Zlatá Sindibádova cesta

Už minulé Sindibádovo dobrodružství jsem kritizoval za slabý scénář a stěží průměrné herce. Tehdy dojem zachránily triky a kouzelná výprava. Volné pokračování se opřelo o atmosféru a příběh, což se ukázalo jako špatná volba. Stopáž je neúměrně dlouhá, atrakcí je jen pár a divák se k nim musí pronudit dlouhými minutami jalových dialogů a nezáživného děje. Když už Ray Harryhausen konečně vytáhl trumfy z rukávu, bylo pozdě něco zachraňovat. Souboj s Kálí a nebo obří kentaur vypadají impozantně a na youtube by z nich byl dobrý sestřih, jenže je to málo. (12.01.2021)

Kde slabiny hledat? Tak do jisté míry v příběhu, který je vlastně celkem jednoduchý, i když pravda, alespoň takový mytologický, i když mám pocit, že s mytologií a její geografií si nikdo moc hlavu nelámal. Jsou zde řecké, arabské i indické prvky v jednom. A vypadá to dobře, to zase ne, že ne. Herecké výkony nejsou nijak závratné, ale potěší například přítomnost Martina Shawa, kterého jistě většina českých diváků zná ze seriálu "Profesionálové". Je to představitel Doyla. Ženská hrdinka je zde hlavně proto, že je to kočka, ale tak to přece k dobrodružstvím patří - krásné ženy. "Zlatá Sindibádova cesta" je tak v konečném důsledku další skvělou dobrodružnou podívanou, kde se budete těšit na každý další trikovou scénu, která má přijít. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/09/zlata-sindibadova-cesta-1973-80.html (22.09.2013)

Ani druhy diel o Sindibadovi neni zle a je na tom podobne ako prvy film. Tentokrat su vo filme pouzite ine prisery, ktore tiez nevyzerali zle na tu dobu. Hrozostrasny kentaur, malicke lietajuce priserky, ktore boli skor plache, akoby sa ich mal clovek bat a samotna bohyna Kali to tiez pekne ozivila zo svojimi siestimi rukami. Slusny dobrodruzny film, ktory si zasluzi to lepsie hodnotenie odomna a preto mu davam styri hviezdicky. (18.06.2015)

Jo Sindibád to byl frajer. Kdo jiný by konečně přistoupil k dlouho odkládanému polibku se slovy: ,,Miluju svobodu." ,aby bylo dámě hned jasné, že jí vysadí v nejbližším přístavu. Tenhle předek Sadáma Hussaina z Bagdádu měl prostě styl. Stejně jako Ray Harryhausen, který tady vysloveně září. Jeho skvěle udělaná oživlá lodní socha je teprve zahřívací kolo, protože pak přijde souboj námořníků se šestirukou sochou bohyně Kálí, či bitka jednookého kentaura s něčím, co hodně připomíná hypogryfa a to opravdu stojí za to. Škoda jen, že příběh je docela naivně rozvíjen a některé zvraty a činy některých postav jsou na facku scénáristovi. V momentě, kdy se hlavní záporák pokusí pohřbít Sindibáda v jeskyni i se dvěma zlatými tabulkami, které padouch tak nutně potřebuje, jsem si málem obtiskl celou dlaň na čele. Filmu také moc nepomáhá lehce nevýrazný John Phillip Law. Patrik Wayne z Tygřího oka se mi líbil víc. Přesto dávám 4*, i když v tom má prsty (no spíš jinou část těla) ta nádherná otrokyně:-) (21.04.2008)

Toto ďalšie Sindibádovo dobrodružstvo sa dá považovať za najtemnejší príbeh o slávnom námorníkovi z Bagdadu. Spomínam si, že ako malý som sa strašne bál tento film pozerať a pritom ma úplne fascinoval. Ako inak, prispeli k tomu krásne triky Raya Harryhausena, pričom najväčší strach išiel s jednookého Kentaura, ktorý aj dnes pôsobí až démonicky (hodný toho, aby bol uctievaný ako božstvo) a úžasne. Treba však spomenúť, že tento film trpí určitou absenciou výraznejších monštier, nakoľko šesťruká Kálí pôsobí výborne a súboj s ňou sa dá považovať za to najlepšie vo filme, no ten divne pôsobiaci griffin mi prišiel dosť odfláknutý. Ďalšia vec ktorá šokuje je, keď vezír odhalí spod masky svoju spálenú tvár, čo je rozhodne nechutné avšak naozaj pôsobivé. Veľmi zaujímavo je vybraté aj prostredie, ostrov Lemuria pripomína svojou architektúrou oblasti Indie alebo Kambodže. Na druhej strane však treba podotknúť, že pokladať architektúru za dielo primitívnych domorodcov je úplne absurdné. Scenár je mierne nedotiahnutý a objavuje sa v ňom množstvo porekadiel (v stenách žijú myši a myši majú uši, atď.), ktorú sú však často veľmi diskutabilné, avšak na celkovej rozprávkovosti príbehu to nijak neuberá. Zlatú Sindibádovu cestu treba brať ako oddychový, ktorý je aj dnes veľmi zábavný a pritom napínavý a rozhodne sa dá považovať za jedno z najlepších Sindibádových dobrodružstiev. (02.12.2007)