1944: Přinuceni k boji

Zvlášť pro fanoušky filmů s tematikou II. světové války velmi zajímavý snímek. Pakt Ribbentrop-Molotov a jeho důsledky z pohledu např. Poláků či Finů už byly nejednou filmově zpracovány, ale exkurz do absurdní situace Estonců bojujících za obě strany svých totalitních „přátel“ je už vcelku rarita. Ale k samotnému filmu. Upřímně, když během chvilky začal střet Wehrmachtu a Rudé armády, měl jsem obavy. Ne nadarmo nejdou podobně laděné filmy pod 2 hodiny, neb divák potřebuje nějaký ten čas, aby s postavami mohl začít sympatizovat, soucítit, nějak je chápat. Bez toho se může stát, že člověk sleduje válku 2 „bezejmenných“ armád (s nulovou emocionální účastí). V 1944 to kupodivu i navzdory kratší stopáži funguje. A to i po „vystřídání“ a „změně perspektivy“. Tenhle nedivácký tah tvůrcům překvapivě vyšel, a troufám si říct, že podobná „drzost“ by řadě filmů u publika neprošla. Závěrečná deziluze mi pak sedla, škoda jen, že s výjimkou Tallinu jsem se dost ztrácel v místopise, ale to už je můj problém. Solidní 4*, velká spokojenost. (15.05.2022)

Estonci můžou být právem hrdí na tento film z jejich nedávné, avšak kruté historie. Nejprve je naverbovala Rudá armáda po anexi Sověty a v roce 1941 se kvůli nenávisti k nim přidali k wehrmachtu. V roce 1944 ale Němci ustupují a tak nastává situace, kdy Estonci bojují proti sobě. Po technické stránce bravurně zvládnuté, počáteční a závěrečná bitva dechberoucí, skvěle zobrazené boje o zákopy a místami dost syrové, viz. sniper. Postavy jsem si oblíbil hned od první chvíle, proto jsem byl dost v šoku, když v půlce filmu většina z nich padne a vystřídají je jiní. Z tohoto důvodu může děj působit nejednotně, protože prakticky sledujeme úplně jiný film. Nicméně se ukázalo, že válečné filmy už nejsou specialitou jen velkého rozpočtu a hollywoodských triků, ale že i tací Estonci to zvládají levou zadní. (07.11.2015)

Po technické stránce je film bezchybný a může se v pohodě měřit s jakoukoliv západní produkcí a třeba zákopová rvačka by měla patřit k zlatému fondu válečných filmů. Na samotném příběhu estonských jednotek SS, který plynule přechází v pohled Estonců bojujících na straně Rudé armády jsem také nenašel větší mouchu. Ta tragédie národa, který má na výběr mezi velkým a vlastně stejně velkým zlem byla podaná věrohodně, bez zbytečného patosu a, díky nápadu s mladou učitelkou coby symbolem Estonska. velmi citlivě. Ani k hercům nemám nejmenší výhrady, takže suma sumárum 90%. (06.09.2015)

Dost mi to připomínalo Zemi nikoho. Ikdyž tohle nebylo nijak odlehčené. Zákopový válečný film sice s menší produkcí, ale koukatelný a pro lidi, které tohle baví, určitě i nadprůměrný. Z těch neznámých herců málo který vyčníval, občas jsem se už v té záplavě převlékaní kabátku trochu ztratil. Až s úplným koncem to pak dostalo správnej říz. (15.01.2016)

O účasti Estonska v druhé světové válce jsem pravda doposud nic neviděl ba ani nečetl. Zajímá mne spíše Pacifik a letecká válka nad Evropou. I tak jsem ale s otevřenými ústy sledoval film, který popisoval smutné období historie Estonska, kdy nejprve po okupaci Němců museli do války mladí muži v uniformách wermachtu a SS a po okupaci Rusů zase další v uniformách Rudé armády. Díky sledu dějinných událostí i vývoje války pak proti sobě stáli občané Estonska jako nesmiřitelní nepřátelé. Někteří nenáviděli Stalina a rádi šli s Němci, jiní zas byli v Rudé armádě jen proto, že odmítnout odvod by se rovnalo kulce nebo jízdence kamsi na Sibiř. Tak jako tak nebylo výběru. Nebývá to u mně obvyklé, ale v první půlce filmu jsem fandil těm klukům v uniformách barvy feldgrau... Film nám ale ukáže obě strany mince a tak jeho druhou půlku strávíme s vojákem Rudé armády - také Estoncem. Válka se sice přiklonila na stranu Rusů, ti se však v Estonsku chovali za války a po váce jako zvěř. Z hlediska válečného řemesla není filmu co vytknout, vše sedí jak má, mundůry, technika...Divák uvidí mnoho bitek včetně tanků T34. Milovníci letadel pak uvidí nálet Il2 na kolonu ustupujících Němců. Zkrátka a dobře tohle byl parádní válečný film, kterému k páté hvězdě chybělo už jen opravdu málo. Dávám 4 panzerfausty a Estonsko - Finské koprodukci palec nahoru ! . * * * * (10.08.2015)