Body/Ciało
Telo
Obsahy(1)
Duše a tělo jedno jsou a minulost se vlévá do přítomnosti... Po tragické smrti matky zůstává Olga se svým otcem. Ten se uzavřel do sebe a jen těžko hledá cestu ke své dceři, a mnohdy ji vlastně ani nehledá. Olga vyčítá otci jeho způsoby, cynismus, nezdravé jídlo a alkohol a stále více se odcizuje. Otec ví, že dcera jí čím dál tím méně. Vážnost situace se ukáže, až když Olga zkolabuje a musí nastoupit léčbu. Psycholožka Anna vnímá velmi citlivě Olgu i jejího otce a nabídne jim pomoc… Její komunikaci s mrtvými se oba vysmějí. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (46)
Přiznávám, že po té parádní úvodní etudě s oběšencem jsem čekal víc. Je tu sice terapeutická skupina vyzáblin, ale jinak je to spíš o duši než o těle. Přes občasné záblesky humoru jde hlavně o psychologické drama. Uvažoval jsem o čtyřech hvězdičkách, ale pořád mi připadalo, že tohle mělo na víc (70%). ()
3* obsah filmu mi přišel tak šíleně absurdní, že jsem se musel na Tělo podívat. Žánrově ho nedokázu zařadit a přijde mi hodně experimentální a trošku mysteriózní, hlavně co se týče samotného Polska. Proč taky neléčit duši trochou spiritismu, když to jinak nejde. Ve výsledku hodně zvláštní film s bizarním atmosférou, která v sobě skloubí depresi s nenápadným absurdním humorem. Prostě typická podivná festivalovka ;-). [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 2 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
„Kdo miluje, není nikdy nemocný.” - Paradoxně tady byli nemocní nebo aspoň trochu na hlavu skoro všichni. Tohle lehce spirituální drama i přes notnou dávku černého humoru celou dobu vyznívá značně pesimisticky, aby v samotném závěru nabralo optimistický tón vzbuzující naději na lepší zítřky. Ta písnička, která k tomu zní, opravdu nemá chybu. (70%) ()
Tělo v mnoha svých podobách - postarší a otylé, jež se zabývá ohledáváním mrtvých těl, mladé a křehké, které se nemá rádo i středního věku využívané jako prostředník, médium. Každé z nich se musí vyrovnat se ztrátou blízké osoby a toto trauma je nakonec sblíží. Małgorzata Szumowska za svoji precizní režii získala Zlatého berlínského medvěda a nutno podotknout, že zcela po právu. Pečlivě budovaná atmosféra je dílem množství zajímavých záběrů a kamerových kreseb. Čtyři hvězdičky. ()
Dnes podhodnocujem. Komédia to bola leda tak čierna. Dej bol zbytočný a bizarný. Film mal pre mňa dva klady: poľštinu a neskutočne výstižný názov. Ale po odchode z kina som dlho rozmýšľal, kedy naposledy som mal pri filme tak neodbytný pocit straty času. Pluhy v komentári všetko vystihol. Febiofest 2016. ()
Reklama