Aferim!

Otec so synom putujú po drsnej rumunskej krajine a komentujú dianie okolo seba. Otec je policajtom a hľadajú otroka na ktorého je vypísaná odmena. Popravde ja som ešte nevidel film, ktorý by mapoval tuto oblasť, ako to tam funguje a aký trpký život bol v tej dobe. O Amerických otrokoch je veľmi veľa filmov, o nevoľníctve tiež, ale aby v 19 storočí v Európe fungovalo ešte otrokárstvo som netušil. Je to neskutočne verne znázornené a je tu aj veľa obsiahlych myšlienok. A aj vypráva bola ukážková a naozaj takýto Európsky western som ešte nevidel a som rad, že sa tak stalo. Silné 4*. (06.10.2023)

Rozhodně nutno ocenit jako výtečnou demonstraci hospodářských poměrů na Balkáně v době, kdy se ve Vídni pochodovalo v neděli po korze a začínaly hrát valčíky. U nás už bylo založeno Národní muzeum a vládl Ferdinand Dobrotivý. Období klidu, Svaté aliance velmocí po porážce Napoleona, narušené až revolucí 1848. To na Balkáně se stále žilo ve středověku. Četník byl ještě stále v roli dobrovolného hasiče s poradním hlasem, sloužící těm, kdo platí. Pro tohle má smysl film vidět. Jinak vcelku nic moc zajímavého. 60% (27.08.2016)

Nuž, ako pohľad na život Rómov a Rumunov v Rumunsku v 19. storočí asi veľmi autentické. No ja nie som študentom rumunského jazyka na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského, takže mňa tento čiernobiely kvázi western od prvej minúty tak ubíjal svojou nezáživnosťou, že skutočne nemôžem vyššie hodnotenie. Ani akokoľvek vtipné, ani dramatické, ani napínavé, navyše zobrazujúce kultúru a zvyky, ktoré mi sú maximálne cudzie. Navyše bez akéhokoľvek príbehu, iba sled scénok zobrazujúcich život v danom období alebo pomalých jázd na koni. Pár záberov krajiny síce fajn, ale úprimne som myslel, že pri tom filme každou minútou asi umriem. (29.01.2016)

V dobách, kdy vrcholnou politiku vedou buranští lidoví glosátoři, kteří využívají svou národní příslušnost jako hlavní argument vlastní nadřazenosti, je Aferim vítanou sžíravou kritikou neměnnosti tohoto tématu, nehledě na to, jak se považujeme za vyspělejší než před 200 lety. Důraz na národní identitu, obavy ze všeho, co není našinec, šovinismus, korupce a lidská malost zdánlivě se ukrývající za kroji, přívěsky, písněmi, tradicemi a aforismy, které nemohou přeci lhát, když se dědí z generace na generaci. Hluboká zakořeněnost lidského strachu a zášti převzatá Radu Judem z historických textů a písní, která nejvíce děsí tím, jak je historickým filmem, stejně jako může být pro východní Evropu (tedy i nás) prognostickým sci-fi. Ani zbla se nejedná o komedii. (27.01.2016)

Hned od začátku jsem se na film dívall z pozice žandára juniora. Líbilo by se mi projíždět valašskou (rumunskou) krajinou, kempovat v lesích, šermovat na lávce z padlého stromu a klábosit s dalšími putujícími i usedlými. Na uprchlého cikána (nebo to už byl Rom), bych asi moc nálady neměl. I když Balkán v první polovině 19. století byl. stejně tak jako v druhé polovině 20. století, místem, kterému by se měl jinonárodovec raději vyhnout. (07.11.2016)