Dolores Claiborneová

„Lenže ak človek padá, nepadne zo dňa na deň. Padá v priebehu rokov." Strhujúca filmová adaptácia pravdupovediac nie najgeniálnejšej novely Stephena Kinga. Snímka divákom predstavuje jednu z najsilnejších ženských hrdiniek americkej kinematografie a zároveň sa jedná o akési "ospravedlnenie" pre fenomenálne úžasnú a jedinečnú Kathy Bates, ktorá v predchádzajúcej kingovke Misery nesmie zomrieť dostala takú sku*venú rolu, že by z toho jednému zliezla koža z tváre. Tentokrát sa predstavuje ako Dolores - týraná, no napriek tomu (alebo práve preto?) mimoriadne silná žena, ktorá za žiadnych okolností nedopustí, aby dobehol rovnaký osud aj jej dospievajúcu dcéru Selenu. Fascinujúca mainská sychravá atmosféra (to more!) a výborné herecké výkony. Okrem parádnej Kathy Bates fenomenálne mrazivo-desivá Judy Parfitt, ale od veci prekvapivo nie sú ani ničomný úbožiak David Strathairn, odporne posadnutý Christopher Plummer (ktorý ale, keď sa to tak vezme, hrá najkladnejšiu postavu v celom filme!), Bob Gunton v dojemnom (ak vezmeme do úvahy to, čo postváral vo Vykúpení z väznice Shawshank) cameu, krehká bábika Jennifer Jason Leigh ako keby čakajúca na poslednú ranu od života a v neposlednom rade aj milý John C. Reilly. K tomu nezabudnuteľné scény (v banke, na trajekte, s valčekom v ruke...) a veľmi silná neprikrášlená myšlienka o tom, že matky za istých okolností môžu (musia) byť najväčšie suky na svete. Jedna z mojich najobľúbenejších filmových kingoviek s vizuálne podmanivou spracovaním zatmením slnka. (17.10.2004)

Kniha sa hneď po prečítaní dostala medzi moje top kingovky, preto som prvú tretinu filmu znášala dosť ťažko. Spôsob dramatizácie predlohy sa mi nepáčil, neurotická Selena ma iritovala... ale postupne som si zvykla. Niekedy mi vadí, že scenáristi násilím menia optiku aj zbytočne pridávajú teátro tam, kde netreba - pre mňa osobne bol príbeh Dolores Claibornovej bezchybne pripravený na spracovanie už tak, ako ho napísal King. (10.03.2017)

Při tak velké produkci děl, kterou legendární S. King má, se nepochybně najde dílo, které nese punc průměrnosti. Dolores Claiborne, ač zastíněna mnohem úspěšnějšími filmy (Green Mile, The Shining, Shawshank apod.) však po právu patří mezi díla, která jsou hodna pozornosti. Nosným pilířem je bez diskuze fenomenální Kathy Bates, která místy připomíná mrchu Annie... Zbývající ansámbl je zdatným sekundantem v tomto pochmurném, místy dosti temně laděném a nepředvídatelném příběhu, jehož silné finále se postará o to, aby vám jméno Dolores doznívalo v hlavě dlouho po projekci... (16.02.2023)

SPOILEROIDNÍ HLÁŠKY Z FILMU, KTERÉ SE MI PODAŘILY ZACHYTIT: "Ani nevíš, co potřebujeme." "Předpokládám, že všechno." // "Paní Dolores zabila jste (už) dneska někoho?" "Ne, ale teď vím, u koho začnu nejdřív." // "Ranní procházka?" "Ne, sháním člun pro svůj velkolepý útěk." // "Z tohohle chapa by sis nepřítele dělat neměla." "Já si ho nedělám, on už můj nepřítel je." // "Doufám, že bude pršet, že bude lejt a všichni se utopěj." // "Nehoda, Dolores, bývá nejlepší přítelkyní nešťastné ženy." // "Někdy musíš bejt ta největší mrcha na světě, abys přežila." (viděno: 12.10.2006 na Primě pozdě večer/časně ráno) (08.11.2006)

Stephen King pro tenhle román zvolil formu nepřerušovaného monologu hlavní hrdinky a pro mne z toho byla jediná jeho kniha, kterou jsem se nemohl prokousat. Adaptace naštěstí má klasickou dramatickou konstrukci, soustředěnou režii, perfektní hudbu a vynikající obsazení s famózní Kathy Bates v hlavní roli. Možná že Judy Parfitt měla být vykreslena jako ještě větší mrcha. Možná bych měl ještě pár dalších připomínek. Ale při rozhodování mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami jsem dal na celkový dojem. (30.12.2006)