Dolores Claiborneová

Neprečítal som žiadnu z kníh Stephena Kinga a nemám z toho traumu. Doteraz som videl sedem filmov nakrútených podľa jeho kníh a som rád, že k päťhviezdičkovým (Shawshanku, Misery a Osvieteniu) pribudla Dolores Claiborne. Rozdiel medzi štvor- a päťhviezdičkovým filmom je v emociálnom účinku. Film s najvyšším ohodnotením ma musí svojim spôsobom uchvátiť, vtiahnuť do seba a u Dolores sa to podarilo. Nemá zmysel vymenovávať čo všetko sa poskladalo na úžasnom celkovom dojme, ale kreácia Kathy Bates bola neskutočná a ako som si pozrel aj neocenená. Nemá rovnako zmysel zamýšľať sa, ako to robia Kingológovia, nad odchýlkami predlohy a filmu. Nemá vlastne zmysel nič iné, ako si vychutnať tento dramatický skvost vo všetkých jeho nuansách. (15.05.2018)

Tenhle film mi dlouho ležel ve filmotéce, až toho teď lituji. Výborně napsané morálně nejednoznačné drama, které na tu pátou hvězdu táhne Kathy Bates. Příběh je postupně odkrýván, každou chvíli se odhalí nový dílek puzzle, takže plný obraz vidíme až na samotném konci. Hackford dopomáhá atmosféře výborným výběrem palety barev a Elfman ji dokresluje nenápadnou, avšak zneklidňující hudbou. Spolu s Shawshankem, Mílí a Misery jedna z nejlepších adaptací děl rodáka z Maine. (10.04.2021)

Při tak velké produkci děl, kterou legendární S. King má, se nepochybně najde dílo, které nese punc průměrnosti. Dolores Claiborne, ač zastíněna mnohem úspěšnějšími filmy (Green Mile, The Shining, Shawshank apod.) však po právu patří mezi díla, která jsou hodna pozornosti. Nosným pilířem je bez diskuze fenomenální Kathy Bates, která místy připomíná mrchu Annie... Zbývající ansámbl je zdatným sekundantem v tomto pochmurném, místy dosti temně laděném a nepředvídatelném příběhu, jehož silné finále se postará o to, aby vám jméno Dolores doznívalo v hlavě dlouho po projekci... (16.02.2023)

K literární předloze mám zvláštní vztah. Byla to první kniha, kterou (tehdy budoucí) má žena koupila do společné domácnosti. Od té doby jsem ji nečetl, ale i po těch takřka dvaceti letech si ji pamatuji. I proto mě mrzelo, že se do filmu nedostaly prachové chomáčky, které mě v knize docela děsily. Další věc, která mě trochu mrzí, že nejpovedenější kingovské filmové adaptace nepochází z jeho horrorové tvorby. I když existuje spousta povedených adaptací (Salem's Lot), tohle je další důkaz, že nejlépe se převádějí jeho dramata. Dolores Claiborne patří k jeho zajímavé neformální trilogii ženských románů/dramat (Geraldova hra, Rose Madder a právě DC), kde se King dokázal skvěle vcítit do pocitů a problémů žen (ještě bych přidal, byť vyprávěný z mužského pohledu a mužským hrdinou Pytel kostí). Pozitivem je, že se toho držela a dokázala to vystihnout i tahle filmová verze hned se třemi zajímavými a skvěle podanými ženskými postavami (Dolores, její dcera, paní Donovanová). Snad první film, kde se maskérům povedlo herečku namaskovat do dvou různých časových období tak, aby v obou vypadala stejně přirozeně, to se ve filmu jen tak nevidí. Ale zde je Kathy Batesová skvělá a přirozená v obou časových rovinách. Asi přišel čas vrátit se ke k knize. (29.12.2016)

Verím tomu, že kniha musela byť skvelá. Postupne sa nám odkrývajú tajomstvá života Dolores Claiborne. Nič iné jej nezostáva, a všetkým okolo nej, iba priznať si pravdu, postaviť sa jej a začať konečne žiť. Filmom s Kathy Bates som sa od Misery vyhýbala, lebo zahrala to tam tak bravúrne, že mi začala parádne liezť na nervy. Tu bola tiež skvelá, možno o kúsok lepšia bola Jennifer, ktorá je na takéto role ako stvorená. Ako bonus výborná hudba. (26.09.2015)