Trabantem do posledního dechu

srovnatelné s Jižní Amerikou, jen mi zde trochu vadil ten odklon od samotného cestování - poslední Trabanti jsou totiž daleko více o lidech a vztazích mezi nimi, než o autech a lokacích, kterými se projíždí.. rovněž se člověk těžko brání pocitu, že vlastně dostává jen takovou ochutnávku "plnohodnotné" seriálové verze.. jinak jsem ale samozřejmě spokojen, na seriál se těším a hlavně jsem už teď zvědav, co nám Přibáň a spol. předvedou příště :) (17.04.2016)

Ty motorky to začínají kazit... Dokud jezdila jen auta, eventuálně ještě Marek samotný, byla to daleko větší zábava. Pořád je to velmi dobré, neustálé opravy jsou u takových aut předem očekávané, ale to věčné padání z motorek, riskování a úrazy, to bych pro příště vynechal - zbytečně je to zdržovalo. (03.09.2016)

Parta dobrodruhů zkoumá, co vydrží Trabant, Maluch i oni sami. 1) V rámci žánru patří film k těm lepším. I tak je to ovšem výhradně pro fandy trabantománie, jejich rodinné příslušníky a přátele. Oceňuji partu, vozíčkáře i dobrodružství během půlroční cesty. Ale jinak je to všechno blbost. 2) Proč tuto klukovinu podpořil Státní fond kinematografie (program filmových povídek) mi zůstalo utajeno. (23.12.2017)

"Někdy si musíte pořádně natlouct, zmrznout, hnát se nocí bez helmy a bez světla, abyste si uvědomili, že už to přeháníte." Tak tentokrát se bez nějakého prologu rovnou vyrazilo do Austrálie a já hned začnu tím negativním. Chyběla mi mapa, průběžně zobrazované kilometry, problémy s úřady a přebýval mi vztah Dana s Dominikou. Jinak je to tradičně skvělé, protože mě bavili akční vozíčkáři, padající motocyklisti, zapadlá splašená trsátka i "etiketní" slovník při neustálých opravách. Za jedinečný okamžik považuju přejetí spadlé motocyklistky nebrzdícím trabantem. To bylo skvělé. A ještě jeden okamžik mě potěšil a to když Marek na cestě neustále hledal něco krásnějšího než je Banská Bystrica a nenašel to. Asi si udělám dobrodružný výlet na Slovensko, i když to patrně bude na hranici mých schopností. Tu krásu však chci rozhodně poznat. (17.09.2016)

Cesta pre cestu. Tá jedna trochu zaujímavá zastávka (Uluru) nezachráni toto prázdne naháňanie sa za ničím. Postavy sú takmer všetky sympatické a je to plné milých momentov a medziľudských vzťahov, ale o ich motiváciách prečo sa vydali na túto náročnú cestu nevieme nič. Divákovi sa teda núka myšlienka, či to nerobia celé iba pre existenciu filmu o tom, ako točia film. Na cestopisné festivaly OK I guess, ale hocikam inam nie. (13.07.2024)