Než jsem tě poznala

Asi je so mnou niečo v neporiadku. Pravdepodobne ma väčšina žien za tento komentár ukrižuje a bude považovať za bezcitnú. Ale... v čom do pekla je tento film o niečo lepší ako niekoľko desiatok starších filmov natočených na rovnakú alebo aspoň veľmi podobnú tému? Priniesol niečo nové, čo tu ešte nebolo? Je lepšie zahraný, nájdu sa medzi trpkými na city apelujúcimi scénkami kvalitnejšie vtípky na odľahčenie ako napr. v Intouchables ? Dovolím si tvrdiť, že nie. Za úspechom filmu vidím za prvé: spokojné ženy, ktoré dostali svoju potrebnú dávku romantiky a za ďalšie: obsadenie jednej z hlavných postáv alias obľúbenkyne populárneho GoTu. Tá síce spočiatku pôsobila fakt roztomilo, ale po chvíľke ma jej postava prestala baviť, pretože okrem svojského oblečenia mala na sebe nasadené minimálne trojo ružových okuliarov. Nudila som sa. Nebola som ani len dojatá, pretože to pre mňa bolo jedno veľké klišé, ktoré a to sa budem opakovať, do filmového sveta neprinieslo nič nové. (23.10.2016)

Hezké. Oproti nedotknutelným Nedotknutelným trochu moc přeslazené a americky infantilní, s jednoznačným průběhem a závěrem přizpůsobeným populárnímu romantickému trendu (kdy už se tvůrci konečně oprostí od potřeby "prohlubovat" emocionálně působivé chvilky rádoby dojemnými songy), ale jinak strašně milý a sympatický film o tom, že druhým je potřeba pomáhat, i když si o to nahlas neřeknou. Pocitově vyvážené, od příjemného humoru a ironie až k depresi plynoucí z bezvýchodné životní situace, vyjma posledních minut plynule odvyprávěné a celkově povzbuzující - především díky božské Emilii Clarke, z níž se klube charakterní osobnost schopná rozzářit pouhou přítomností a úsměvem každou scénu.... Rachel McAdams tímto dostala vážného (ale vítaného) konkurenta :-) 80% (01.08.2016)

Už Stuck in Love nebylo pro cyniky, hodně se líbil i procítěný kousek Now is Good, stejně jako na humor výrazně ostřejší 50/50. Hvězdy nám nepřály pak do tohohle umírajícího subžánru zapadly stejně dokonale. A konečně Než jsem tě poznala si chce taky urvat svých pár minut slávy. Stejně jako vitální Julia Roberts před mnoha lety získala možnost dělat ošetřovatelku v jisté prachaté rodině a víme, jak to s nemocným, ale pořád sympatickým pacientem dopadlo, tady jdeme podobnou cestou. Louise přišla o práci, Will zase čeká, jaká stará ženská po přechodu se ujme péče o něj. Po nehodě upoutaný na invalidní vozík je totiž absolutně odkázaný na pomoc druhých, temperamentní Louise mu zpočátku možná nesedne, ale znáte to.. Oba hlavní aktéři se nechovají jak trubky, jsou přirození, čemuž hodně pomáhají i tvůrci, kteří s romantickými šablonami pracují poměrně umně. Seriál Hra o trůny jde mimo mě, ale Emilii Clarke podobnou „vyzrálejší“ roli přeju. Je naprosto přirozená, s drsným šatníkem plným netušených kombinací a kouzelně pozvedávajícím obočím. Scénář drží pohromadě, režie je solidní a diváctvo bude vyjma cyniků velmi spokojené. Já byl. (12.07.2016)

O tenhle film jsem se začala zajímat od okamžiku, kdy jsem zjistila obsazení a těšila jsem se. A můžu říct, že mě to vůbec nezklamalo, naopak mě příjemně překvapilo, jak to bylo dobré. Není to žádná ždímačka slz, film ubíhá naprosto přirozeně, herci jsou sympatičtí a ty role jim věříte. Soundtrack taky úžasný a Emilia Clarke byla navíc v hlavní roli naprosto úžasná. Jeden z mála romantických filmů, který stojí za shlédnutí a na který během deseti minut nezapomenete. 5* (02.07.2016)

Proč se to, proboha, vlastně jmenuje Než jsem tě poznala, když je to celé o tom Když jsem tě poznala? Film se řadí ke kýčům, které se neštítí vydírat na plné čáře a k dobru se mu dá přičíst jen, že to nezastírá. ___ Příběh se odehrává v jakémsi z reálu vytrženého prostředí, kdy vše je neustále zalito sluncem a pestrými barvami. A to včetně hrdinova postižení, které znamená jenom tolik, že sedí na vozíku a sluší mu to. Neukáže se nic, co by mohlo narušit falešně vybudovanou idylu – jak jí, jak chodí na záchod, jak mu ztráta hybnosti zákonitě vzala veškerou intimitu a musí se ve všem spoléhat na ostatní …. Tak tohle neuvidíme. Místo toho tu máme jednorozměrné postavy charakterizované jedinou vlastností: Ona – roztomile střelená, On – rádobycynik s dobrým srdcem pod slupkou, Její otec – prostý, leč milující, Jeho matka – starostlivá … atd. Ach jo, ani v rámci žánru kýčovité romance tomu nedokázali dát nic víc než jen stokrát viděnou rutinu. Film je tím až otravný. Navíc je jeho poselství příšerné – když jsi na vozíku, tak nemáš žádnou cenu a je zbytečné se o něco snažit. Takováto myšlenka, která má jen podpořit tupou romanci, je zvrácená. ____ Ale nejsem cílovka, a když jsem odcházela z kina, tak na rozdíl ode mě skoro všichni brečeli dojetím. Ach jo. (02.08.2016)