Fúsi

Tichý outsider, panic, žijúci sám so svojou matkou, šikanovaný kolegami sa dávno zmieril, že ho v živote nič nečaká, len monotónna nuda. Postupne sa však jeho život má šancu zmeniť... Severský filmový príspevok nemá v sebe prílišnú originalitu, podobných filmov sme už mohli vidieť, ale má úžasnú atmosféru, ktorú vyžaruje čistý a dobrý obézny hromotĺk. Je to práve postave Fúsiho v perfektnom vyjadrení Gunnara Jónssona, ktorá suverénnym sposobom ťahá celý projekt. 4+ (10.04.2016)

Dagur Kári si mě zase ochočil. Fúsi je dobrosrdečný čtyřicetiletý medvídek, co žije s mámou, ve volném čase si vybarvuje modýlky tanků, s kámošem ve sklepě rekonstruuje známé bitvy druhé světové války a sem tam dá pozor na holčičku od vedle. Jenomže čert mu do toho jeho pohodlného skleníku nasadí ženskou. Vedle dánského Mazla další výborný kousek pojednávající o společenských outsiderech uzavřených v obřím těle s křehkou duší. (25.01.2017)

Tak to je náš Fúsi, prostě Fúsiman! Film o jednom neuvěřitelně hodném a pohodovém chlapíkovi, který má v životě 20 let zpozdění. Ale nikdy není pozdě. Hořkosladkou komedii natočil i napsal Dagur Kári a zazářil v ní Gunnar Jónsson, kterému je role ostýchavého hromotluka šita na tělo. Optimistický zážitek a čtyři hvězdičky. (09.07.2015)

Islandská depka je tu zpět. Nyní tu máme příběh Fúsiho, který je od pohledu naprostým outsiderem a velkým podivínem. Jediné na čem mu opravu záleží je tak maximálně jeho matka a válečné modely, které skládá. Pro Fúsiho není společenská interakce nikterak jednoduchá a s tím se pojí problémy v práci a také milostném životě. Chladné prostředí Islandu ještě navíc přiživuje chmurnou náladu. Celkově ovšem všechno záleží na tom, jaké zaujmete stanovisko k Fúsimu. Někteří ho mohou milovat jako ultimátního šmudlu a získá si jejich sympatie. Jiní ho zase budou litovat a lehce nenávidět. (29.07.2016)

Veškerý úspěch tohoto filmu je zakomponován v lítosti, kterou k hlavnímu hrdinovi zvládli diváci chovat. Z tohoto pohledu odvedli tvůrci vynikající práci. Povedlo se jim to hlavně proto, že nepřipravili příběh o žádné pohádkové bytosti, nýbrž o člověku, který by klidně mohl existovat a téměř jistě i existuje. Příjemná sonda do života jednoho hrozně hodného člověka, přičemž hodný je v dnešní společnosti synonymem pro hloupý, který ke všemu nepobral mnoho krásy, takže byl tím nejvhodnějším terčem pro zahojení komplexů celému svému okolí. Celý snímek divák sleduje jeho zoufalý pokus najít si své místo ve společnosti, která pro něj místo zkrátka nemá. Kdo má chuť na příval deprese a bezmoci při popohánění hlavního hrdiny ke správným rozhodnutím (alespoň očima), tak ten by si film mohl vychutnat. Bohužel, hlavní hrdina nemá pouze dobré srdce, ale je i hrozně nudný. Obtloustlý pán chodí od ničeho k ničemu a není mu rozumět jediné slovo. Do toho všeho zní tóny smutné melancholické hudby. Příběh je neskutečně stereotypní. Kromě nekonečné lítosti ve mne vzbudil snímek i nekonečnou nudu, proto nedám více než 2 hvězdy. (05.04.2017)