Mune - Strážce měsíce

Už dlouho, pokud vůbec kdy, jsem neviděl něco tak jiného, zvláštního. Příběhově se nejedná o nic moc nového, ale jinak jsem se nestačil divit! Co tvůrci dokázali vymyslet, klobouk dolů. Ani v nejdivočejších snech by mě některé věci opravdu nenapadly (třeba svíčka). Animace taky super, postavičky jsou hodně zvláštní, ale je to spíše ku prospěchu věci. Za mě tedy obrovské nadšení, hlavně za originalitu. Kdo neviděl, nepochopí ;-) (17.02.2017)

Vytáhl jsem dnes dcerku do kina a vybrala si tento film. Počítal jsem s mimoni, tak jsem byl trochu zaskočen a nepřipraven. A nejspíš to bylo dobře. Byl jsem velmi potěšen "neameričností", co se týká přístupu k animaci a podání příběhu. Velmi se mi líbila nedokonalá animace, která asi nebyla záměrem, ale znouzectností. Nad vším pak ční "snové" pasáže v plochém podání. Co se týká příběhu, jde o takovou směsku, kde objevíme inspiraci v Avatarovi, Jak vycvičit draka a dalších počinech. Ono ale stejně není už moc kde originalitu brát, tak musí divák vzít za vděk vnímáním prazvláštního světa divných postav a divných fyzikálních zákonů. Pokud našinec nedokáže na základě učiva páté třídy zkousnout, že slunce tahá jakýsi kamenný buldok na řetězu kolem planety, neměl by se na tento film raději vůbec dívat, protože to je to nejmenší... Postavy jsou pro přehlednost seřazeny podle přímé úměrnosti: čím roztomilejší, tím hodnější. Hned tak víme, na čem jsme a v tomto směru nemusím nad ničím bádat. Můžeme se tedy bez starostí soustředit na tisíckrát omletý děj - nejslabší figurka na planetě ji nakonec zachrání a získá svou milou. Svíčku. ;-) Není mi úplně jasné, komu přesně (co se týká věku) je tento film určen, ale má tříletá dcerka ho hltala celou dobu, jen při závěrečném souboji si mi vlezla na klín, řkouc: "Kdybych tam byla, tak bych volala tatínku, maminko!" (05.09.2015)

Krásná pohádka s hlubokými poselstvími lehce naznačenými, ale pro děti to stačí. Někdy stačí do dětské mysli zasít semínko a časem vyroste... Měsíc a podvědomí jsou spojité nádoby. Podvědomí k nám promlouvá skrze sny. Strachy z podvědomí vylézají i do denního vědomí, pokud se s nimi nepracuje a soustaně se potlačují a zlehčují. Jsem ráda, že se dělají takové moudré pohádky, podobně jako Ledové královstí. (07.11.2020)

Astronomii na tom své děti asi vyučovat nebudete, ale hravost, nápaditost a překrásné vizuální zpracování si určitě užijete. Grafici se očividně vyřádili, a to nejenom na jednotlivých postavách, z nichž má většina nějakou zajímavou vlastnost. Film se s ničím moc nepáře, a tak ani nevíte, že ta necelá hodina a půl uběhla. Sympatické, milé a příjemně jednoduché. Milovníci Kung-Fu Pandy se navíc mohou těšit na elektroúhoří reinkarnaci mistra Oogwaye. (22.11.2019)

Než jsem na tento film vyrazil do kina, tak jsem si přečetl recenzi, na kterou jsem někde narazil a z té mi uvízlo v paměti, že: "hlavním důvodem, proč na Muneho jít je svět a prostředí, kde se to odehrává". No a je to vlastně pravda. Příběh je totiž velice jednoduchý, předvídatelný a musím říct, že se mých emocí příliš nedotkl, postavy mě také tak úplně neoslovili a třeba Sohona jsem po většinu filmu příliš nemusel. V hlavě mi uvízl kromě Muneho a Ciry už asi jen Splín, který byl svou povahou jako robot Marvin ze Stopařova průvodce po Galaxii. Co se mi ale opravdu hodně líbilo byl ten svět, jeho barvy, jeho nápady, jeho fyzika a logika, tohle vše mělo své kouzlo. Stejně tak všechna ta stvoření co zde žila od obrovských "chrámů" až po roztomilé "chlupaté tenisáky" a nejrůznější "křížence" (nejčistší stvoření na planetě - jehně s ptačí hlavou a parohy...). Takže místo sledování jednoduchého příběhu u kterého jsem povětšinou věděl jak to bude dál mi pozornost odbíhala na nejrůznější detaily a zákoutí této krásné planety. Také musím ocenit změnu animace když naši hrdinové vstoupili do "Říše snů" bylo to překvapivé a líbilo se mi to. Když to shrnu Mune pro mě byl po většině stránek slabší průměr, ovšem ty nápady a nádherné prostředí to u mě vytahují na mírný nadprůměr - 6,2/10 (20.09.2015)