Anthropoid

,,Jsme Češi, nikdy se nevzdáme! '' --- Z tohoto výkřiku z temných zákoutí pohřební krypty dodnes mrazí. O to smutnější je, že v tomto filmu byl křičen anglicky anglickými herci. Na jednu stranu jsem rád, že se Británie zhostila tohoto úkolu a v maximální možné míře se snažila o důstojný počin, na stranu druhou mne mrzí, že české režiséry tento námět nezaujal natolik aby udělali moderní barevnou verzi Atentátu. Začátek byl značně rozpačitý, opravdu se mi kroutily palce u nohou, když angličtí herci v rámci větší autentičnosti svého projevu a svých historických předloh drmolili v češtině pro ně nevyslovitelné jadrné - kurva, či po chvíli ještě nevyslovitelnější - bratři! Vůbec celé původní znění bylo dost děsivé, včetně špatné výslovnosti českýh herců. Na verzi v cz dabingu jsem neměl štěstí. Další problém jsem měl s ústředním duem, které mi bylo nesympatické. Murphyho skelný pohled mi vadí, ale ještě více mi vadilo obsazení Dornana. Slečnám, dívkám a dámám jistě neušlo, že je to ten samý herec, který ty co to přiznají v 50 odstínech se svým bičíkem za jejich snivých nocí vzrušoval. Dornan za to jistě nemůže , ale já osobně bych v roli našeho hrdiny s velkým H opravdu raději viděl někoho jiného než tohoto býčka (byť mu neupírám, že se hrát snažil). Celkově svým originálům nikdo moc podobný nebyl. Vrcholem byl kudrnatý! a nazrzlý Čurda (snad aby jej hloupější divák v hloučku snadno poznal). Dále celá ta eskapáda s naším odbojem, laškování se ženami, neustálé záchvaty strachu jednotlivých členů výsadku čemuž pomohlo jen zastrkávání nábojů po jednom do zásobníku se slovy - dýchej, to vše z našich hrdinů možná dělá obyčejné smrtelníky, ale tak trochu i blbce. Projít para výcvikem ve Skotsku nebylo jen tak a kluci byli hlavně perfektně připravení vojáci na misi, na což se tu trochu zapomíná. Stejným výcvikem procházeli všichni členové jednotek Commandos z nichž Němci po celém svém okupovaném království doslova šíleli a které Hitler rozzuřený jejich kousky nařídil při chycení bez soudu a mezinárodních úmluv pro jejich nebezpečnost střílet! Od atentátu se konečně film trochu začne hýbat a některé souboje v kostele i kryptě samotné pak braly dech. Spíše to bylo ale proto, že jsem si uvědomoval jak moc to tam bylo náročné a byl jsem duchem spíše s našimi tenkrát než s herci na plátně. Nebýt této mé dávné empatie i faktu, že vždy když jdu sám či s dětmi z Karláku dolů, zastavíme se vždy na chvilce u toho malého větracího okénka ve zdi, které je dodnes oštípáno od střel z Německých samopalů a emgéček abychom vzpomněli na těch pár co tak dlouho statečně odolávalo neskutečné přesile. ,,JSME ČEŠI, NIKDY SE NEVZDÁME! '' Smekám kluci! Bez této osobní roviny si dovoloji tvrdit, že film sám by na mne jako na diváka, co o tématu nic neví moc stop nezanechal a nějaké hlubší emoce nejspíše také ne. Celkově mám z filmu dost rozporuplné pocity. Češi lecos vědí, lecos domyslí, leckdo si ještě pamatuje na protentokrát, nebo mu o té době alespoň děda či babička vyprávěli... Tu moji např. zatklo gestapo, protože ten den byla u onoho řeznictví. Naštěstí byla propuštěna... Pouštět ale tohle ve světě tak nevím, je z toho jen taková další válečná epizodka, akce spešl komanda - o nichž se točí filmy po celé Evropě. Norsko, Holandsko, Francie... Problém je v tom, že zabití Heydricha, opravdu výkonného a schopného kata Třetí říše epizodka nebyla a zasluhovala by si mnohem důstojnější zpracování. Nemohu jinak, ale tohle je jen za tři ampule cyankáli. * * * (30.10.2016) (méně) (více)

Nemohu se samozřejmě vyvarovat srovnání se Sequensovým Atentátem. Hned na začátku budiž tedy řečeno, že Atentát není překonán. Leč Anthropoid nakonec získává čestné druhé místo a je to lepší film, než jsem čekal. Pojetí je samozřejmě jiné, zjevně bližší západnímu smyslu pro drama, city a líčení dějin. Je to intimnější, mnohem větší pozornost získává soukromí Gabčíka a Kubiše, zejména jejich vztah, překvapivě se ženami. Oproti tomu je ořezané plánování, více prostoru dostanou spory o smysl akce a podobně. Téměř vynechán je Londýn, od kterého pouze dostáváme zprávy. Největší vadou filmu pak je, že nevidíme ani německou stranu. Drama by si žádalo nějaký protiklad, tak jako měl Brutus svého Caesara. Heydrich citelně schází. Mluví se o něm stále, ale narozdíl od Atentátu, kde Heydricha vidíme většinu filmu a víme, proti komu parašutisté stojí, zde je to především jméno, dokonce i při scéně atentátu ho vidíme hlavně ve švencích, snad jen jeden záběr je statický. A teď mi nejde o historii, poučený divák minimálně u nás ví, co byl zastupující protektor zač (pravda, ty reakce na upoutávky v zahraničí, kde si diváci to jméno gůglí, trochu děsí), ale ubírá to na vyhrocenosti. Je laciné říci, že je to cimrmanovský Hamlet bez Hamleta, ale trochu to tím zavání. Druhý nedostatek je nic moc atmosféra protektorátu. Tedy jednotlivé scény, kdy členové odboje nebo parašutisté spolu s Moravcovými rokují o smyslu akce, ty atmosféru mají a jsou dobře vyhrocené, ale mám na mysli zbytek. V Atentátu a jiných filmech té doby (Vyšší princip) člověk ví, co je to atmosféra strachu, co je to obava se ohlédnout přes rameno, udělat podezřelé gesto, nevhodně na sebe upozornit. To jsem zde necítil. A pak čengličtina. S tou jsem se nesmířil celou dobu. Stále stojím na tom, že když to nechtěli dělat česky, měli mluvit normální angličtinou. Takhle mám obavy, že ani Angličané občas nebudou hercům rozumět, nadto česká jména zde vyslovovaná znějí vyloženě hrozně. A ještě jeden postřeh. Na Hradčanském náměstí v jednom záběru vlezla kameramanovi do záběru Masarykova socha, která je tam sotva pár let. A teď to dobré. Navzdory tomu, že samotná scéna atentátu je na můj vkus trochu moc divoká a vůbec celý film je dost silnou autorskou licencí (scéna na začátku v lovecké chatě třeba), tak k natočení nemám moc výhrad, Cilian Murphy je famózní (Dorman hraje vedle něj druhé housle), pochvalu zaslouží v mých očích i Harry Lloyd, nakonec jsem neměl potřebu ho srovnávat s charismatem Brzobohatého. Geislerovou jsem kupodivu snesl, ale nejvíc k srdci mi přirostla Mihulová coby Moravcová. Když není gestapák spokojen s její odpovědí a jen tak mimochodem ji... no zkrátka, pokud by měl někdo pochybnosti o smyslu jakéhokoli odporu proti nacistům, tak tenhle moment byl přesně ten důvod, který odporu smysl dává. Aby si žádný gestapák už nikdy nemohl nic takového dovolit k obyčejné (no obyčejné, moc statečné a přesto obyčejné) ženské. P. S. Díky uživatelce jezinka.jezinka za odkaz na zprávy SS a Gestapa o útoku na kostel. (30.09.2016) (méně) (více)