Smrtgasmus

5/10 Pozrel som si to v eufórii po fantastickom Guns Akimbo, ale ostalo len sklamanie. Milo Cawthorne je úplne parádny metlák, presne taký, akého si pamätáte z puberty. Zápletka s novým domovom, drbnutým bratrancom a kresťanskými rodičmi je tiež výborná, ale ostala takmer nevyužitý. Miesto pracovania s ich dynamikou, sa po asi pol hodine film zmení na priemerný zombie/démonický gorefest, akých sme už videli stovky. (15.01.2021)

Brutal as Fuck! Představte si scénu, kde mladej metloš mlátí starýho démona... dildem (mno ještě je tam pak scéna, kde druhej metloš démona tím dildem ubodá, ale obávám se, že by to nevyznělo tak, jak by mělo... :-). Tak přesně o tom je DEATHGASM (a to DEATHGASM musíte přečíst takovým tím metalovým hlasem, kde zpěvák zpívá, jako kdyby chtěl vyblejt všechny vnitřnosti). Novozélanďani se zase a opět vytáhli, tenhle filmeček si totiž nic nezadá s o mnoho slavnějšími Jacksonovými Bad Taste nebo (a hlavně) Braindead, jde vidět, kde bral rejža inspiraci. Super, jeden z nejzábavnějších hororů tohohle járu, "I'm the Devil, I love Metal!" (23.10.2015)

„Smrtgasmus“ je gasmem, který se obvykle dostaví, když se místo orků rozhodnete pro změnu ošukat nějakou tu zubatou paní s kosou. „Hloupou a trapnou pičovinou“ determinujete zejména audiovizuální zvratek, u něhož vám slibují vtipné, neotřelé, kůl a brutální smrtmetalové orgie a nakonec předvedou dva dementní umaštěnce, zoufale se pokoušející za doprovodu vyteplených glamrokových transek o amatérský Braindead, jenž humorem i mentálně koresponduje leda tak s vegetativními impulzy pokerovaných chovanců hornických polepšoven. Tolik k základnímu výkladu odborných termitů. A vlastně už ani nemám víc co sdělit. (20.06.2016)

Nějak mě ty horrory často zklamávají, tak jsem to zkusil s horrorovou komedií a nechybil jsem. Dostal jsem nepřebernou spoustu skvělých scén a hlášek, jejichž síla i hustota sice postupně poněkud slábla, ale i přesto si v rámci žánru udržel tenhle film vysoký nadprůměr zábavnosti až do konce. Je znát, že ho vyráběli fandové do béček. Přemýšlím, co se mi v něm tak líbilo nejvíc... No třeba umlátit někoho jeho vlastní utrženou rukou je fajn gag a potěšila mě samozřejmě i obouruční práce motorovkami, ale asi ještě nezapomenutelnější bylo likvidování démonů umělými pyji a venušinými kuličkami... tedy spíš koulemi. (13.01.2016)

Jako posluchač těch nejtvrdších metalových žánrů jsem se přirozeně na démonický splatter podkreslený metalovou hudbou docela těšil a současně se i podvědomě trochu bál naprostého zklamání... To se naštěstí nekonalo, přestože Deathgasm zůstal napůl cesty... Jednoduchý příběh o partě studentů, kteří díky prokleté písni promění celé městečko ve vraždící, démony posedlé maniaky poměrně rychle odsýpá, hlavní postavy jsou sympatické jedna vedle druhé, gore je v pohodě, ale co tenhle kus sráží je neskutečně trapný humor... Chápu, že natočit vážně pojatý horor s takovýmto příběhem asi není úplně nejjednodušší, ale Howden by se příště měl podívat alespoň na pár hororových komedií, jak v nich má fungovat humor a pro inspiraci ani nemusí chodit daleko... Takže Deathgasm jako splatter docela splnil mé očekávání, i když ke konci začínají stále se opakující scény být trochu únavné, jako komedie vůbec... Jo a z patnácti v titulcích uváděných kapel jsem poznal pouhých pět... (07.11.2015)