perla... ne, drahokam filmového i filmařského realismu. Skvostný scénář a skvostná forma - celý film natočený v jediném záběru. Zatímco ale Ruské arše natož Birdmanovi jsem to moc nevěřil, Victorii to věřím. Fascinuje mě představa té hektické organizační práce okolo a těch nervů, aby tvůrcům třeba nevlezl do záběru nějaký dement ("nejlépe" už ke konci filmu) a nepodělal jim to (natáčelo se dost často v ulicích). Skvostná hudba. Skvostná ruční kamera (až dodnes jsem nepoužil takhle ohavný oxymóron). Skvostní herci, neuvěřitelně uvěřitelní, ta partička přiožralých vypatlanců se opravdu chová a mluví jako nějaká skutečná partička přiožralých vypatlanců... vím sakra o čem mluvím. A ta ubohá husičkovitá chiquita Victoria, která tak úpěnlivě chce mít nějaké kamarády, a hlavně nějakého toho jakéhokoliv chlapce na páření, že se radostně přilepí na prvního přiožralého vypatlance který na ni promluví, tak ta je ještě neuvěřitelněji uvěřitelnější. A když se v jednu chvíli (v kavárně) začne drát na povrch její osobnost, povrchně vyplují na povrch její rozervané vnitřnosti a rozbalí to na piano, nestačil jsem valit bulvy. A těžkotonážní existenciální nářez pokračuje až do samého konce. Jediná trochu slabší scéna je možná ta z podzemní garáže s pány gangstery a s trochu slabší postavou pana supergangstera, který příliš často používá slůvko 'bič', no ale možná že takoví ti skuteční gangsteři opravdu jsou, ale to nevím, protože gangsterem jsem nikdy nebyl, jen přiožralým vypatlancem. (06.01.2016)

Jak to může dopadnout, když se španělská naivka dá dohromady s týpky z ulice? + filmu přirozenost, spontánnost, dialogy - filmu pomalost, táhlost; první půlka působí jako nevinný studentský skoro "erasmácký" mejdánek, druhá je ostrým, drsným, syrovým bojem o život, jehož společným jmenovatelem je strach a zoufalost. Výborná Laia Costa, tuším, že si při filmování sáhla na emocionální dno.... (21.07.2016)

Zdráhám se to odbít otřepanou formulkou "vítězství formy nad obsahem", byť je to do značné míry nejlepší způsob, jak se s tím vypořádat. Každopádně zvolený odvážný a sakra ambiciózní formát "v reálném čase, neustále v pohybu, na jeden nepřerušovaný záběr a prostřednictvím několika nálad i žánrů" umí v nejedné pasáži být nepopiratelně vtahující, intenzivní i "mannovsky" podmanivý jako máloco jiného. Jakmile se však něco neděje (což je pohříchu častěji než by bylo záhodno), tak je naopak zvolená forma příčinou naprostého odcizení a totálního vypadnutí z filmu, kdy si z nudy všímáte čistě oné technické a produkční stránky věci, jak to v které pasáži udělali/ochcali, a ne toho co se (ne)děje na plátně. Jede se prostě celou stopáž po sinusoidě "chvíli až po uši v tom a chvíli zcela mimo to". Přesto tomu nakonec nejvíce škodí něco zcela jiného; a to sice ničím opodstatněná přepísknutá stopáž, především pak její úvodní hodina. Výsledkem je, že by mě nepoměrně více zajímal dokument podrobně mapující vznik a úskalí realizace spíše než výsledek samotný. Přesto klobouk dolů, nedá se popřít, že je to něco, co ještě nikdo v takovém měřítku nezkusil. A natož aby v tom spíše uspěl než neuspěl. (07.10.2015)

Hm. Tyhle hokus pokusy s neustále se pohybující kamerou v jediném záběru moc nemusím. Jasně, do některých sekvencí se tahle forma hodí, ale na dvě a čtvrt hodiny je toho moc. A do toho zjevně improvizované dialogy, které by asi měly dodat na autenticitě, ale ve finále mi připadalo, že herci občas netuší, co mají říkat. A je to docela škoda, protože herecky by mi to i sedlo a příběh, jakkoliv neobjevný, mi také nevadil. Tady mě Němci zklamali. 40% (12.12.2015)