Trabantem do posledního dechu

Dana Přibáně a jeho žluté trabanty mám hrozně rád a o to více mě mrzí, že tento jejich zatím poslední počin dopadl takto mizerně a zůstal ve stínu svých předchůdců. Chápu, že Dan chce být na každém záběru či skutečnost, že nekonečné cestování po monotónní australské přírodě není tak záživné jako u předchozích destinací, ale to, že film nemá absolutně žádný koncept a z celé cesty se nedozvíte nic jiného než, že tenhle dvakrát spadl z motorky a druhý to hloupě okomentoval, to už tvůrcům odpustit nedokáži. Celé to bohužel působí jako soubor na sebe nikterak nenavazujících a nicneříkajících scének a nezbývá než doufat, že je to pouze nepříliš povedené promo k našlapanému seriálu. Moje hodnocení 50%. (28.08.2016)

Hodnotím 5*, ale zas takový pocit z toho nemám. 5* dávám, protože se mi moc líbí kam až projekt Transtrabant Dan Přibáň dokázal dostat. Je opravdu neuvěřitelné, že tento film promítají dvě největší sítě multikin v ČR a přednášky jsou nacpané k prasknutí. Bohužel se mi to nelíbilo tolik jako třeba Trabantem až na konec světa. Chyběla mi tady mapa, kde by bylo hezky vidět kudy výprava projížděla, skvělý vypravěč David Novotný se také bohužel nedostal tolik ke slovu a všeobecně mi to přišlo strašně chaotické. Kdybych nebyl na přednášce, tak bych se v tom určitě ztratil. Je to škoda, určitě si s tím mohli víc pohrát, přišlo mi to moc uspěchané od nich. Čili bych dal 3*, kdybych nebyl zaujatý. (19.03.2016)

Miluju cestování. Miluju bezstarostné putování. Miluju rozhodnutí zažít ty nejstrastiplnější cesty do světa. A dokud nemám možnosti se takovýchto zážitků dočkat sám, miluju je vidět v cestopisných dokumentech či dobrodružných filmech. Dan Přibáň v roce 2009 odstartoval novodobý český fenomén mezi cestopisy svou kdysi ješté zcela nevinnou cestou daleko do pustin střední Asie. Ačkoliv má jeho prvotina ty zcela nejměné pozitivní ohlasy, pro mě to byl ať už jen zásluhou lásky ke kultuře Orientu zcela nejlepší díl a po něm to právě jde již mírně z kopce. Jejich zatím poslední natočená road movie o cestě z vyprahlé Austrálie až do thajského Bangkoku již byla velmi dobře zaopatřena dotacemi ze všech možných stran, pro mě ale právě svou komerčností ztratila to prvotní kouzlo. Koneckonců jiný přístup k nám divákům i cesté samotné z pohledu finančního rozpětí je ve filmu značně poznat. (20.09.2017)

Australská část mně přišla opravdu neuvěřitelně o něčem, chci připomenout, že jsem viděl filmovou verzi. Během toho jsem přemýšlel nad rozdly cestování a dobrodružství z lásky a pro/za peníze. Taky jsem přemýšlel nad lidmi co lezou na posvatnou horu i když se obecně ví, že domorodci opakovaně žádali aby jsme, alespon tohle respektovali. Druhá část byla zajímavá protože se něco dělo , když už čloběk z těch zemí prakticky nic nemá až na moto i nemoto trable. Rovněž jsem přemýšlel do jaké míry si učástníci uvědomovali že jim jde o sledovanost a sponzorské peníze a do jaké míry jsou spontolní, nevím, nejsem soudce, až na slováka co vylezl na ulururu maj všichni můj respekt a doufám že Dominika se na tý motorce nezabije. Jen jsem tady zmínil své myšlenky co mám v hlavě po shlednutí tohoto dílu, toť vše. (07.09.2017)

Se značným odstupem od seriálu jsem se konečně podívala i na zatím poslední trabantí snímek. Myslím, že odstup je potřeba, protože trabantí seriály jsou prostě akčnější, zajímavější a plnější zážitků než filmy. Což z podstaty věci tak nějak vyplývá - přece jen mají mnohem velkorysejší stopáž. Přesto jsem se místy nemohla zbavit onoho nelogického pocitu, že mi něco chybí. Nakonec jsem se však do dobrodružství Přibáňovy party opět ponořila a film si užila. Mnohé vtipné i dojemné momenty zůstaly, atmosféra vlastně taky. Jen jihoamerické putování to nepřekonalo. (14.09.2017)